Územní plány obcí v sousedství hlavního města jsou různorodé a různě aktuální. Jejich obyvatelé mají touhu držet si vazbu na Prahu, ale současně touží po přírodě a klidu venkova. Jak koordinovat vazby v metropolitním regionu? I na to hledá odpovědi první územní studie Pražského metropolitního regionu, kterou zpracoval IPR na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj.
„Jsme velice rádi, že Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo územní studii Pražského metropolitního regionu 1, která řeší území metropolitní oblasti bez ohledu na administrativní hranice a zkoumá široce problémy v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ale i krajiny a struktury osídlení“, říkají náměstek pražského primátora Petr Hlaváček a náměstek středočeské hejtmanky Jiří Snížek a doplňují: „Děkujeme ministerstvu, že umožnilo zveřejnit výstupy z analýzy fungování aglomerace a sdílet je tedy s nejširší veřejností.“
Zadání studie je k nahlédnutí v plném znění přímo na příslušných stránkách MMR.
Zahájení: 2022
Dokončení: 2024
IPR Praha ve spolupráci s Atelierem T-plan, společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a s týmem krajinářských specialistek docentky Kláry Salzmann
Zhotovitel územní studie
Územní studie
Cílem tohoto rozsáhlého projektu bylo vytvořit sjednocený podklad pro koordinaci rozvoje Prahy a Středočeského kraje v oblasti veřejné infrastruktury v návaznosti na stávající a plánovanou zástavbu. Územní studie se zabývá dopravní, technickou a zelenou infrastrukturou a podrobně dokumentuje stav regionu, definuje problémy určené k řešení a navrhuje úkoly pro územní plánování z hlediska koordinace využití území obou krajů, včetně konkrétních podnětů pro úpravy plánované infrastruktury.
Vzniknul odborný dokument, který politické reprezentaci všech hierarchických úrovní poskytne objektivní informace o kvalitách i deficitech území a vhodném směřování dalšího rozvoje. Studie je zpracována pohledem jednotlivých infrastruktur a oborů a zároveň synteticky, aby dokázala vytvořit komplexní pohled na území regionu.
Řešeným územím studie je primárně tzv. Metropolitní rozvojová oblast OB1 (definovaná Politikou územního rozvoje ČR), ve které se nachází 270 obcí.
Studie zmapovala vývoj Prahy a Středočeského kraje z hlediska změny počtu obyvatel, výměry území i přístupů k plánování v posledním století s pohledem do budoucna. Na základě struktury je možné stanovit požadavky na infrastrukturu.
Během dvacátého století došlo k postupnému zvětšování administrativního území Prahy na dvacetičtyřnásobek plochy. Počet Pražanů se však zvýšil pouze pětapůlkrát. Praha je řádově větší než ostatní města v regionu a podle demografické prognózy bude počet jejích obyvatel nadále růst. Metropole zůstane jednoznačným centrem regionu i celého Česka.
Postupně doznívá suburbanizace, která území zasáhla na přelomu milénia. Tehdy výrazný a nekoordinovaný nárůst obyvatel v jednotlivých vesnicích vedl k požadavkům na zajištění dopravní obsluhy a další vybavenosti. Nyní přichází nový trend a největší kapacity nárůstu obyvatel jsou navrženy v Praze. V rámci koordinace jednotlivých infrastruktur ve studii se potvrzuje, že prioritou má být směřování rozvoje regionu do vybraných měst se skvělými infrastrukturními podmínkami, kde lze využít synergie napříč obory i z hlediska efektivně vynaložených prostředků na realizaci a správu díky většímu počtu uživatelů. Jedná se primárně o Prahu, Kladno, Kralupy nad Labem, Neratovice, Brandýs nad Labem-Starou Boleslav, Říčany, Benešov a Beroun.
Viz kapitoly III.2 až III.5 analytické části.
Studie sestavila strukturu obcí v regionu v návaznosti na jejich hierarchii, která je postavena na vybavenosti, počtu obyvatel i spádovosti. Hierarchie je pro zajímavost zpracována i tak, že určité části Prahy (dle krajin) jsou hodnoceny jako samostatná sídla (například Horní Počernice či Horní Měcholupy jsou na úrovni Kralup nebo Berouna). Studie také ukazuje, které obce v budoucnu poskočí do vyšší kategorie po realizaci plánového rozvoje (například Kralupy nad Vltavou nebo Brandýs nad Labem-Stará Boleslav). Pokud by byla Uhříněves samostatnou obcí, posunula by se časem dokonce o dvě úrovně výš.
Hierarchie vychází z metodiky MMR, kterou studie obohatila o novou nejnižší kategorii [H] – základní centrum. Jedná se o obce se základní vybaveností (pošta, škola, zdravotní zařízení), kterých je v regionu 41.
Hierarchie obcí se propojuje i s tzv. městskými krajinami. Zároveň se ve výše zatříděné obci nachází širší paleta vybavenosti. To vede k vyšší soběstačnosti sídla a menší potřebě obyvatel dojíždět, což je jasný směr udržitelného rozvoje regionu.
Viz kapitoly III.1. a III.4 analytické části.
Základní principy koncepce dopravní infrastruktury vychází z celostátních a krajských strategických dokumentů. Z logiky systému nadřazené dokumentace lze všechny prvky ze ZÚR a PÚR považovat za prioritní. Ve studii jsou vybrány prvky, jejichž realizace je nezbytná pro celkovou funkčnost dopravní infrastruktury. Jedná se mimo jiné o dostavbu Pražského okruhu, Městského okruhu a dalších komunikací. Důležitá bude realizace vysokorychlostních tratí směrem do Brna nebo do Drážďan, a také novostavby tratě do Berouna a Neratovické spojky.
Studie sice potvrzuje, že kvůli uspořádání středních Čech není účelné zabývat se myšlenkou vlakotramvaje. Zároveň však identifikuje oblasti, které si zaslouží podrobnější prověření obsluhy veřejnou dopravou. Jedná se například o oblast východně od Prahy v návaznosti na realizaci terminálu VRT v Nehvizdech nebo oblasti Dolnobřežanska či okolí Horoměřic.
Studie také analyzovala dojížďku pomocí dat mobilních operátorů, z nichž vyplynula dnešní dynamika dojíždění za prací či za studiem. Potvrdilo se, že větší města jsou významným cílem i pro vlastní obyvatele, kteří tak nemusí cestovat pryč. Naopak z vesnic většina obyvatel každé ráno odjede pryč (například z Řitky nebo z Květnice je to přes 80 % obyvatel!). Prahy je a bude nejvýznamnějším centrem. Každý den do ní přijíždí 240 tisíc lidí a naopak 80 tisíc obyvatel vyjíždí ven.
Viz kapitola IV. analytické části a kapitola II.1 návrhové části a podkapitoly III.04 až III.13 návrhové části.
Studie prověřila elektrickou síť a různé scénáře budoucího vývoje. Postupně se připravuje posílení přenosové soustavy na 400 kV. Na základě prověření se ukázala potřeba nové elektrické stanice 400/110 kV jihozápadně od Kladna. Stanice bude napojena na vedení Hradec — Řeporyje, konkrétnější umístěni je však nutno prověřit.
Pro zásobování vodou je třeba posílit síť v Praze, na Kladensku a Říčansku. Z hlediska zdrojů vody je však situace dobrá na řadu desetiletí dopředu. Vodní nádrž Švihov a související úpravna vody Želivka zůstanou nejvýznamnější zdrojem (nejen pro oblast středních Čech), který zajistí dodávky minimálně do roku 2060. Následně mohou být dodávky vody nižší, ale zásobování zajistí úpravna vody v Podolí. Tím vznikne dostatečně robustní kombinace zdrojů. Nejslabším zdrojem regionu zůstává Káraný, který je závislý na množství vody v Jizeře.
Velkým tématem je čištění odpadních vod. Z důvodu kumulativního vliv znečištění z většího počtu ČOV menších kategorií je doporučena centralizace do větších čistíren, které jsou efektivnější a jsou na ně kladeny přísnější nároky na vypouštěné látky. Studie přímo uvádí konkrétní návrhy centralizace jednotlivých obcí.
Viz podkapitoly III.14 až III.19 návrhové části.
