„Jsem velice rád, že pražští radní odsouhlasili pokračování tohoto projektu. Je vidět, že porota vybrala kvalitní návrh, který si získal svým nadčasovým designem a nápaditým řešením veřejného prostoru srdce široké veřejnosti. To jsme ostatně mohli pozorovat i na Festivalu Vltavské filharmonie, který navštívily stovky lidí a na kterém se obyvatelé mohli s vítězným návrhem detailně seznámit. Pokračování projektu musí v tuto chvíli ještě posvětit také pražské zastupitelstvo,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

„Ze zájmu obyvatel jsme opravdu nadšení. Lidé se nejčastěji ptali na to, jakým způsobem chceme v budoucnu v okolí Vltavské filharmonie, moderního hudebního centra, řešit zelené plochy, proč budova nemůže vzniknout dříve než za 10 let nebo kolik bude celý projekt stát. Je skvělé vidět především zvýšený zájem o zeleň, která má v moderním městě nezastupitelnou roli,“ oceňuje zájem Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Kdy bude Vltavská filharmonie otevřená? A proč ne dříve? 

Vltavská filharmonie, která v budoucnu vyroste v pražských Holešovicích, bude moderním hudebním centrem disponujícím třemi vysoce kvalitními koncertními sály. Návštěvníci zde naleznout také kreativní hub, hudební oddělení Městské knihovny v Praze, vzdělávací prostory nebo střešní restauraci. Harmonogram projektu je navržený tak, aby se mohlo začít stavět v roce 2027, budova byla dokončena v roce 2031 a užívat se začala v průběhu roku 2032, tedy přesně za 10 let. 

„Po potvrzení výsledků architektonické soutěže Zastupitelstvem hl. m. Prahy v červnu tohoto roku bude následovat jednání o smlouvě na dopracování návrhu, zpracování projektové dokumentace s vítězem a získání potřebných povolení. Zahájení stavby by mělo proběhnout v roce 2027. Bohužel s tím, jak je momentálně nastavený legislativní proces, nelze tuto fázi urychlit. A jak to dopadne s novým stavebním zákonem, je v tuto chvíli více než nejisté,“ komentuje situaci Petr Hlaváček.

Potřebujeme novou budovu? 

„Praha potřebuje nový koncertní sál pro symfonickou hudbu z mnoha důvodů. Současné sály, Smetanova síň v Obecním domě a Dvořákova síň v Rudolfinu, nevyhovují standardům 21. století. Navíc poslední podobná stavba vznikla v Praze před více než 100 lety. Pokud se chce Praha i nadále řadit mezi nejvýznamnější evropské metropole a udržet svůj statut kulturního centra kontinentu i Česka, je vybudování koncertního sálu světových parametrů nezbytností,“ apeluje Ondřej Boháč a dodává: „Vítězný návrh Vltavské filharmonie od renomovaného architektonického studia Bjarke Ingels Group zároveň vrací Prahu na mapu světové moderní architektury.“

„Stavba koncertní haly by měla mimo jiné odemknout zanedbané území Bubnů-Zátor a stát se impulsem k jeho proměně v moderní část Prahy. Ambicí je, aby z lokality vzniklo nové městské i kulturní centrum. Jedná se o jednu z největších nevyužitých ploch v Praze, která si zaslouží proměnu. Obávám se, že bez silného katalyzátoru v podobě veřejné a architektonicky jedinečné stavby, navíc s celodenním a celoročním využitím, se tak velké historicky zanedbané území probudit k plnohodnotnému životu nepodaří. Máme pro to relevantní srovnání ze zahraničí, kde se něco podobného odehrávalo třeba v Hamburku, Kodani nebo Paříži,“ popisuje Martin Krupauer, vedoucí týmu Vltavské filharmonie.           

V nové městské čtvrti Bubny-Zátory, jejíž součástí je budova filharmonie, bude bydlet až 23 tisíc obyvatel. O stavbě nového koncertního sálu v Praze se jedná už od roku 2010. Postupně tuto ideu podpořily a přihlásily se k ní všechny politické reprezentace města.

A co stromy?

Velkým tématem je pro širokou veřejnost umístění zeleně. Právě k tématu zeleně a vegetace, umístění přechodů, bezbariérovosti nebo mobiliáři v okolí budovy a nábřeží se budou moct občané v blízké budoucnosti vyjádřit – na podzim 2022 se bude veřejnost moci zapojit do dopracování podoby návrhu, konkrétně do zpřesnění veřejných prostranství a veřejných části budovy tak, aby tyto prostory co nejlépe odpovídaly potřebám jejich budoucích uživatelů.

