Rozšíření hřbitova v Hostivaři - ostatní návrhy
2. místo - Autorský tým: Ing. arch. Alexander Kotačka, Ing. arch. Eva Pyková, Vít Beran DiS., Bc. Martin Král
Porota oceňuje přirozený způsob, jakým se krajina integruje do řešeného území. Otevřený koncept by umožňoval potřebné modifikace a život v čase. Jedná se o krajinnou architekturu, která se vyznačuje velkou působivostí. Z ústřední cesty vybíhají paprsky vytvářející tu intimní, tu propojená místa. Návrh nedostatečně reflektuje přítomnost poměrně hlučné komunikace. Tichá krajina by byla z její strany neustále atakována. Tento problém je však řešitelný. Hlavní nedostatkem návrhu je skutečnost, že při realizaci 1. etapy, tedy malé části projektu, by z celku zbylo pouhé torzo. Navržený koncept by zůstal nečitelný. Porota oceňuje ideu kaple, byť je umístěna mimo řešené území. Jedná se o dominantu, která vytváří přirozený uzel, těžiště i vstupní bránu. Z návrhu nevyplývá, jakému ritu by sloužila, ale přináší do řešení další důležitý rozměr.
2. místo - Autorský tým: Ing. arch. Martin Kvitkovský, Mgr. art. Martin Varga, MArch. Daniela Majzlanová, Ing. arch. Pavol Husár
Porota oceňuje celkový konceptuální přístup a originálnost myšlenky, kterou se návrh výrazně liší od ostatních. Spíše než cílovou podobu hřbitova přináší strategii jeho postupného rozvoje. Jedná se o otevřený koncept umožňující více budoucích podob hřbitova. Přesvědčivým způsobem pracuje se systémem moduloru, ať už v základním rastru, nebo ve zcela novém revolučním způsobu pohřbívání. Kapacita hřbitova by byla díky užití modulů obrovská. Nabízí tak alternativu odlišnou od původního zadání, a tou je možnost zřídit centrální pohřebiště, které ale není dostatečně urbanisticky a krajinářsky prověřeno. Návrh reaguje na širší kontext „velké Prahy“ a přilehlých sídlišť. Jelikož je prostor vyplněn pouze jedním systémem pohřbívání, vznikají obavy, zda by se takto razantní změna ujala a zda by bylo řešení v tomto rozsahu životaschopné z pohledu uživatelů. Modulovost, v níž spočívá síla návrhu, je ale zároveň i její slabostí. Postupně by se mohla dostavit jistá schematičnost a stereotypnost, která by při vyšší hustotě modulů stírala tragickou jedinečnost každé smrti.
3. místo - Autorský tým: Ing. arch. Jan Foretník, Bc. Tereza Novotná
Návrh pracuje s klasickým modelem hřbitova s pravidelnou strukturou hrobových míst. Tento model zároveň radikálně rozděluje cestou – trasou obehnanou zdmi, která navazuje na dnešní pěšinu procházející celým pozemkem. Vytváří se tak napětí mezi pravidelnou strukturou a organickým nepravidelným tvarem. Řešení umožňuje svébytné průhledy a vytváří místa, která svým způsobem nutí procházející k zastavení. Zároveň se nelze ubránit dojmu, že se může jednat jen o jakési gesto. Odhadované investiční náklady byly ze strany autorů návrhu podhodnoceny.
Odměna - Autorský tým: Ing. Vladimír Sitta, Ing. arch. Vít Rýpar
Porotu přesvědčila jednoznačnost myšlenky zářezů do krajiny. Ukládání zesnulých se odehrává v zemi, sestupuje se k nim a po rozloučení s nimi se opět vystoupí na povrch, do volné krajiny. Ve stísněných podmínkách mezi hřbitovní zdí a komunikací se však nachází prostor jiného charakteru než je volná krajina a koncept by zde ve skutečnosti nemusel vyznít tak přesvědčivě, jak je navrhován. Koncept zároveň doporučuje odstranění novostavby technického zázemí, což je v současné době nereálné.
Odměna - Autorský tým: MgA. Vít Šimek, Ing. arch. Jiří Ksandr
Porota oceňuje myšlenku rozptylové loučky pojaté jako tradiční sad v uzavřeném prostoru, která by mohla přinést inovaci tohoto druhu pohřbívání. Ovocná zahrada je historickou stopou ovocného sadu, která je zde připomenuta. S ohledem na hlučnost komunikace a okolí hřbitova návrh definuje vlastní hranu pozemku a vytváří na ní dvouplášťový pás - meziprostor, který plochu sadu vymezuje. Návrh jako jediný klade důraz na propojení stezkou pro pěší směrem k hradišti a jasně označují konec řešeného území. Území určené pro další rozvoj hřbitova považuje porota za nedostatečně a formálně řešené.
You might also be interested in
Soutok Periurban Park project receives prestigious international award.
IPR Prague’s Public Space Manual marks 10 years of improving the city’s streets and squares. It has been translated into 3 languages and is collecting European awards.
