Praha prošla během 20. století nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své historii a získala svou současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Na pozadí tohoto dění navíc vznikla organizace, jež se územním plánováním přímo zabývala – Útvar hlavního architekta. A právě vývoji pražského územního plánování ve 2. polovině 20. století a historii Útvaru hlavního architekta se věnuje nová publikace IPR s názvem Plánování Prahy: Historie Útvaru hlavního architekta 1961–1994. 

„Útvar hlavního architekta bývá stejně jako množství dalších institucí vzniklých v době socialismu spojován s nedemokratickým politickým zřízením. Je třeba si však uvědomit, že se jednalo o odbornou organizaci, která i přes povinné plnění politických směrnic reagovala na světové architektonické a urbanistické dění. A právě to se snaží kniha čtenáři přiblížit. Navíc velice čtivě, aby ji porozuměl každý, koho zajímá historie Prahy, nejen milovníci architektury a urbanismu,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. 

Samotný text knihy doprovází velké množství vizuálních materiálů jako jsou plány, reprodukce návrhů či ilustrace grafičky Anastasie Vrublevské. Čtenář se také může zorientovat díky přehledné časové ose, slovníčku pojmů územního plánování a „infoboxům“ věnující se konkrétním územním plánům či vybraným architektonickým a urbanistickým návrhům ze 2. poloviny 20. století. V autorském výběru těchto návrhů najdou čtenáři např. veřejnou architektonickou soutěž na sídliště Prosek (1962), návrh na přestavbu Holešovic (1971) či studii Smetanová nábřeží (1983), jejíž cílem byla snaha probudit v obyvatelích Prahy chuť trávit svůj čas v historickém centru města.

„Vývoj pražského urbanismu už více než sto let není nahodilý. Řídí jej různé instituce, které mají své historické, politické a odborné pozadí a pojí je projektová a personální kontinuita. Historie urbanismu do roku 1945 už je do značné míry zpracována, a proto se nyní logicky dostalo také na nejvýznamnější územněplánovací organizaci druhé poloviny 20. století. Existence Útvaru hlavního architekta se datuje do let 1961–1994, ale reálně vznikl už v 50. letech a IPR je po několika transformacích v posledních dekádách jeho následovníkem,“ říká Martina Koukalová, autorka a editorka publikace Plánování Prahy. 

Autoři publikace Martina Koukalová, Eva Novotná a Milan Kudyn jsou odborníky na architekturu a urbanismus 20. století. Pražskými územně plánovacími institucemi se opakovaně zabývají v archivu IPR a podílejí se i na přípravě výstav v CAMPu. Martina Koukalová a Eva Novotná byly dříve také součástí výzkumném projektu Paneláci, který se pod hlavičkou UPM zabýval českými (nejen) panelovými sídlišti.

„Kniha Plánování Prahy je rovněž vůbec prvním titulem, který vychází pod taktovkou redakční rady a našeho nového vydavatelství. IPR tak navazuje na svou dřívější publikační činnost, díky nově zřízené redakční radě však bude výběr vydávaných knih kurátorský pestřejší a bystřejší,“ doplňuje Ondřej Boháč. 

Redakční rada IPR byla založena v roce 2020 a vedle členů institutu v ní zasedá např. ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, Jana Kostelecká z nakladatelství Jakost či architektka a básnířka Anna Beata Háblová.

Knihu je možné si zakoupit přímo v CAMPu či online na tomto odkazu.