Přejít na hlavní obsah
Fasáda a život za ní definují kvalitu pobytu ve veřejném prostoru. 

Město se vyvíjí a spolu s tím vznikají celé nové čtvrti se svébytným veřejným prostorem. Jeho podoba je jedním z klíčových faktorů určujících kvalitu života tamních obyvatel. Správně navržený veřejný prostor umožňuje nejen pohyb po městě a aktivní trávení volného času, ale zároveň může výrazně přispět k pocitu sounáležitosti, bezpečnosti a vytváření komunity. Je proto zásadní přistupovat k jeho plánování zodpovědně a s dlouhodobou vizí. Při tvorbě nové zástavby bychom si měli vzít pozitivní příklad z oblíbených pražských čtvrtí, jako jsou Dejvice či Vinohrady, a doplnit je o dnešní potřeby a možnosti. Jak by tedy nové části Prahy měly vypadat?

Integrace nových čtvrtí do městské struktury

Nově vznikající obytné komplexy by měly být organickou součástí města, nikoliv izolovanými ostrovy. Každý nový development formuje město a jeho strukturu, která zde zůstane generace. Je důležité si uvědomit, že každá nová výstavba má potenciál ovlivnit celkovou podobu městského prostředí a jeho fungování.

Otevřenost a prostupnost jako zásady kvalitního prostředí

Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují kvalitu nových obytných celků, je zajištění prostupnosti dané lokality. Praha je jedním z nejbezpečnějších měst v Evropě, a proto není žádoucí, aby vznikaly rozsáhlé uzavřené celky, známé také jako gated communities. Město je složitý organismus, jehož funkčnost závisí na propojenosti a vzájemných vazbách mezi jednotlivými částmi. Tyto uzavřené komplexy mohou narušit sociální soudržnost a vytvářet vzájemné bariéry. Otevřený veřejný prostor podporuje inkluzivitu a sociální integraci, což jsou zásadní prvky pro vznik funkční lokální komunity.

Zelená infrastruktura

Nezbytnou součástí kvalitního veřejného prostoru je zelená infrastruktura. Ta nejenže přispívá k estetické hodnotě prostředí, ale  především přináší výrazné zlepšení mikroklimatu a zvýšení biodiverzity v dané lokalitě. Často jsme se u nové výstavby setkávali s množstvím špatně udržovatelné, výplňové zeleně, která neplní žádné ekosystémové služby. Navržená zeleň by měla mít jasnou koncepci a náplň tak, aby maximálně sloužila svému okolí a přitom se snadno udržovala. Důraz by měl být kladen i na dostatečné množství substrátu pro zdravý růst rostlin a efektivní nakládání s dešťovými vodami.


 

Měnící se potřeby obyvatel

Společnost se mění a s tím se vyvíjejí potřeby lidí a požadavky na formu užívání domů a okolního prostoru. Dřívější tovární areály dnes transformujeme na bydlení. Lze čekat, že funkce současné nové výstavby se také v budoucnu bude proměňovat. Veřejná prostranství tvoří základní strukturu výstavby, která pravděpodobně přetrvá déle než jednotlivé domy. Návrh struktury veřejných prostranství má být proto univerzální, umožňující variabilitu a přizpůsobení potřebám budoucnosti. Hlavním cílem současnosti je vytvořit komfortní prostory, kde lidé rádi tráví čas a cítí se vítáni. Zároveň je tento cíl třeba vhodně sladit s naplněním požadavků na obsluhu území.


 

Vztah domu k veřejnému prostoru

Byty, domy a veřejný prostor kolem nich je třeba řešit společně tak, aby se život uvnitř domů s okolním prostorem propojoval a doplňoval. V nedávné minulosti se často stávalo, že přízemí nových domů tvořilo parkování. Okolní ulice jsou pak obklopené uzavřenými zdmi parkingu, a tedy izolované od života uvnitř domů. To by se mělo změnit.
Ulice mají být lemovány domy s přízemím v úrovni okolního terénu tak, aby v něm mohly vzniknout byty s předzahrádkami, případně jednotky aktivního parteru na nárožích a dalších exponovaných místech. Zde pak může fungovat veřejná vybavenost jako restaurace, kavárny, obchody, komunitní centra nebo třeba kadeřnictví. Důležité také je, aby do ulice byly přímo a přehledně orientované vstupy do jednotlivých domů. Pozitivním faktorem pro kvalitu veřejného prostoru je rovněž vizuální a prostorové členění fasády budov tak, aby nevznikaly dlouhé jednotvárné celky, které neumožňují dobrou orientaci. Fasády domů tvoří rozhraní mezi soukromým a veřejným.