Pražské stavební předpisy – často kladené dotazy

Dotaz:

„Je možné dle definice z PSP prolukou nazvat i pozemky ve Vršovicích parc. č. 351, 353/1, 353/2, 353/3, 359/1 a 359/2 (viz příloha i s možným řešením zástavby)? Dle územního plánu se jedná o území k zastavění.“

Odpověď: 

Prolukou se dle ustanovení § 2 písm. r) PSP rozumí chybějící část zástavby, a to:

• blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění,
• nebo nezastavěná či částečně zastavěná část pozemku, nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čárami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených.

Pro posouzení proluky musí být splněn požadavek, že se jedná o  chybějící části zástavby (zastavěný či částečně zastavěný pozemek nebo soubor pozemků, které jsou určeny k zastavění), přičemž tyto pozemky či pozemek musí být vymezeny stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných, nebo k zastavění určených. Prolukou se také rozumí nezastavěný blok nebo část bloku v území jinak převážně zastavěném.

V dokumentaci záměru musí být odůvodněno, že se jedná o proluku, přičemž úvahy se musí opírat o výše uvedené požadavky, jež proluka musí splňovat.

Dotaz:

„Je možné volný pozemek vyznačený na přiložené situaci nacházející se mezi stávajícími objekty definovat prolukou ve smyslu § 2 písm. r) PSP? V závazné části normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy, která se týká proslunění, je v čl. 4.3.4 uvedeno, že požadavky na proslunění není nutno dodržet v obytných místnostech stávajících budov tehdy, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, pokud doplněná budova zachovává půdorysný rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov. Pokud tedy bude na tomto volném pozemku umístěna stavba dle naznačených okrajových podmínek, jež splní požadavky normy na zachování půdorysného rozsahu a výškovou úroveň zástavby sousedních budov, je možné tuto stavbu posuzovat jako doplnění stávající souvislé zástavby do proluky?"

Odpověď:

Prolukou se dle ustanovení § 2 písm. r) PSP rozumí chybějící část zástavby, a to:

1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo
2. nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čárami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných, nebo k zastavění určených.

Pro posouzení proluky musí být splněn požadavek, že se jedná o  chybějící části zástavby (zastavěný či částečně zastavěný pozemek nebo soubor pozemků, které jsou určeny k zastavění), přičemž tyto pozemky či pozemek musí být vymezeny stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných, nebo k zastavění určených. Prolukou se také rozumí nezastavěný blok nebo část bloku v území jinak převážně zastavěném.

Jak vyplývá z výše uvedeného pojmu, proluka je definována stavební čarou, která je nepřekročitelnou hranicí trvalého zastavění  budovami. PSP stanoví tři druhy stavebních čar – uzavřenou, otevřenou a volnou. Pozemek, jenž je vymezen jakýmkoliv druhem stavební čáry a hranicí zastavěných pozemků či hranicí pozemků k zastavění určených, může být prolukou. Požadavek „doplnění stávající souvislé zástavby“ není v definici proluky dle PSP zaveden. Pokud PSP vážou definici proluky na stavební čáry, nelze uvažovat pouze s uzavřenou stavební čarou, která musí být zastavěná souvisle a úplně – bez mezer, ale i čáru otevřenou či stavební čáru volnou. Ve vztahu ke stavební čáře je nutné chápat „souvislou zástavbu“ jako souvislost architektonickou a urbanistickou ve vztahu k okolní zástavbě.

Dotaz:

„Ve výpočtu se pro účel bydlení operuje s redukcí základního počtu stání. V textu PSP je užit pojem jednotka (,nejvíce 2 stání na jednotku'). Co tento pojem konkrétně znamená? Rozumí se tím bytová jednotka dle občanského zákoníku – tj. definovaná prohlášením vlastníka v domě s osobním vlastnictvím bytů? Jak se postupuje v případě jiného druhu vlastnictví – např. družstevního domu či bytového domu s pronajímatelnými byty atd.? Jak se postupuje u rodinných domů, které nejsou právně rozděleny na jednotky, ale jsou např. řešeny jako vícegenerační?“

Odpověď:

Pojem „jednotka“ uvedený v části PSP týkající se výpočtu dopravy v klidu znamená „byt“. Tento pojem nemá souvislost s pojmem „bytová jednotka“ ve smyslu občanského zákoníku.

