Pavla Melková: Lidé se cítí dobře v prostoru historických center měst
Letošní laureátka Národní ceny za architekturu Grand Prix Pavla Melková se stala vedoucí nové kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. „Pojem veřejného prostoru v plánování města se znovu dostává do významnější pozice, která mu přísluší, protože v podstatě tvoří hlavní strukturu města," zdůrazňuje architektka s tím, že v historických sídlech to byla samozřejmost.
E15: Jak se zrodil nápad na vznik kanceláře veřejného prostoru?
Vznik kanceláře veřejného prostoru je především reakcí na dlouhodobé vakuum, na neexistenci pracoviště, které by se specializovaně zabývalo otázkami veřejného prostoru z pozice správy města a současně na odborné architektonické úrovni. Taková pracoviště, samozřejmě v různých podobách, vznikla v uplynulé době v řadě evropských měst, a jsou to právě ta města, která se nyní mohou prezentovat výsledky v podobě kvalitního veřejného prostoru.
E15: Co je úkolem kanceláře?
Elementárně je cílem kanceláře prosazování a obhajování samotné existence veřejného prostoru, jeho významu a zájmů. Dále pak ovlivňování podoby veřejného prostoru směrem ke kvalitě.
E15: Proč se dnes urbanismus soustředí právě na veřejný prostor?
Neformulovala bych to tak, že se urbanismus soustředí na veřejný prostor. Spíše se pojem veřejného prostoru v plánování města pomalu znovu dostává do významnější pozice, která mu přísluší, protože v podstatě tvoří hlavní strukturu města. V historických sídlech to byla samozřejmost jak z hlediska urbanismu, tak jako odraz nastavení společnosti.
E15: Jak bude veřejný prostor zohledněn v Metropolitním plánu?
Bude na něj rozhodně kladena větší váha, než ve stávajícím územním plánu. Koncepce zdůrazňující význam veřejného prostoru jak pro strukturu a detail města, tak pro kvalitu života lidí ve městě se různými způsoby promítne do všech měřítkových úrovní Metropolitního plánu. Souběžně s ním bude také vznikat manuál veřejných prostranství, který se bude v obecné rovině zabývat principy i detaily tvorby veřejného prostoru. Na tento dokument nebo některé jeho části se v nějaké formě bude pravděpodobně odkazovat územní plán nebo například nová vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě.
E15: Nechybí v Praze oproti zahraničí ideové soutěže na rozvoj velkých území? Co lze v tomto směru podniknout?
Architektonických soutěží je, zejména v poslední době, v Praze skutečně málo. Zároveň se také ukazuje, že pro kvalitní výsledek má zásadní význam odborně připravené zadání soutěže, které by mělo být zárukou, že vítězné návrhy budou nejen architektonicky zajímavé a podnětné, ale také realizovatelné. Každá úspěšná realizace vzešlá z architektonické soutěže je potom motivací a argumentem pro používání architektonických soutěží jako cesty ke kvalitnímu výsledku.
E15: Podporujete rekonstrukce starších objektů. Proč podle vás lidé raději vyhledávají starší zástavbu?
Pokud je potřeba doplnit ve městě nějakou funkci, je vždy lepší v první řadě využít stávající zástavbu nebo doplnit stávající strukturu novostavbou v jejích prázdných místech, samozřejmě při zachování principů této struktury. A teprve pokud to není možné, tak stavět na volných plochách a na okrajích měst. Rozvolňování nové zástavby při nevyužívání potenciálu stávající struktury škodí jak městu samotnému, tak volné krajině. Rekonstrukce a využití starších objektů je také žádoucí z hlediska zachování jejich historické a společenské hodnoty. Rekonstrukce či konverze staré zástavby dokáže při erudovaném přístupu architekta splnit většinu nároků na využití kladených v současné společnosti. Jedním z důvodů, proč se lidé cítí dobře v historických centrech měst, není historický detail, ale především prostorová struktura – její členitost, hustota, měřítko, rozmanitost, tedy vlastnosti, které se nám v nové zástavbě většinou nedaří vytvořit, mimo jiné kvůli různým limitům ve stávajících vyhláškách.
E15: Proč v Praze působí tak málo zahraničních architektů? Jsme příliš uzavření vůči světu?
Důvodů bude víc. Souvisí to například se stavem naší společnosti, ve které chybí poptávka po kvalitní architektuře i její ocenění. Stejně jako obecně chybí důvěra ve skutečnou profesionalitu, jež je nahrazována tendencí ke zprůměrnění.
***
Pavla Melková
Vystudovala Fakultu architektury ČVUT. Do roku 1990 pracovala ve státním podniku Obnova památek. Společně s architektem Miroslavem Cikánem založila ateliér MCA, ve kterém působí dodnes. Loni dokončila doktorské studium na Fakultě architektury ČVUT. Získala hlavní Národní cenu za architekturu Grand Prix 2012. Od letošního roku je vedoucí kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.