Praha se podle nově zveřejněných plánů nebude nadále rozšiřovat a zastavovat krajinu. „Soustředíme se na rozvoj stávajícího území města, nikoli na jeho další expanzi. Následujeme v tom další evropské metropole. Pokud bychom nadále město rozšiřovali, přineslo by to obrovské náklady například na zajištění veřejné dopravy, dodávek vody a plynu. Touto cestou jít nechceme,“ shrnuje hlavní přínos Metropolitního plánu primátor Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09), který před dvěma lety inicioval systémovou změnu územního plánování. „Zároveň potřebujeme stabilní a srozumitelná pravidla, aby se územní plán už nikdy nemohl stát nástrojem neprůhledných machinací,“ doplnil.

Metropolitní plán rozděluje město do cca 800 lokalit podle převažujícího charakteru zástavby a veřejných prostranství a jasně reguluje způsob jejich rozvoje. Oproti stávajícímu územnímu plánu se tak vymezuje zejména věrnějším vnímáním města a jeho specifických charakteristik.

„V budoucnu by se neměla opakovat situace, kdy se staví stejně na Jižním Městě jako v historickém Starém Městě či ve vilové zástavbě na Ořechovce. Pomocí husté sítě lokalit tak může Metropolitní plán přesně určit hranice mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, mezi veřejným prostranstvím a neveřejnou plochou,“ sdělil Tomáš Ctibor, pověřený řízením IPR Praha.

Metropolitní plán také vůbec poprvé určí výškové hladiny zástavby. Tato pravidla, která vznikají ve spolupráci s památkáři a v návaznosti na vznikající Management plán UNESCO, znemožní stavbu solitérních výškových budov na nevhodných místech, například v lokalitě s charakterem vilové čtvrti. Metropolitní plán tak sice zpřísňuje regulaci území, nicméně ji činí více odůvodněnou a logickou.

Vznikající Metropolitní plán stanoví jasnou a nepřekročitelnou hranici mezi městem a krajinou. Zamezí tak pokračující územní expanzi Prahy a umožní soustředit veřejné investice i investice soukromých investorů do rozvoje uvnitř města.

V posledních dvaceti letech se totiž v Praze stavělo nejvíce v příměstských satelitech, což způsobilo extrémně řídkou hustotu osídlení Prahy. Hustota obyvatel Prahy je v evropském kontextu jedna z nejnižších, je například téměř dvakrát nižší než v blízké Vídni. „Přitom má ale Praha obrovský nevyužitý potenciál v podobě zanedbaných území uvnitř města,“ uvedl Tomáš Ctibor (např. Bubny, Smíchovské nádraží nebo Rohanský ostrov).

„Dnes tato území v Praze zabírají oblast srovnatelnou s rozlohou Prahy 6,“ doplnil Ctibor. Proto je potřeba se shodnout, které ze zanedbaných ploch využít ve prospěch tvorby města efektivního a dostupných vzdáleností. Je třeba vybrat transformační území, kde budou mít investice z celoměstského pohledu největší přidanou hodnotu. Autoři navrhují například výše zmíněné lokality a otevírají o tom diskusi.

Na vznikajícím Metropolitním plánu spolupracují městské části i experti napříč obory. „Spolupráce s IPR nejen na Metropolitním plánu probíhá už téměř rok. Úzce jsme spolupracovali zejména při vymezování lokalit nebo při tvorbě plánů rozvoje našeho území,“ říká starosta městské části Praha-Troja Tomáš Drdácký. V první fázi se do přípravy Metropolitního plánu zapojilo 56 z 57 městských částí.

Online verze elektronického vydání je k dispozici na adrese: www.iprpraha.cz/metropolitniplan