Metropolitní plán
Metropolitní plán je moderním územním plánem pro Prahu 21. století. Je mnohem čitelnější než současný plán, navrací se k tradičnímu plánování a zároveň přináší jasná pravidla. Jeho upravený návrh je k vidění od 26. dubna 2022 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) i k nahlédnutí online. Veškeré aktuální informace najdete na oficiálních webových stránkách Metropolitního plánu.
Metropolitní plán zamezuje rozrůstání Prahy do okolní krajiny, jasně nastavuje maximální povolenou výšku staveb a chrání veřejná prostranství a charakter pražských lokalit. Soustředí se také na recyklaci starých průmyslových areálů v nové městské čtvrti a umožňuje vznik desítek nových parků. Metropolitní plán začal vznikat v roce 2012, o šest let později byl dokončen jeho návrh a v současné době se vyhodnocují připomínky institucí i obyvatel. Upravený návrh bude představen veřejnosti, která se k němu znovu bude moci vyjádřit od 26. dubna 2022 až do 30. června 2022, a to jak online, tak přímo na výstavě v CAMPu.
Harmonogram
2012 Rozhodnutí o pořízení
test popis bodu
2013 Zadání
2014 Koncept odůvodnění
2018 Zveřejnění návrhu
Společné jednání
Společné jednání
2022 Zveřejnění upraveného a posouzeného návrhu
Veřejné projednání
Veřejné projednání
Předpoklad 2023 Účinnost
Prostředí okolo nás
Metropolitní plán chrání Prahu takovou, jaká je a jakou ji máme rádi. Pro naše město je typická rozmanitost, za kterou vděčíme jedinečnému pražskému terénu, historickým vrstvám, a především tradičně odlišnému způsobu života v jednotlivých částech města. Barokní paláce Malé Strany se liší od měšťanských domů kolem Staroměstského náměstí a ty zase od pravidelně založených parcel na Novém Městě. Vinohrady se liší od Žižkova a Holešovice od Karlína. Sídliště Ohrada vypadá jinak než sídliště Invalidovna a periferii Štěrbohol si nemůžete splést s Velkou Chuchlí.
Veřejná prostranství
Klíčovým tématem Metropolitního plánu jsou veřejná prostranství. Plán popisuje Prahu skrze ulice, náměstí a parky a sleduje jejich kompozici a hierarchii v rámci města, aby podle významu rozdělil veřejná prostranství na čtyři typy – metropolitní, čtvrťová, lokalitní a místní. Zaměřuje se na jejich ochranu a rozvoj nebo vymezuje nové v lokalitách, které teprve vznikají. Metropolitní plán zároveň podporuje lepší pěší prostupnost pomocí pěšin a stezek skrz zastavěná území, městské parky i přes otevřenou krajinu.
Bydlení
Pro město je důležitý jak správný rozvoj, tak i ochrana současného stavu. Nový plán chrání jednotlivé lokality a kromě sídlišť se věnuje například i vnitroblokům či zahrádkářským osadám. Zachovává je tam, kde fungují a jsou využívány ke svému účelu, zato ty již obydlené mění na bydlení. Plán vymezuje i nové obytné čtvrti, což jsou především velké prázdné plochy uvnitř města, které zatím neslouží žádnému účelu. Metropolitní plán tak přispívá ke zmírnění bytové krize a zohledňuje ekologická a ekonomická hlediska, především nižší náklady na celkovou infrastrukturu a ochranu krajiny. Díky využití těchto prázdných míst nepřidává Plán žádné nové rozvojové plochy na okraji Prahy a ty, které jsou v něm zaneseny, musí odpovídat Zásadám udržitelného rozvoje.
Klimatická změna
Hlavním cílem Metropolitního plánu je definovat jasnou hranici města a oddělit, kde se stavět smí a kde již nikoliv. Znamená to určit městu v krajině jeho volný pás, který Plán nazývá krajinným rozhraním. Metropolitní plán se tak stává nejdůležitější regulací města zajišťující maximální ochranu přírody. Využívá volné plochy v centru a zamezuje neekonomickému rozrůstání města do volné krajiny.
Veřejná vybavenost
Jedním ze zásadních principů Metropolitního plánu je dostatečná a kvalitní veřejná vybavenost. Plán proto chrání stávající školy, školky, polikliniky, obchody a další a podporuje výstavbu nových. Zařízení pro veřejnou vybavenost budou mít při plánování nových čtvrtí privilegované umístění, a to zvláště v obytných lokalitách. V budoucnu se tak určitě nestane, aby pro školu, sportoviště nebo lékařské zařízení zbyl v rámci nové výstavby ten nejhorší pozemek. Plán zároveň usiluje o maximální vybavenost každé pražské čtvrti, aby měli její obyvatelé vše potřebné přímo v místě bydliště.
Prohlédněte si návrh z roku 2022
V červnu 2018 jsme návrh Metropolitního plánu zveřejnili a občané měli možnost podat připomínky. Vyrážíme za vámi s informačním kontejnerem do ulic a připravili jsme výstavu v CAMPu. Aktuálně jsou všechny obdržené připomínky vypořádány magistrátním Odborem územního rozvoje a nová upravená verze plánu byla zveřejněna 26. dubna 2022.
Proč už nestačí platný územní plán z roku 1999?
Od 30. let 20. století se prosazovala idea, že je město potřeba rozdělit na zóny práce, bydlení a rekreace, mezi kterými se budou obyvatelé přepravovat zónami dopravy. Brzy ovšem původní čtyři funkce přestaly stačit a v územních plánech se zóny začaly drolit na menší a menší plošky. V současném plánu jich je již přes devadesát druhů. Plán tak sice velmi podrobně řeší, co se tam či onde smí dít, ale dostatečně se nezabývá prostorovou urbanistickou strukturou města – kudy má vést hranice mezi domy a veřejným prostranstvím, kolik smí mít budova pater, jak se má chovat vůči okolním budovám.
Druhým problémem současného plánu je jeho nestabilita: jen mezi lety 2000 a 2012 bylo projednáváno 2060 změn územního plánu. Každá z nich stojí čas i peníze a plánování stavby se prodlužuje o několik let. Plán sice podrobně říká, k čemu se smí a nesmí využít ta či ona parcela, to se však velmi brzy dostalo do rozporu s realitou: demografickým vývojem i ekonomickou využitelností území. O změny si žádali jak investoři, tak zástupci městských částí, kteří chtěli postavit např. školku na novém místě, anebo jednotlivci, kteří si v přízemí rodinného domku chtěli otevřít ordinaci. Množstvím změn ztratil územní plán na vážnosti a závaznosti. Tomu se chce Metropolitní plán vyhnout. Proto se snaží nastavit regulativy tak, aby jich bylo méně, ale aby byly jasné a Prahu chránily a rozvíjely.
Co je to územní plán?
Územní plán je plánem rozvoje města nebo obce. A podle zákona ho v Česku musí mít každá obec. Říká, kde a co je možné stavět a kde to naopak možné není. Nepřikazuje, aby stavby vznikaly, ale právně tuto možnost umožňuje nebo neumožňuje. O umístění konkrétní stavby pak s územním plánem v ruce rozhoduje stavební úřad.
Více