Obyvatelstvo

Studie se věnovala hodnocení dotazníkového šetření reprezentativního vzorku obyvatel Prahy podle 12 tematických oblastí, jako je kvalita života, bydlení, veřejné prostranství, doprava či veřejná vybavenost a správa města. Hlavním a klíčovým závěrem je vysoká spokojenost obyvatel Prahy prakticky ve všech sledovaných oblastech. Dále jsou patrné změny ve využívání města, kdy je patrný vliv opatření zaměřených na omezení šíření onemocnění covid-19. V Praze je relativně vysoká občanská a komunitní angažovanost Pražanů, mírně rostoucí spokojenost s politickou reprezentací na úrovni hl. m. Prahy, ale zároveň vyšší spokojenost se samosprávou na úrovni městských částí než celé Prahy. Studie se také věnovala průřezovým (regresním) analýzám a mezinárodnímu srovnávání. 

Studie se věnuje populačnímu vývoji a sociální struktuře obyvatel Prahy, a to v kontextu ostatních evropských měst. Počet obyvatel Prahy dlouhodobě roste, nicméně i naše hlavní město si prošlo fází populačního poklesu v 90. letech 20. století. Populační vývoj měst je silně ovlivněn ekonomickým vývojem, tvorbou nových pracovních příležitostí, dostupností bydlení, ale i celkovou kvalitou života. Dynamika populačního přírůstku se vzájemně ovlivňuje se sociální strukturou obyvatel měst. Rostoucí města obecně dosahují nižších hodnot průměrného věku obyvatel, vyššího podílu cizinců, osob s vysokoškolským vzděláním či nižšího podílu nezaměstnaných.

V současnosti tvoří více než 16 % obyvatel Prahy cizinci a expati. Jejich věkový průměr je oproti českým rezidentům o 5 let nižší a ekonomicky jsou velmi aktivní. Jaký mají pro hlavní město význam z hlediska zaměstnanosti a odkud z většiny pocházejí? Zajímavá zjištění přináší i analýza o zaměstnanosti cizinců v Praze na konci prvního roku pandemie Covid-19.

Sídliště jsou zásadním prvkem fyzické struktury města pražského a domovem více než třetiny jeho obyvatel. Odlišují se jejich rezidenti nějakým způsobem od zbytku obyvatel metropole? Jaké jsou trendy ve stěhování, stárnutí, nezaměstnanosti či vzdělanosti? A jaká budoucnost pražská sídliště čeká?

Jak je na tom kvalita života a životní standard obyvatel Prahy ve srovnání s vybranými evropskými metropolemi? Analýza srovnává hlavní město s 9 dalšími evropskými metropolemi z hlediska životních nákladů, finanční dostupnosti bydlení, bezpečnosti, zdravotní péče, kvality životního prostředí nebo dopravy. Sociální nerovnosti a chudoba se navzdory současnému ekonomickému růstu nesnižují, spíše naopak. Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější?