Zatím se podařilo výsadbu zahájit například v Satalicích nebo v Dolních Počernicích. Realizace dalších změn je ale podmíněna dostatkem finančních prostředků pro případný výkup pozemků.

Kolik je v Praze přírodních parků, rezervací či národních přírodních památek, kde se nacházejí a které byly nedávno nově vyhlášeny, se dozvíte v samostatné kapitole Přírodní podmínky, krajina.

Obrázek: Vodní toky a svažitost terénu

Zeleň a rekreace

V posledních letech se zvyšuje podíl zalesnění zejména ve východní, severovýchodní a jižní části města. Přesto širší centrum města trpí nedostatkem zelených ploch vhodných k odpočinku, relaxaci nebo sportu. V metropoli byla zastavěna některá volná prostranství a zeleň ve vnitroblocích se dále nerozvíjí a zaniká. Nejméně metrů čtverečních zeleně na obyvatele mají k dispozici rezidenti Vršovic, Nuslí, Vinohrad, Karlína nebo Strašnic, kde se zeleň pohybuje v rozmezí 6 až 19 m² na obyvatele. Nejlépe jsou na tom naopak obyvatelé Hostivaře, Kunratic, Jinonic, ale i Dejvic, kde objem zelených ploch zabírá i více než třetinu území. Vinou nerovnoměrného rozložení zelených ploch ve městě jsou ale i tamní velké městské parky téměř na hranici vytíženosti. Vedení města by se proto mělo zaměřit na posílení tzv. Zeleného pásu hl. m. Prahy, tedy na okrajové části města (Kbely, Čakovice, Chabry), kde je nutné zajistit ekologickou stabilitu a obohatit tamní zemědělskou krajinu o lesy, louky a doprovodnou zeleň.

Více informací o městských plochách vhodných (nejen) k rekreaci naleznete v kapitole územně analytických podkladů Zeleň a rekreace.

Hygiena životního prostředí

Hlavní město patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejpostiženější oblasti celé České republiky. Nejvíce se na jeho stavu podepsala environmentální krize v polovině 80. let minulého století, kvůli které je nezbytné ve městě sanovat řadu průmyslem a dopravou poničených prostor i celých čtvrtí. Kvůli přetížení hlavních dopravních tahů, které vedou středem města se Praha potýká také se značným znečištěním ovzduší a hlukovou zátěží v jejich okolí.

Informace o tom, která místa v Praze vykazují zhoršenou kvalitu ovzduší, které komunikace jsou nejvíce zatíženy hlukem nebo jaký vývoj město zaznamenalo v hospodaření s odpadem, najdete v kapitole Hygiena životního prostředí.

Sedmý díl seriálu o ÚAP se bude týkat občanského vybavení města Prahy.

Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.

Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.

Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.