Územní plánování v Česku a v Praze
Územní plánování obsahuje různé nástroje, které v různých úrovních vytváří předpoklady pro výstavbu. Cílem je nastavit podmínky pro udržitelný rozvoj území. Základní principy na úrovni státu řeší Politika územního rozvoje ČR, krajským nástrojem jsou Zásady územního rozvoje, obcím a městům pak slouží územní plán.
Politika a vize
Politika územního rozvoje
Nástroj územního plánování, který slouží pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů. Současně je zdrojem důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje EU.
Politika územního rozvoje ČRStrategický plán
Strategický plán je pohledem do budoucnosti. Je v podstatě vizí, jakým městem, obcí, regionem atd. má dané místo být. Strategický plán je v Česku právně nezávazný. Jde však o velmi důležitou a respektovanou sdílenou vizi, jak se má město rozvíjet.
Strategický plán hl. m. PrahyÚzemně plánovací dokumentace
Zásady územního rozvoje
Praha je zároveň obcí i krajem. Proto kromě „obecního“ územního plánu musí podle stavebního zákona mít i plán „krajský“. A tím jsou Zásady územního rozvoje.
VíceÚzemní plán
Územní plán je plánem rozvoje města nebo obce. A podle zákona ho v Česku musí mít každá obec. Říká, kde a co je možné stavět a kde to naopak možné není. Nepřikazuje, aby stavby vznikaly, ale právně tuto možnost umožňuje nebo zakazuje.
Platný územní plánVznikající Metropolitní plánRegulační plán
Pokud je potřeba nějaké území naplánovat velmi podrobně, pak je vhodným nástrojem regulační plán. V dnešních legislativních podmínkách je však velmi obtížné regulační plán projednat. V Praze dnes platí jediný - Anenská.
Územně plánovací podklady
Územně analytické podklady
Územně analytické podklady jsou aktuálním popisem, na kterém lze sledovat postupný vývoj obce. Slouží jako zdroj při plánování rozvoje území, včetně přípravy územního plánu města a dalších dokumentací.
Územně analytické podklady hl. m. PrahyÚzemní studie
V Praze máme desítky lokalit, které jsou určeny k budoucí zástavbě. Aby byla nová zástavba co nejsmysluplnější, je vhodné ještě předtím, než se vůbec začne uvažovat o architektuře jednotlivých staveb, vytvořit jasnou představu o tom, co má být v lokalitě za funkce, kolik a jak velkých objektů celé území dokáže pojmout a jaký urbanistický celek budou stavby vytvářet.
Územní studie Holešovice - Bubny
Další nástroje městských plánovačů
Koncepční studie
Pokud chceme zlepšit a upravit nějaké veřejné prostranství ve městě, prvním krokem bývá vytvoření tzv. koncepční studie. Jejím cílem je zhodnotit současný stav, určit priority, navrhnout směr, kterým se mají úpravy ubírat a zkoordinovat plánované zásahy v lokalitě. Koncepční studie může ukázat, že mají být v ulici širší chodníky, nová stromořadí, méně bariér, nebo že mají být přidány cyklopruhy. Díky relativně obecné koncepční studii se pak lépe plánují detaily.
ROZVOJ LOKALITDoporučující manuály
Města si zpracovávají také manuály na úpravu a tvorbu různých prvků ve městě. Manuály jsou pak zpravidla závazné pro městské organizace a doporučující pro všechny ostatní. Příkladem z Prahy je například Manuál tvorby veřejných prostranství.
Manuál tvorby veřejných prostranství
Stavební předpisy
Stavební předpisy jsou celostátní vyhláškou a každý, kdo chce ve městě stavět, se jimi musí řídit. Praha má své stavební předpisy od roku 2016. Jsme toho názoru, že právo na své unikátní stavební předpisy má i Brno, Ostrava, Plzeň a další velká města.
Pražské stavební předpisy
Architektonická soutěž
Když chceme, aby ve městě vznikla ikonická a zajímavá stavba, je vhodným nástrojem architektonická soutěž. Nový most, úprava náměstí nebo nová budova filharmonie si zaslouží ten nejlepší možný výsledek. Příkladem soutěží, které jsme organizovali je například Malostranské nebo Vítězné náměstí. Uspořádali jsme ale například i designérskou soutěž na nový mobiliář ve městě.
Vítězný návrh na přeměnu Malostranského náměstí
Řízení se soutěžním dialogem
Pokud chceme upravit složité území, kde navíc nemáme jasnou představu o tom, jaký má být výsledek, můžeme se vydat formou soutěžního dialogu. V takovém případě není jeden vítěz, ale například 5 soutěžících, se kterými diskutujeme o tom, co bychom vlastně měli chtít. Na konci diskuzí je pak vždy jeden vítězný návrh, podle kterého se postupuje. Příkladem takového přístupu je třeba přeměna Karlova náměstí.
Vítězný návrh na přeměnu Karlova náměstí