„Ihned po vyhlášení výsledků jsme se s vítězným týmem bavili o dalším postupu. Bjarke Ingels několikrát potvrdil, že s doplněním vegetace jeho tým do budoucna počítá. Celý proces bude zahájen po podepsání smlouvy na podzim 2022, zapojíme také veřejnost. Pokud jde o zeleň, tak od nádraží Bubny, tedy v návaznosti na budovu Vltavské filharmonie skoro až do úrovně dráhy v ulici Strojnická, je také do budoucna plánován velký park o rozloze pět hektarů,“ ujišťuje Ondřej Boháč.

Kolik bude Vltavská filharmonie stát?

„Zaznamenali jsme, že v některých médiích je stále zmiňován původní rozpočet 6,1 miliardy korun. Tato cena však byla celou dobu přípravných studií v předchozích etapách projektu brána jako prvotní kalkulace vycházející z cenové situace v lednu roku 2021. Vycházela z předpokládaného stavebního programu a nebyla tedy vázána na konkrétní architektonický návrh. Otevřeně jsme říkali, že se bude vyvíjet. Ceny stavebních materiálů a služeb v posledních měsících skokově rostly a dále porostou. V České republice i celé Evropě aktuálně máme dvoucifernou inflaci, válkou na Ukrajině jsou narušeny další dříve stabilní ekonomické vazby, což se odráží i na poměrném zvýšení ceny také u této stavby,“ popisuje situaci Ondřej Boháč. „Odhad ceny vítězného architektonického návrhu nyní vychází na 9,4 miliardy korun. Nezbytně nutná bude také příprava tohoto území, výše těchto investic je odhadována na 2,9 miliardy korun, k těmto úpravám by ale v budoucnu muselo dojít bez ohledu na to, zda zde Vltavská filharmonie vznikne, nebo ne.“

„Na zvýšení ceny se podílela zhruba z jedné třetiny inflace, taktéž přibližně z třetiny výjimečnost a originalita řešení, například využití veřejného prostoru včetně zakomponování střechy, a potom nárůst podlahové plochy o 16 % vzhledem k původním odhadům. Samozřejmě je nutné počítat s tím, že náklady se budou až do předpokládaného dokončení stavby v roce 2031 ještě vyvíjet, odhadovat je nyní přesně s výhledem na dalších devět let nemá ale praktický význam, šlo by o loterii. Chceme v tomto ohledu stejně jako v předchozích etapách postupovat naprosto transparentně,“ dodává Petr Hlaváček. 

Projekt Vltavské filharmonie vygeneruje kromě výdajů také příjmy – počítá se, že za deset let výstavby a deset let provozu získají veřejné rozpočty minimálně 9 miliard korun zpět jen na daních a odvodech, další zdroje získá stát například díky turismu. Realizace projektu a samotný provoz Vltavské filharmonie pak vytvoří také spoustu pracovních míst.

Ustojí Praha zájem turistů?

Místo, kde má Vltavská filharmonie vzniknout, je součástí rozsáhlého transformačního území Bubny-Zátory a veřejná investice by se měla stát hlavním impulsem vzniku nového městského centra, které bude plnit všechny městotvorné funkce – lidé zde budou bydlet, pracovat, odpočívat, chodit za kulturou. Za odpočinkem, kulturou a architekturou sem budou chodit také turisté, projekt tak zároveň uleví stávajícímu centru historickému. Výběr místa souvisí právě i s ambicí města vytvořit na levém břehu Vltavy nové městské centrum přitažlivé jak pro Pražany, tak pro turisty z tuzemska i zahraničí. Vltavská filharmonie má potenciál přiláká ty turisty, které zajímá kultura a historie České republiky a kteří jsou Praze přínosem.

„Na podzim proběhnou další setkání s veřejností, ve kterých budeme zjišťovat přání obyvatel. Participační a informační kontejnery jsou ve městě již stálicí, Institut plánování a rozvoje tímto prostředkem již tradičně zapojuje širokou veřejnost do plánování města. Bez obyvatel by totiž město pro lidi vytvářet nešlo,“ dodává Ondřej Boháč.