IPR disponuje velkým množstvím dat týkajících se území Prahy, dopravy, obyvateli či ekonomického vývoje a bydlení. Mimo tato objektivní data začal IPR pracovat na shromažďování tzv. „měkkých“ dat, tedy údajů vyjadřujících názory a postoje lidí. 

„Tzv. ,měkká data' jsou důležitá nejen pro analyzování stavu města, ale hlavně jsou dobrým podkladem pro územní plánování, vyhodnocování strategických cílů a slouží jako podklad pro další analýzy a studie,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. 

V roce 2017 proto IPR realizoval dotazníkové šetření reprezentativního vzorku obyvatel Prahy, jímž se přímo od jednotlivců získaly informace, které jiným způsobem není možné zjistit. V roce 2020 bylo toto dotazníkové šetření zopakováno. Na základě informací od 1 977 reprezentativně vybraných obyvatel Prahy vznikla studie Spokojenost a kvalita života Pražanů, která se věnovala 12 tematickým oblastem, jako je kvalita života, bydlení, veřejná prostranství, doprava, veřejná vybavenost či správa města. Dle výsledků této studie panuje v Praze vysoká spokojenost obyvatel Prahy prakticky ve všech sledovaných oblastech. 

Aktivní Pražan, šťastný Pražan

Ze šetření celkově vyplynulo, že obyvatelé Prahy jsou v naprosté většině spokojeni, a to jak se životem v Praze (80 %), tak se životem, který vedou (67 %). Přičemž v porovnání s celorepublikovým průměrem se jedná o nadprůměrné číslo. Lidé v Praze jsou také spokojeni se svým bydlením (76,1 %), a to ať už jde o velikost bytu, či překvapivě i náklady na bydlení. Na celkovou spokojenost má vliv několik aspektů. Celkově jsou spokojenější lidé mladší, vzdělanější, s vyššími příjmy, bydlící v rodinném domě, lidé žijící ve vlastním bytě a ti, kteří se cítí být součástí místní komunity (mají více kontaktů a kamarádů).

Průzkum také ukázal, že lidé, kteří jsou aktivní ve svém volném čase, jsou občansky činnější a mají větší zájem o dění ve svém okolí. Více než 40 % Pražanů má zájem účastnit se komunitních akcí a téměř třetina z nich se cítí být součástí místní komunity. 

Výzkum se věnoval i spokojenosti se správou města. Volby do zastupitelstev považuje za důležité 74 % Pražanů a 60 % z nich se jich také podle vlastního vyjádření pravidelně účastní. 

Hrozba klimatické změny

Jedním ze závěrů studie je také vnímání klimatické změny jako reálné hrozby podle výrazné většiny Pražanů (75 %). Pouze malá část ji za hrozbu nepovažuje (12 %). Tento podíl je o něco vyšší než celkově u obyvatel Česka, přičemž hrozbu vnímají více ženy, mladší lidé a studenti. 

Výrazná většina obyvatel je také ochotna udělat v životě změny pro zmírnění dopadů změny klimatu. Mezi nejpopulárnější opatření patří recyklace, omezení jízd automobilem nebo snížení spotřeby vody. 

Ekologická motivace byla rovněž významným faktorem v otázce rozhodování o nákupu elektromobilu. Pražané, kteří změnu klimatu jako hrozbu vnímají, zvažují nákup elektromobilu výrazně více než ti, kteří ji takto nevnímají. Mluvíme zde o 54 % lidí, kteří nákup zvažují, oproti 22,6 % obyvatel, kteří o pořízení elektromobilu nepřemýšlí. 

Skvělá veřejná doprava a kvalitní parky 

Velmi pozitivně byla hodnocena dostupnost městské hromadné dopravy, která je dominantním způsobem dopravy po městě pro 52 % respondentů, a kvalita veřejných prostranství, kde lidé oceňovali především dostupnost parků. 

Dle studie začali Pražané trávit v pracích více svého volného času. Nárůst je vidět od roku 2017, kdy byl patrný vliv opatření při šíření onemocnění covid-19. Na popularitě nabyly procházky, setkávání s přáteli v parcích i pořádání pikniků. Zatímco procházky a sportování respondenti nejčastěji provozovali v místě bydliště, za návštěvou kulturních či sportovních akcí cestovali do jiných částí města. 

Výtek k veřejnému prostranství nebylo mnoho a týkaly se především znečištění ulic a parků odpadky či psími exkrementy, na ulicích a náměstích zase Pražany trápí zatížení dopravou a parkující auta. Oproti roku 2017 ale podíl obyvatel nespokojených s dopravním zatížení poklesl. Jedním ze souvisejících faktorů může být snížený počet aut, které projíždí vnitřním městem. 

Pražané na veřejných prostranstvích oceňují zejména přírodní složky, tedy přítomnost stromů a vegetace. Data také ukazují na významný aspekt bezpečí, resp. pocitu bezpečí.

Srovnání se zahraničím

Podle mezinárodního srovnání patří Praha mezi města s nejvyšší kvalitou života v rámci měst bývalého východního bloku, ale zatím nedosahuje tak vysokých hodnot spokojenosti jako západoevropská města. Je zde ovšem nadprůměrná spokojenost s kvalitou MHD a možností najít si práci. Ze zjištěných dat také vyplynulo, že se lidé cítí v Praze bezpečně.

„Praha se pravidelným sběrem ,měkkých' dat řadí k městům jako Mnichov či Lipsko, kde se dlouhodobě pomocí dotazníkového či anketního šetření sledují vybrané aspekty kvality života obyvatel. Již nyní probíhá další kolo sběru dat, jelikož data chceme pravidelně aktualizovat. Jen tak můžeme dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat názory, postoje, ale i chování Pražanů a na jejich základě lépe plánovat město,“ uzavírá Boháč. 

Studie Spokojenost a kvalita života Pražanů je ke stažení zde.