S dalším mostem přes Vltavu na jih od Výtoňského se počítalo už od dvacátých let. Státní regulační komise pro Prahu a okolí jej vedla níže, blíže k Jeremenkově ulici, kde měl spojovat plánovanou zástavbu na Dívčích hradech a na Pankráci. Měl zajišťovat i železniční dopravu. Most musel být plánován jako tzv. vysoký, tedy přemosťující dva kopce nad Vltavou nebo částečně zatunelovaný na pankrácké straně.

Začátkem čtyřicátých let přebrala válečná německá Plánovací komise trasu mostu jako součást jižní tangenty, tedy dálniční cesty na jihu Prahy. Most ale rovněž vedl železnici. V roce 1944 si Plánovací komise nechává vypracovat několik srovnávacích variant mostu stran užití různé konstrukce a materiálů.Trasa mostu zůstala v návrhu územního plánu ještě v roce 1953, ale v prvním přijatém územním plánu z roku 1964 mizí a naopak se objevuje plán Barrandovského mostu.
Trasa mostu zůstala v návrhu územního plánu ještě v roce 1953, ale v prvním přijatém územním plánu z roku 1964 mizí a naopak se objevuje plán Barrandovského mostu.

Návrh Dvoreckého mostu se znovu objevuje až po revoluci ve studiích na rozvoj Smíchova, které mu mají dopravně ulehčit. Setkáváme se i s návrhy dalších mostů: Výtoňského, Podolského a Zlíchovského, jak se Dvoreckému také říkalo. Současná trasa Dvoreckého mostu je zanesena v územím plánu z roku 1999.