Kde lidé rádi tráví volný čas? Která místa respondenti označili za dopravně nebezpečná? Kde by uživatelé měli rádi více zeleně? To vše a mnohem více zodpoví pocitové mapy, fenomén současné participace ve městech.

Pocitové mapy vizualizují prostorová data, tedy taková data, kterým uživatel zakóduje prostorovou informaci, zjednodušeně souřadnice. Na rozdíl od klasického (např. topografického) mapování jsou pocitové mapy subjektivním vyjádřením autora ohledně jeho okolí či vybrané oblasti. U taktových map tedy nelze hodnotit jejich správnost, či míru shody s realitou, protože každý respondent reaguje na své okolí různě.  Mezi hlavními tématy nechyběla bezpečnost, doprava, zeleň, ne/příjemný pocity z místa, parkování, ne/zanedbanost místa a odpadové hospodářství. Uživatelé své pocity z místa mohli doplnit i komentářem.

Data pro tvorbu pocitových map byla sbírána v rámci projektu „Pocitové mapy Zdravá Praha 2021“. Tento průzkum zajistil Magistrát hl. města Prahy ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR a s experty na geoparticipaci z Univerzity Palackého v Olomouci vedenými doc. Mgr. Jiřím Pánkem, Ph. D. Možnost vložení vlastního názoru či připomínky byla otevřena Pražanům v období od června do konce září 2021. Na území celého města se zapojilo více než 6000 uživatelů, kteří prostřednictvím online systému nahráli 100 tisíc námětů.

Práce s aplikací je velmi jednoduchá. Stačí si vybrat městskou část, za kterou si přeji mapu zobrazit. Pomocí panelu na pravé straně si mohu zvolit, jakou datovou vrstvu chci vizualizovat. Čím více bodů se v místě nachází, tím je vnímání místa intenzivnější, tedy např. na území Prahy 4 ve vrstvě „Zde bych to ukázal/a návštěvě odjinud“ si velké množství lidí přeje provést svojí návštěvu po okolí Branických skal. Kromě map je možné si stáhnout i souhrnnou zprávu ve formátu PDF.

Hlavní výhodou této konkrétní pocitové mapy je její pokrytí de facto celé Prahy, z nichž v mapových vrstvách jasně vystupují místa, které mají Pražané v oblibě a které naopak příliš příjemná nejsou. MČ tak mohou na tato místa zaměřit svou pozornost – pozitivně vnímaná místa mohou lépe propagovat a např. zkvalitnit k nim přístup, či investovat do doplňkových pobytových prvků, naopak u negativně vnímaných míst může MČ rozhodnout o jejich revitalizaci či řešit konkrétní problémy, které jejich negativní vnímání způsobují. Vzhledem k tomu, že mapa je pojata poměrně volně, není možné doporučit konkrétní způsoby nakládání s mapou – nicméně vnímáme ji jako užitečný doplňkový zdroj při strategickém a akčním plánování městských částí.

Aplikace je k dispozici na tomto odkazu.