Skip to main content
Koncepce systému záchytných parkovišť (garáží) P+R a jejich zprovoznění má zásadní význam pro řešení cílové automobilové dopravy na území Prahy. Záchytná parkoviště jsou určena hlavně pro řešení vnější individuální automobilové dopravy ve vztahu k Praze.

Kancelář dopravní infrastruktury ve spolupráci s dalšími partnery zajišťuje řadu úkolů, spočívajících zejména v tvorbě podpůrných dokumentů pro rozhodovací procesy na úrovni města příp. s přesahem do Středočeského kraje (projekty ITI) a zásadní je naše úloha v oblasti územně-plánovací. Spolupracujeme také nad zadáními konkrétních projektů v koncepční rovině, a to pro potřeby všech městských investorů.

Stav

Systém záchytných parkovišť P+R v současnosti disponuje 19 parkovišti (16 lokalit) s celkovou stavební kapacitou 3 433 parkovacích stání. Na tisíc obyvatel města připadá 2,652 parkovacích stání. Nejvyšší využití a zájem je o záchytná parkoviště P+R u koncových stanic metra trasy B Zličín a Černý Most, dále u stanic metra trasy C Opatov, Chodov a Letňany. 100% (a více – dáno obrátkovostí) využití kapacity dlouhodobě dosahují také P+R Depo Hostivař, Holešovice, Ládví, Nové Butovice, Rajská zahrada. Celkem 14 záchytných parkovišť vykazuje v pracovních dnech pravidelné plné vytížení už od ranních hodin. I nově zřízená vícepodlažní záchytná parkoviště P+R Chodov (provoz od roku 2006) a P+R Letňany (2008), obě o kapacitách okolo 640 parkovacích míst, pravidelně vykazují většinové nebo úplné obsazení svých parkovacích kapacit. Po dlouhodobém trendu nárůstu využití systému P+R až do roku 2010, došlo v roce 2011 k zastavení tohoto trendu. V roce 2012 naopak k poklesu využití systému P+R. Nepříznivý trend má příčiny ve stagnaci nebo zhoršování podmínek pro využívání parkovišť P+R – stagnace ve zkapacitnění trvale přetížených lokalit, tarifní politika.

Tento trend je aktivním přístupem města třeba zvrátit. Postup realizace výstavby lokalit P+R je v hlubokém deficitu v porovnání s požadavkem stanoveným už orientačně pro rok 2010 v platném územním plánu – dosažených zhruba 3 tis. parkovacích stání versus původní ambice na 12-14 tis. parkovacích stání, resp. cílových až 19 tis. stání, vyplývajících z Programu realizace z roku 1997. Praha tak dosud naplnila své vlastní zásady rozvoje systému P+R pouze asi z jedné čtvrtiny.

O vývoji počtu realizovaných stání na parkovištích v systému P+R se více dočtete v Územně analytických podkladech.

Dopravně-inženýrské podklady

Přípravou dopravně-inženýrských podkladů k přípravě parkovišť v systému P+R v Praze je pověřena organizace TSK Praha, a.s. Zároveň je TSK gestorem systému a provozovatelem většiny parkovišť.

 

Územní stabilizace záchytných parkovišť

Základním dokumentem, který z hlediska praktického naplňování koncepce rozvoje systému záchytných parkovišť vytváří podmínky pro rozhodování v území, je územní plán. Současně platný územní plán města vymezuje lokality, které jsou podchycené vlastními funkčními plochami v hlavním výkrese, značkou ve výkrese dopravy, a dále dle potřeby také institutem specifikované veřejně prospěšné stavby.

Zajištění podmínek pro rozvoj systému parkovišť P+R na úrovni územního plánu města je klíčový faktor pro zahájení praktické (před-)projektové přípravy záměrů. Nejedná se o podmínku jedinou postačující, jak ukazují praktické příklady z přípravy vybraných staveb, ale jde o podmínku nezbytně nutnou. Stavba P+R musí být v souladu s určeným funkčním využitím pozemků, alespoň jako funkce doplňková nebo výjimečně přípustná; ideálně pokud jsou přímo pro funkci výslovně P+R určeny. Z pohledu stavebního zákona se v tomto ohledu nerozlišují ani stavby tzv. dočasné, kde je pouze z různého titulu omezeno jejich povolení v čase, ale platí pro ně stejné podmínky o souladu s určením pozemků dle platného územního plánu. Projednání změny ÚP, pokud je vůbec reálné – záleží na vůli Zastupitelstva, je proces trvající v ideálním případě zhruba dva roky, tzn. proces přípravy značně blokuje.