Územní studie navrhuje kostru zelené infrastruktury, identifikuje chybějící vazby a vymezuje krajiny a krajinné oblasti. Krajiny jsou individuálními jednotkami se shodným charakterem. Krajiny byly vymezeny za účelem jednotného přístupu k řešenému území a zároveň jeho diferenciace do charakteristických, vzájemně odlišných částí. Krajiny byly vymezeny stejným způsobem, jaký byl použit v pražských Zásadách územního rozvoje a je možné je použít ve středočeských ZÚR, aby byla zajištěna vzájemná návaznost. Na území obou krajů bylo vymezeno 97 krajin, které jsou rozděleny na 22 městských a 75 venkovských krajin. Městskou krajinou se rozumí prostor od středu města po jeho okraj, který má charakter městského prostředí, včetně enkláv otevřené krajiny, které jsou tímto prostorem obklopeny. Venkovskou krajinou je prostor otevřené krajiny s výjimkou enkláv otevřené krajiny a obce, pro které není vymezena jejich vlastní městská krajina. Krajiny jsou vymezeny v měřítku a podrobnosti kraje/ZÚR a jsou dále zpřesněny v jiných dokumentacích, například Metropolitní plán tak činí prostřednictvím lokalit. Na základě podobných rysů lze krajiny seskupit do širších celků – krajinných oblastí.
Kostra ZI slouží k zajištění ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Poskytuje propojení mezi klíčovými přírodními prvky nadregionálního a regionálního významu. Tvoří ji zejména lesy, zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a říční krajina v kombinaci s prvky ÚSES a dalšími nezastavitelnými případně nestavebními prvky. Jednotlivé části kostry ZI jsou odlišeny podle toho, jestli jejich hodnota vychází převážně z lesních, vodních nebo jiných přírodních hodnot.
Chybějící vazby vychází z analýz a deficitů v území a mají podpořit konektivitu v území a doplnit místa s nedostatkem prvků zelené infrastruktury. Vazby ZI se zaměřují na spojení různých částí krajiny, které jsou odděleny hlavně v důsledku lidské činnosti, například zástavbou, dopravou nebo nečleněnými plochami zemědělské půdy (například v Polabí). +Studie potvrzuje význam připravovaného krajinného parku na soutoku Vltavy a Berounky, a navrhuje založení krajinného parku na soutoku Vltavy a Labe.
Viz kapitola II.3 návrhové části, o krajinách podrobněji v kapitole II.5 analytické části.
Územní studie stanovuje prioritní záměry v rámci jednotlivých infrastruktur. Obsahem studie je také seznam podnětů na změnu územně plánovacích dokumentací, aby mohlo dojít k propsání zjištěných závěrů do oficiálních dokumentací, tedy do zásad územního rozvoje obou krajů a do územních plánů jednotlivých obcí. Studie definuje úkoly zajištění podrobného prověření konkrétních témat. Jde například o dopravu v návaznosti na připravovaný terminál VRT v Nehvizdech nebo novou elektrickou stanici u Kladna. Podrobnější zpracování si zaslouží i navržené prvky zelené infrastruktury. Doporučením pro následnou druhou studii je prověření kapacit vybraných měst, kde lze využít synergie napříč obory z hlediska efektivně vynaložených prostředků na realizaci a správu díky většímu počtu uživatelů infrastruktury (Kladno, Kralupy nad Labem, Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Benešov, Beroun).
Viz kapitoly IV. až VII. návrhové části.
Veřejná prezentace analýz proběhla dne 25. 1. 2024 v Centru architektury a městského plánování. Její záznam můžete shlédnout zde. Prezentace shrnující nejzajímavější zjištění je k dispozici pod tímto odkazem.
Celá studie byla finálně odprezentována 19. 11. 2024 v rámci Velkých změn Velké změny Prahy: Metropolitní region.
územní studie pražského metropolitního regionu (PDF – 110 MB)
| pdf (1.78 GB) | Analytická část schémata.pdf |
| pdf (13.28 MB) | Analytická část text.pdf |
| pdf (25.86 MB) | Návrhová část text.pdf |
| pdf (149.1 MB) | Analytická část výkresy.pdf |
| pdf (226.89 MB) | Krycí listy krajin.pdf |
| pdf (369.44 MB) | Návrhová část grafika.pdf |
Budeme rádi za Vaše případné podněty a postřehy zejména do další návrhové části. Veškerou zpětnou vazbu můžete zaslat na email Marka Zděradičky, zástupce ředitele IPR Praha pro odbornou činnost.
