Přejít na hlavní obsah
Město netvoří pouze domy a silnice, ale zejména jeho obyvatelé, kteří ho neustále formují. Obyvatelé v Praze stále přibývají a především díky migraci, a to za posledních pět let cca 11 až 15 tisíc ročně. Mění se potřeby obyvatel města, vzhledem k jeho stárnutí, ale také se výrazným způsobem mění styl života a tedy potřeby obyvatel.

IPR proto pravidelně sleduje data, na základě kterých analyzuje sociodemografickou strukturu hlavního města a kvalitu života Pražanů či podmínky domácností. Kolik cizinců momentálně na území hlavního města pracuje, odkud pocházejí a jaká zaměstnání vyhledávají? Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější? IPR zpracovává data i z oblasti kvality života Pražanů a poskytuje údaje z oblasti dynamiky obyvatelstva.

Analýzy

Kvalita života Pražanů

Studie se věnovala hodnocení dotazníkového šetření reprezentativního vzorku obyvatel Prahy podle 12 tematických oblastí, jako je kvalita života, bydlení, veřejné prostranství, doprava či veřejná vybavenost a správa města. Hlavním a klíčovým závěrem je vysoká spokojenost obyvatel Prahy prakticky ve všech sledovaných oblastech. Dále jsou patrné změny ve využívání města, kdy je patrný vliv opatření zaměřených na omezení šíření onemocnění covid-19. V Praze je relativně vysoká občanská a komunitní angažovanost Pražanů, mírně rostoucí spokojenost s politickou reprezentací na úrovni hl. m. Prahy, ale zároveň vyšší spokojenost se samosprávou na úrovni městských částí než celé Prahy. Studie se také věnovala průřezovým (regresním) analýzám a mezinárodnímu srovnávání. 

Studie kvalita života Pražanů (2021)STUDIE KVALITY ŽIVOTA PRAŽANŮ (2019)
Analýzy

Cizinci v Praze

V současnosti tvoří více než 16 % obyvatel Prahy cizinci a expati. Jejich věkový průměr je oproti českým rezidentům o 5 let nižší a ekonomicky jsou velmi aktivní. Jaký mají pro hlavní město význam z hlediska zaměstnanosti a odkud z většiny pocházejí? Zajímavá zjištění přináší i analýza o zaměstnanosti cizinců v Praze na konci prvního roku pandemie Covid-19.

Zaměstnanost cizinců v době covidu(2020)Cizinci na pražském trhu práce (2019)
Analýzy

Sociální struktura velkých pražských sídlišť

Sídliště jsou zásadním prvkem fyzické struktury města pražského a domovem více než třetiny jeho obyvatel. Odlišují se jejich rezidenti nějakým způsobem od zbytku obyvatel metropole? Jaké jsou trendy ve stěhování, stárnutí, nezaměstnanosti či vzdělanosti? A jaká budoucnost pražská sídliště čeká?

Analýza vývoj sociální struktury velkých pražských sídlišť (2015)
Analýzy

Životní podmínky domácností v Praze

Jak je na tom kvalita života a životní standard obyvatel Prahy ve srovnání s vybranými evropskými metropolemi? Analýza srovnává hlavní město s 9 dalšími evropskými metropolemi z hlediska životních nákladů, finanční dostupnosti bydlení, bezpečnosti, zdravotní péče, kvality životního prostředí nebo dopravy. Sociální nerovnosti a chudoba se navzdory současnému ekonomickému růstu nesnižují, spíše naopak. Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější? 

Životní náklady a vybrané aspekty kvality života v Praze (2017)Ohrožení chudobou a náklady na bydlení (2016)