Předcházet vzniku uzavřených lokalit je jednou z priorit Prahy 

“Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny, přesto sledujeme, že některé rozdíly se postupně zvětšují,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. 

Rezidenční segregace znamená, že se lidé s různým sociálním postavením soustřeďují do některých částí města. Silná segregace může mít dopady nejen na život konkrétních skupin, ale i na fungování společnosti jako celku. Nejde jen o příjmy, ale obecně o postavení na trhu práce, tedy například o to, jestli člověk pracuje ve vysoce kvalifikované profesi, administrativě, službách nebo manuálních oborech.  

Kde v Praze bydlí různé skupiny obyvatel?  

Lidé z nižších sociálních skupin žijí typicky na některých sídlištích, v částech vnitřního města a na okrajích města u průmyslových areálů, například na Černém Mostě, v Horních Počernicích nebo v oblastech Libně a Vysočan. Vyšší střední třída bydlí v tradičně atraktivních částech města, jako jsou Dejvice, Letná a Vinohrady, kde je zároveň velmi dobrá vybavenost i prostupnost území. Vysoká třída se koncentruje především v novější rezidenční výstavbě, například v Jinonicích, Hrdlořezích nebo v Holešovicích. Právě v těchto oblastech mohou vznikat takzvané gated communities, tedy uzavřené rezidenční areály, kam mají často přístup jen jejich obyvatelé.  

“Uzavřené neprůchozí areály, takzvané gated communities, jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované. V současnosti je však veřejný zájem zajištěn kromě průběžné práce IPRu, také díky plánovacím smlouvám, které zajišťují dohodu v území mezi městem, městskou částí a soukromým investorem. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,” říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje. 

„Z hlediska městského plánování a bytové politiky je klíčové podporovat sociálně různorodé   prostředí. K tomu přispívá zejména dostupná bytová výstavba v různých částech města, vyvážený mix funkcí i typů bydlení nebo důraz na kvalitu veřejného prostoru a občanské vybavenosti napříč čtvrtěmi,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. 

Podobný trend ukazuje analýza i v zázemí Prahy 

I v Pražském metropolitním regionu zůstává segregace nízká. Oproti Praze se tu ale více oddělují vysokopříjmové domácnosti, bydlící v obcích v bezprostřední blízkosti Prahy zasažené intenzivní rezidenční suburbanizací, jako jsou například Černošice, Dolní Břežany, Jesenice nebo Zdiby. Naopak koncentrace sociálně slabších skupin jsou výraznější dál od Prahy v menších obcích s lokálními specifiky, jako je přítomnost velkých průmyslových nebo zemědělských podniků s ubytovnami pro pomocné pracovníky, tak ve větších městech, jako jsou Kladno, Neratovice, Beroun nebo Benešov.  

Analýzu rezidenční segregace najdete na tomto odkazu.