Lze však obecně konstatovat, že problematika územní stabilizace lokalit je podchycena v územním plánu na dobré úrovni a poskytuje oporu pro další projektovou přípravu. Z urgentních záměrů je zapotřebí zajistit podmínky v lokalitě Stodůlky, přijmout zásadní rozhodnutí definující postoj města v lokalitě Opatov, dokončit proces pořízení změny územního plánu pro záchytné parkoviště pro Troju na předpolí Trojského mostu. Na základě podrobnějšího ověření mohou vyplynout ještě další nároky, směrované spíše až k pořízení nového, tzv. Metropolitního, územního plánu.

Pojetí parkovišť P+R v návrhu Metropolitního plánu (stav k veřejnému projednání)

Metropolitní plán se zaměřuje na řešení problematiky záchytných parkovišť s vazbami na zastávky veřejné dopravy situovaných přednostně v okrajových oblastech Prahy. Vhodným orientačním vnitřním limitem pro situování parkovišť P+R je trasa Městského okruhu. Síť parkovišť typu P+R je stanovena v rozsahu stávajících parkovišť, parkovišť navržených k přestavbě s cílem dosáhnout vyšší kapacity nebo zcela nově vymezovaných parkovišť uvedených v tabulce P+R. Návrh sítě záchytných parkovišť P+R vytváří nabídku pro parkování osobních vozidel zpravidla vně území vymezeného Městským okruhem v přímé vazbě na stanice prostředků hromadné dopravy. Jednotlivým parkovištím je přímo stanovena minimální přípustná kapacita požadovaného počtu stání. V případě etapizace výstavby musí řešení umožňovat budoucí rozšíření kapacity na navržený cílový stav.

Read more Show less

IPR Praha zpracoval pro město několik dokumentů, které měly analyzovat příležitosti pro rozvoj systému záchytných parkovišť. Z vytipovaných lokalit jich TSK Praha a.s. řadu prověřuje studiemi proveditelnosti, které v případě úspěchu pokračují ke zhotovení dokumentací pro územní řízení a stavební povolení. Evidujeme přípravu kapacitních parkovacích domů v lokalitách Černý Most, Opatov nebo Depo Hostivař, dále několik lokalit při stanicích a zastávkách železnice (povrchová parkoviště s omezeným standardem obsluhy).

Vytipování možností realizace sdružených vícefunkčních objektů | 2 MB | březen 2016Vytipování možností realizace P+R u železnice v Praze | 6,5 MB | květen 2016Majetkoprávní pasport rozvojových lokalit | 19 MB | spren 2016

 

Ze zpracovaných analýz vyplynula řada doporučení, která byla předána městu, poukazujících na nutnost se akutně zaměřit zejména na systémové řešení několika oblastí:

  • definování zapojení a odpovědnosti orgánů a organizací hlavního města Prahy, jakož i Středočeského kraje, v oblasti rozvoje systému parkovišť P+R;
  • specifikace reálného postupu přípravy a realizace dané rozvojové činnosti, včetně odpovídajícího řešení problematiky financování;
  • stanovení postupu a pravidel v zabezpečování pozemků, event. prostor v objektech jiných investorů;
  • optimalizace odbavovacího systému a celkové tarifní politiky.

P+R v metropolitním regionu

Je nanejvýš žádoucí, aby v rozvoji systému záchytných parkovišť P+R neřešila tuto otázku pouze Praha, ale aby se tento systém rozšířil ve větší míře do metropolitního regionu, především k železničním zastávkám a stanicím na radiálních a významných tangenciálních tratích a na důležitých

radiálních autobusových tazích do Prahy.

Připojený obrázek zachycuje výstup z jedné provedené GIS analýzy k vyčíslení potenciálu železničních stanic a zastávek na území Středočeského kraje z pohledu počtu cestujících, kteří pravidelně dojíždějí do Prahy. V podkladech pro výpočet byla zahrnuta pouze síť pozemních komunikací pro provoz automobilové dopravy, síť neobsahuje pěší komunikace a  lávky přes vodní toky. Potenciál železničních zastávek ukazuje počet obyvatel, kteří pravidelně dojíždějí do Prahy a žijí v dojezdové vzdálenosti 6 kmod těchto železničních stanic a zastávek.