Praha v nedostupnosti vlastnického bydlení předběhla všechna srovnávaná města

Dostupnost vlastního bydlení se ve většině evropských metropolí neustále snižuje. Praha patří k městům, kde je tento trend nejsilnější. Podobně bledé vyhlídky na pořízení vlastního bydlení mají také obyvatelé Barcelony, Mnichova nebo Amsterdamu, kteří za vlastní byt také zaplatí více než 13 hrubých ročních platů.

“S tématem nedostupnosti bydlení pracujeme dlouhodobě, zajistili jsme několik významných změn územního plánu, které umožnily nastartování bytové výstavby. A především máme schválený Metropolitní plán, který otevírá cestu k výstavbě až 350 000 nových bytů. Zároveň věřím, že ke zlepšení situace přispěje i Pražská developerská společnost, která nedávno získala první stavební povolení pro výstavbu bytů,” říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní a strategický rozvoj.

V některých městech situaci vyvažuje relativně dostupné nájemní bydlení, u Prahy tomu tak není. Zatímco v Praze zaplatí lidé za pronájem 60 m² bytu 40 % průměrného platu, v Mnichově je to 28 % a například ve Vídni 14 %.

Velké množství pracovních příležitostí, ale za regionální příjem

Podle studie je nezaměstnanost nižší ve městech střední a východní Evropy. V Praze je dlouhodobě nejnižší. Najít práci je sice relativně snadné, ale reálné příjmy jsou nižší, než ve většině porovnávaných hlavních městech a metropolích.

"Dlouhodobě si nejlépe vedou pracující z Mnichova, kteří vydělávají 1,5krát více než pracující v Praze. Je ale potřeba dodat, že zatímco příjmy v Mnichově v poslední dekádě relativně stagnují, v Kodani dochází k jejich stabilnímu růstu. V reálných příjmech je Praha v regionu průměrná, v celoevropském kontextu stále výrazně zaostává. To vše v kombinaci s vysokými náklady na bydlení negativně ovlivňuje kvalitu života Pražanů,” vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Rozdíly v počtu odpracovaných hodin se pomalu zmenšují, Praha se tak přibližuje Milánu nebo Stockholmu. Pražané tráví v práci o skoro dvě hodiny týdně méně než před deseti lety, dnes je to necelých 39 hodin, pořád je to v průměru o tři hodiny týdně více než lidé v západní Evropě. Volného času mají lidé na Východě stále málo.

Rozvinutá hromadná doprava, ale vysoký a rostoucí počet aut

Dostupnost veřejné hromadné dopravy patří v Praze k nejlepším. I to je důvod, proč ji pravidelně využívá sedm z deseti Pražanů a 87 % cestujících je s ní spokojeno. V evropském srovnání vyniká zejména svou spolehlivostí, hustou sítí spojů a velmi dobrou cenovou dostupností. Na evropské špici je v Praze taky síť kolejové hromadné dopravy, která je pro pohodlnou dojížďku do školy nebo práce klíčová.

“Pražská MHD je ze sledovaných měst druhá nejdostupnější hned po Barceloně – měsíční jízdenka stojí necelé procento průměrného příjmu. Praha má také jednu z nejdelších tramvajových sítí v přepočtu na obyvatele a délka metra odpovídá spíše západoevropským metropolím než srovnatelným postkomunistickým hlavním městům jako Varšava nebo Budapešť. Paradoxem Prahy je, že máme špičkovou MHD, lidé ji milují, ale přesto jezdíme často auty, kterých je tu v rámci srovnatelných měst téměř nejvíce na hlavu,” uvádí Jaromír Beránek, náměstek primátora pro oblast dopravy.

Trendem, který posouvá Prahu na východ, je rostoucí množství a velikost aut v Praze. Výsledkem jsou kolony i více nehod, auta taky zabírají veřejný prostor a podílí se na zhoršení ovzduší. Praha spolu s Varšavou a Bukureští jsou jediná města, kde počet registrovaných aut výrazně přibývá. Naopak Stockholm, Kodaň nebo Vídeň mají zhruba třetinový až poloviční počet. Zároveň hlásí vyšší podíl elektrických a hybridních automobilů.

Celou analýzu si můžete prohlédnout na tomto odkazu:

https://apps.iprpraha.cz/praha-v-evropskem-kontextu/