“Zajímá nás, jak se Pražané ve svém městě cítí. Šetření probíhá každé dva roky a na velkém vzorku obyvatel metropole, jeho výsledky proto můžeme zobecnit a ukázat, jak se názory Pražanů proměňují v čase. Je to pro nás důležitý podklad pro územní plánování, určování priorit i další analýzy stavu Prahy,” říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. 

Se svým životem je spokojeno 71 % Pražanů, vyloženě nespokojených je desetina. Mírně klesl podíl lidí, kteří hodnotí svůj život pozitivně – období poznamenaly pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu i prudký růst cen energií. Spokojenost se životem přímo v Praze je přitom ještě vyšší - 78 % obyvatel ji hodnotí pozitivně a to se v průběhu let nemění.

Polovina lidí chce, aby Praha zajišťovala výstavbu obecních bytů

Tři čtvrtiny Pražanů jsou spokojeni s velikostí bydlení, které mají. Spokojenost s měsíčními náklady na bydlení však uvádí jen 38 % obyvatel. Data zároveň ukazují výraznou bariéru mezi tím, co si lidé přejí, a tím, co je pro ně reálně dostupné. Nájem preferovaného bytu si může dovolit necelá pětina Pražanů, koupi pak pouze 7 %. Nejvíce žádané je bydlení v rodinném domě. 

“Z výsledků je jasné, že obyvatelé od města v oblasti bydlení očekávají aktivnější roli. Díky založení a intenzivní práci Pražské developerské společnosti je nyní připravováno zhruba 8 tisíc bytů a z toho už je 2 tisíce ve fázi projektové přípravy," říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.

Nejméně jsou Pražané spokojeni s dopravou autem

Veřejnou dopravu denně využívá polovina Pražanů a další čtvrtina ji kombinuje s autem nebo kolem. 90 % lidí oceňuje, že díky ní mají dobře dostupné bydliště. 

Autem nebo motocyklem jezdí denně zhruba pětina lidí – po pandemickém nárůstu mezi lety 2017–2022 podíl cest autem klesá. Spokojenost s automobilovou dopravou je nízká kvůli častým zácpám, nedostatku parkování v místě bydliště i špatnému technickému stavu silnic. 

Klimatické změna Pražany tolik netrápí, vlny veder ano

Podíl Pražanů, kteří považují klimatickou změnu za reálnou hrozbu, v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2017 to bylo 72 %, nyní ji za reálné riziko označuje jen 55 % obyvatel. Na druhou stranu necelá polovina Pražanů (43 %) vnímá investice města do opatření zmírňujících dopady vysokých teplot na obyvatele za nedostatečné. 

V metropoli oslabuje komunitní život

Čím dál méně lidí se vidí jako součást komunity. V roce 2024 se za součást místní komunity považovala třetina obyvatel a podobný podíl projevil zájem o účast na komunitních akcích. Hlavními důvody jsou nezájem, neznalost nebo absence akcí v okolí a časová vytíženost. Více než polovina Pražanů navíc zaujímá k místní komunitě pasivní postoj. Aktivnější bývají lidé žijící v manželství, s dětmi, ve vlastním bydlení a s příznivějším hodnocením své životní úrovně.

Praha vs. Evropa 

Součástí studie je také srovnání názorů Pražanů s postoji obyvatel dalších 82 evropských měst, kde byla využita data z průzkumu Kvalita života v evropských městech. Praha v tomto srovnání patří k městům s nejvyšší úrovní spokojenosti se životem ve městě a umístila se na prvním místě v hodnocení dostupnosti práce. Slabší stránkou je naopak mezilidská důvěra. Svým spoluobčanům důvěřuje jen 48 % dotázaných, což Prahu řadí mezi dvacítku nejhůře hodnocených měst v Evropě. Velmi nízká je také spokojenost s finanční dostupností bydlení. Spokojena je přibližně čtvrtina obyvatel, což odráží dlouhodobé napětí na zdejším trhu s bydlením. 

Vybíráme několik základních zjištění, celou studii najdete na https://iprpraha.cz/obyvatelstvo
 

Matouš Hutník

vedoucí Kanceláře komunikace

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

hutnik@ipr.praha.eu
M: +420 723 582 298