
Naše publikace
Redakční rada nakladatelství vznikla na jaře 2020. Knihy se sice v IPR vydávaly vždy, byly ale určeny především odborné veřejnosti. Teď se snažíme zaměřit i na širší publikum, a především vytvořit pro vydávání publikací nějaký jednotný systém. Naším cílem je publikovat ročně tři až čtyři knihy, které tematicky souvisejí s rozvojem Prahy a dalšími předměty činnosti IPR. Také proto vznikla klasická redakční rada, ve které zasedá devět členů. Sedm z nich je interních – pracovníci jednotlivých sekcí IPR –, další tři jsou externisté. V současné době spolupracujeme s Jiřím Padevětem z nakladatelství Academia, architektkou Annou Beátou Háblovou a s Janou Kosteleckou, která je autorkou dětských programů v CAMPu.
V případě zájmu o spolupráci kontaktujte tajemnici redakční rady Michaelu Hečkovou.
Publikace zakoupíte mimo jiné u nás v CAMPu.





Živá památka
Autoři: Markéta Fantová, Petr Hájek, Edith Jeřábková, Igor Machata, Pavla Melková, Martina Mertová, Jorge Otero-Pailos, Radoslava Schmelzová, Norbert Schmidt, Rostislav Švácha
Editorka: Pavla Melková
Vydáno: IPR Praha, 2022
Památky nechráníme pouze pro ně samotné, ale především pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říci, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí.
Kniha spojuje do dialogu eseje Jorgeho Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, a texty přizvaných českých a slovenských autorů, mezi nimiž nejsou pouze architekti či odborníci na památkovou péči, ale také lidé z dalších kulturních oborů. Jorge Otero-Pailos zkoumá možnosti ochrany památek jako nové formy kulturní produkce. Rozšiřuje význam památek za hranice institucionálně chráněných objektů, stejně jako škálu tvůrčích nástrojů, jakými zjevovat, a tedy i chránit paměť. Texty dalších autorů jsou reakcí na témata a otázky, které Jorge Otero-Pailos ve svých úvahách předkládá, někdy reagují adresněji, jindy jsou pro ně spíše iniciační. Zkoumají možné uplatnění podobných přístupů a zkušeností ve specifikách zdejšího prostředí a doplňují je o vlastní pohledy na problematiku, osobní postoje, náměty či příklady z praxe. Publikace obohacuje diskuzi na téma památkové péče o širší možnosti vnímání pojmů památka a její ochrana, a to zejména v oblasti začlenění památek do současného života.
Křest knihy proběhne 31. května 2022 v 19.00 v CAMPu.



Plánování Prahy. Historie Útvaru hlavního architekta 1961–1994
Autoři: Martina Koukalová, Milan Kudyn, Eva Novotná
Editorka: Martina Koukalová
Grafický design a ilustrace: Anastasia Vrublevská
Vydáno: IPR Praha, 2021
Právě vyšla první kniha vydaná pod záštitou redakční rady a nově vzniklého nakladatelství IPR Praha! Kniha Plánování Prahy přibližuje systém dobových plánovacích a stavebních organizací a průběh prací od náčrtu územního plánu až po realizaci. V širším kontextu pojednává o historii Útvaru hlavního architekta, jež má dnes svého pokračovatele v IPR. Během druhé poloviny 20. století prošla Praha nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala tak současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme však říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování? Kdo stál za výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť, rozhodoval o jejich rozmístění či řešil problémy s rostoucí dopravou?
Kniha sestavená třemi historiky architektury a urbanismu – Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou – pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci. Především však v širším kontextu představuje dějiny Útvaru hlavního architekta – organizace, která sehrála v novodobém pražském urbanismu zásadní roli a jež má dnes svého pokračovatele v Institutu plánování a rozvoje (IPR). Kniha podrobně shrnuje práci této významné organizace. Potřebné a často překvapivé informace v ní však najdou nejen odborníci, ale i zájemci o novodobé dějiny hlavního města.
Řízení a správa města
Autor: Tomáš Hudeček
Vydáno: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, 2019
Třídílná publikace Řízení a správa města popisuje podstatu fungování měst a jejich správy. Je výsledkem práce autora v letech 2014–2019 a jedním z výstupů grantu TL01000423 Zkvalitnění systémů a procesů výstavby v Praze: Dostupné bydlení podpořeného Technologickou agenturou České republiky v letech 2018–2020 a zpracovávaného konsorciem ČVUT, Headhand architekti, s. r. o., a IPR Praha. Text bylo možné v takto rozsáhlé a ucelené podobě zpracovat a následně vydat díky mnoha konzultacím s experty pražského Institutu plánování a rozvoje a jejich velmi podrobným a kvalitním datům.
První díl knihy zasazuje fenomén měst do kontextu vývoje naší reality, přírody a společnosti. Snahou je popsat obecný rámec pro lidská rozhodnutí v našem světě.
Druhý díl podrobně popisuje podstatu lidských rozhodnutí a umisťuje je do řídících vrstev města – městské samosprávy a městské administrativy. Kniha je koncipována mj. jako studijní opora pro studenty oborů urbanismu, geografie, architektury, managementu, městského inženýrství či veřejné správy a dalších.
Třetí díl, případová studie Prahy, je populárně-naučným textem poukazujícím na největší problémy správy milionového města, na faktickou nemožnost řízení města způsobenou částečně obecnými trendy vývoje, popsanými v první knize, v Česku navíc posílenými špatně nastavenou legislativou a z ní vycházejícími příliš úzkými mantinely rozhodování, popsanými v knize druhé. Závěr třetí knihy je věnován krizovému řízení města v době vyhlášeného nouzového stavu a vychází ze zkušeností autora z dob povodní v Praze roku 2013.

Hustota a ekonomika měst
Autor: Tomáš Hudeček a kol.
Vydáno: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, IPR Praha, Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., 2018
Kniha Hustota a ekonomika měst srovnává na konkrétních příkladech souvislost mezi hustotou osídlení a náklady na veřejnou infrastrukturu. Cílem publikace bylo vytvořit podklad pro kvalifikované rozhodování odpovědné samosprávy o rozvoji svého území. Další využití jistě nalezne odpovědná státní správa a urbanisté. Organicky rostlá, bloková, smíšená či modernistická zástavba není rozdílná jen z pohledu urbanistické struktury, nýbrž i z pohledu ekonomického a samozřejmě i sociálního. Výzkum srovnává z různých úhlů pohledu celkem sedm struktur, které jsou charakteristické odlišným množstvím veřejných prostranství, parků, počtu obyvatel, výměry komunikací, chodníků a další infrastruktury. Výzkum ukazuje, že vyšší hustota obyvatel přináší sice vyšší náklady na plochu, ale v přepočtu na obyvatele znamená pro město nemalé úspory. Zásadním zjištěním je, že tento vztah není lineární a zakřivuje se okolo hustoty sto obyvatel na hektar, která bývá označována jako udržitelný model městka krátkých vzdáleností. Kniha vznikla jako výsledek spolupráce širokého autorského týmu složeného z expertů ČVUT – Masarykova institutu vyšších studií, Institutu plánování a rozvoje, architektů a ekonomů, který úspěšně získal a následně realizoval grant podpořený Technologickou agenturou České republiky. Příklady jednotlivých typů zástavby v hlavním městě Praze bylo možné zpracovat díky velmi podrobným a kvalitním datům Institutu plánování a rozvoje.
Hustota a ekonomika měst – certifikovaná metoda
Autor: Tomáš Hudeček a kol.
Vydáno: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, IPR Praha, Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., 2018
Metodika je výstupem grantu č. TD03000280 Moderní a efektivní plánování: Hustota a ekonomika měst, financovaného Technologickou agenturou České republiky (dále jen TAČR). Metodika byla vypracována konsorciem tří subjektů, a to Českého vysokého učení technického, architektonickou kanceláří Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., a Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Cílem metodiky je zvýšit kvalitu rozhodování měst, a to v oblasti jejich územního rozvoje a hospodaření se zdroji. Města (a obce) dostávají do ruky podrobné vyčíslení běžných a kapitálových nákladů na technickou infrastrukturu, veřejnou zeleň, osvětlení, ulice i chodníky a další základní statky spojené s jednotlivými typy urbanistických struktur. V předkládané metodice jsou popsány možné přístupy jejího využití v praxi rozlišující možné role města a soukromých investorů. Jejich výčet je však pouze orientační, neboť v praxi může nastat situací mnohem více.
Ke stažení zde