Metropolitní plán

Projektů, které už mají vydané územní rozhodnutí, se nijak nedotkne. U těch ostatních bude potřeba zjistit, zda jsou s Metropolitním plánem v souladu. Pokud ano, je vše v pořádku. Pokud ne, je důležité, zda již bylo zahájeno řízení o jejich povolení příslušným stavebním úřadem. Na základě příslušného článku Metropolitního plánu se totiž záměry, jejichž žádost byla na stavební úřad doručena před nabytím účinnosti Metropolitního plánu, dokončí z důvodu legitimního očekávání stavebníků a z důvodu právní kontinuity dle původního územního plánu, tj. Metropolitní plán se na ně de facto vztahovat nebude a nedotkne se jich.

Metropolitní plán smí pracovat pouze s určitou mírou podrobnosti a má určité maximální měřítko. To je dané stavebním zákonem. Zjednodušeně řečeno říká, jak a do jaké míry se mají jednotlivá území využívat. Stanovuje pravidla pro čtvrti, lokality a zástavbu, ne pro bloky a domy. Detailnější rozkreslení je úkolem podrobnějších plánovacích nástrojů typu územní studie, zastavovacího plánu, plánovací smlouvy nebo regulačního plánu.

Cílem je omezit další rozšiřování města do krajiny a naopak podpořit výstavbu na nevyužívaných plochách, jako jsou proluky nebo brownfieldy. To jsou obvykle místa, která jsou dobře napojená na veřejnou infrastrukturu a síť městské hromadné dopravy.

Díky Metropolitnímu plánu si ale zároveň všechny stávající městské čtvrti zcela zachovají svůj charakter, jedinečnost a strukturu. Metropolitní plán totiž o tato tzv. stabilizovaná (v současnosti obydlená) území mnohem více pečuje, než tomu bylo ve starém územním plánu, který platí od roku 1999 dodnes. Jako příklad lze uvést, že konečně budeme mít plán, který zabraňuje zahušťování sídlišť, neboť velmi přísně zamezuje jakékoli zástavbě v sídlištní zeleni.

Ano. Tato možnost existuje ze zákona a praxe ji bude pravděpodobně vyžadovat. Metropolitní plán se ovšem ze své podstaty snaží nutnosti změn vyvarovat díky modernější a flexibilnější metodice.

Kromě územního plánu ovlivňuje výstavbu v Praze nadřazená i navazující (podrobnější) dokumentace a podklady.

1. Základní principy na úrovni státu řeší Politika územního rozvoje ČR (PÚR) a územní rozvojový plán (ÚRP), krajským nástrojem pro koordinaci území celého regionu/kraje jsou zásady územního rozvoje (ZÚR), obcím a městům pak slouží územní plán (ÚP). 
2. Dokumentací podrobnější než územní plán může být nově zavedený územní plán vymezené části Prahy (tzv. ÚPČP), popřípadě regulační plán.
3. Nejčastěji se ale využívají podrobnější územně plánovací podklady jako územní studie (ÚS), které zajišťuje pořizovatel (Odbor územního rozvoje MHMP (UZR). Jejich úkolem je detailně naplánovat rozvržení určitých lokalit a koordinovat soukromé a veřejné zájmy a rozkreslit zástavbu včetně podrobnějších pravidel.
4. Nejčastěji používaným nástrojem je pak v oblasti podrobného územního plánování institut (územně) plánovací smlouvy, která řeší nejen urbanistickou podobu území, ale i dohodu o jeho rozvoji, etapizaci, financování, majetkoprávním uspořádání i spoluúčasti na kompenzacích vyvolaných deficitů veřejné infrastruktury (tzv. kontribuce), dle jasných transparentních pravidel spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, tj. dle Metodiky spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy (schválené Zastupitelstvem HMP v lednu 2022).
5. Praha dále disponuje Pražskými stavebními předpisy, které představují jasná pravidla, jak se v Praze může stavět, aby vznikaly zdravé a příjemné čtvrti.
6. Máme také doporučující manuály jako je Manuál tvorby veřejných prostranství. V nich najdete praktické odpovědi, například jaká má být kde dlažba a jak má být umístěna lavička. Tyto manuály jsou zpravidla závazné pro městské organizace a doporučující pro všechny ostatní.

Přehled dokumentů najdete na webu IPR Praha a informace o územních studiích a plánovacích smlouvách na webu Odboru územního rozvoje MHMP.

 

Jsou nadřazenou dokumentací územního plánu a stanovují obecná pravidla pro rozvoj v měřítku kraje a vymezují koridory pro rozvojové záměry nadmístního významu.

ZÚR jsou zpracovány v měřítku 1 : 100 000 (v němž se Praha vejde na list A3), které zcela dostačuje účelu dokumentace a zároveň představuje dostatečný rozdíl oproti pražskému územnímu (i projednávanému Metropolitnímu) plánu zpracovanému v měřítku 1 : 10 000.

Je plánem rozvoje města nebo obce. Říká, kde a co je možné stavět a kde to naopak možné není. Nepřikazuje, aby stavby vznikaly, ale právně tuto možnost umožňuje nebo zakazuje.

Je územní plán, který je pořízen a vydán pro vymezenou část území hlavního města Prahy, jehož řešené území je stanoveno samostatným zadáním.

Je územně plánovacím podkladem, která narozdíl od regulačního plánu, není závazným podkladem pro územní rozhodování. Územní studie slouží k prověření možností využití určitého území a k navržení vhodného uspořádání jeho budoucího rozvoje neboli pomáhá obci nebo městu rozhodnout, jak má být určité území využito. Pořizovatel (v případě Prahy Odbor územního rozvoje MHMP) pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací.

Je závazným typem územně plánovací dokumentace a vydává se pro řešené území. Musí být v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem a zásadami územního rozvoje. Regulační plán stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí.

Je dlouhodobým koncepčním dokumentem, který stanovuje cíle, priority a cesty při řešení klíčových otázek rozvoje města na období 15 - 20 let. Strategický plán je v Česku právně nezávazný. Jde však o velmi důležitou a respektovanou sdílenou vizi, jak se má město rozvíjet.

Jsou pravidelně aktualizovaným souborem informací o stavu území hl. m. Prahy.  ÚAP slouží jako odborný podklad při plánování rozvoje území včetně přípravy územního plánu města a dalších dokumentací.