Praha je jedním z mála velkých měst v Evropě, kde se zachovala původní středověká urbanistická struktura v tak velkém a souvislém komplexu, jakým je historické centrum Prahy. Díky tomu si historické jádro uchovává také vyšší podíl nezastavěných ploch než je tomu v případě celoměstského centra a vnějšího kompaktního města.

Obrázek 1: Pásma města a přírodní osy

Zdroj: ÚRM, 2012

Prahu lze z vývojového hlediska chápat jakou soustavu jednotlivých sídel, které postupně splynuly v jeden celek, nicméně ve vnějším pásmu města je jedinečnost sídelních menších jednotek doposud uchována. Na druhou stranu, současný rozvoj osídlení těsně za hranicí metropole je často intenzivnější a agresivnější než ve vlastní Praze, což přináší vysoké nároky na její vybavenost a infrastrukturu.

Tabulka 1: Výškové hladiny zástavby

Zdroj: ÚRM, 2012

Významným urbanistickým faktorem Prahy byla rozsáhlá bytová výstavba převážně panelového charakteru, a to přibližně v období 1960 - 1990. Tehdy bylo realizováno mnoho projektů od celků vklíněných mezi starší zástavbu (Invalidovna, Malešice nebo Spořilov; 60. léta) až po rozsáhlé novější celky (Jižní Město, Jihozápadní Město; 80. léta). V zástavbě z tohoto období lze nalézt i některé velkorysé nedokončené projekty (Pelc-Tyrolka nebo Pankrác). Od roku 1990 došlo k nejvýznamnější vývojové proměně v souvislosti s převahou komerční výstavby nad municipální. Do rozvoje města v novém tisíciletí nejvýrazněji zasáhla povodeň v roce 2002, která ve svém důsledku paradoxně přinesla nový impuls v podobě rozsáhlých úprav některých částí, především pak Karlína a Holešovic. Více se dozvíte v samostatných kapitolách Sídelní struktura a Využití  území.

Obrázek 2: Schéma struktura zástavby

Území města i nadále prochází neustálými změnami, v příslušné kapitole územně analytických podkladů tak naleznete Záměry na provedení změn v území z období od počátku roku 2007 do konce roku 2011 s nadmístním významem. Patří sem například úpravy Letné, Václavského náměstí nebo humanizace Severojižní magistrály.

V této části Územně analytických podkladů lze mimo jiné nalézt mapový přehled vyhlídek a dominant, které poskytují představu o panoramatech města v souvislosti s jejich nenahraditelnou hodnotou i riziky spojenými s výstavbou výškových staveb. Prostorový pohled na město přináší charakteristika výšek a struktury města.

Další informace o památkové péči v Praze naleznete v kapitole Památková ochrana města a kulturní hodnoty.

Šestý díl seriálu o ÚAP se bude týkat problematiky životního prostředí a možností rekreace na území města Prahy.

Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.

Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.

Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.