Dotaz:

„Klient vlastní řadový dům. Plánuje si jej rozšířit do dvorní části. Jak se na toto rozšíření vztahuje §28 o odstupech od okolních budov (míněno k sousedům ve stejné řadě)?"

Odpověď:

Ustanovení § 28 PSP se neposuzuje u nových objektů, ale u obytných oken stávajících budov. Bude tedy nutné prokázat, že přístavba neovlivní splnění požadavku § 28 PSP u stávajících oken obytných místností v okolí.

Dotaz:

„Obracím se na Vás s dotazem ohledně umístění garáže při hranici pozemku stávajícího rodinného domu. Pozemek se nachází v památkové zóně Ořechovka, v katastrálním území Střešovice. Navíc dům sousedí s historickou vilou Václava Špály, právě u hranic s tímto pozemkem je zamýšlená garáž.
Garáž nemá okna na sousední pozemek a z více než poloviny boční stěny je zapuštěná do terénu. Délka stěny u hranice je 7 m. Když vyhovuje pouze některým požadavkům na Odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku dle §29 u PSP2016, existují i další požadavky na umístění garáže, například vzhledem k památkové zóně?“

Odpověď:

Pokud navržená garáž splní některý z požadavků uvedený v ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) až e) PSP, pak se neuplatní minimální odstup od hranice pozemku 3 m a stavba může být umístěna blíže než 3 m od hranice pozemku. Požadavky z hlediska ochrany památkové zóny jsou řešeny zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz:

„Mám dotaz ohledně předloženého vstupu (částečně kryté schodiště) před stavební čáru, dle § 24 odst. 1 (PSP 2016) je uvedeno, že je dovolen předložený vstup na výšku jednoho podlaží. Lze požádat o výjimku, pokud se jedná o vstup přes dvě podlaží?“

Odpověď:

Podle ustanovení § 83 odst. 1 PSP lze z ustanovení § 24 odst. 1 PSP povolit výjimku. Je však třeba upozornit, že musí být vedeno řízení o povolení výjimky, jehož závěrem je buď povolení výjimky či zamítnutí žádosti.

Dotaz:

„Potřebuji vědět, jaká je (jaká musí být) odstupová vzdálenost stavby nepřesahující výšku 2,5 m od hranice se sousedním pozemkem. Jedná se o stavbu domovní čistírny odpadních vod, která je vesměs 10–20 cm nad terénem, jedná se části DČOV jako víka nádrží, kiosky (skříňky) s činidly či čerpadlem nebo provzdušňovadlem. Podle textu § 29 odst. 4 by se mohlo jevit, že taková stavba může být umístěna až na hranici pozemku – pokud bude zamezeno stékání vod a padání sněhu z té stavby na sousední pozemek – aniž by se musela řešit výjimka z ustanovení § 29 odst. 2. Nebo je umístění DČOV (s vrchní částí 20 cm nad zemí) ve vzdálenosti menší než 3 m od sousedního pozemku nutno řešit výjimkou?“ 

Odpověď:

Podle ustanovení § 29 odst. 2 písm. d) PSP se požadavek na odstup 3 m od hranice pozemku neuplatní pro stavby, které nepřesahují výšku 2,5 m. Protože stavba ČOV tuto výšku nepřesahuje, nemusí plnit požadavek na odstup 3 m a může být umístěna k hranici pozemku blíže než 3 m. Umístění této stavby není podmíněno povolením výjimky.

Dotaz:

„Chtěl bych potvrdit, zda odkaz 14) na zákon č. 224/2015 Sb., se vztahuje k § 49 odst. 4 písm. c), či k jinému ustanovení tohoto zákona.” 

Odpověď:

Ano, odkaz se vztahuje na ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 224/2015 Sb. Toto ustanovení bylo do předpisu doplněno na základě požadavku odboru krizového řízení MHMP (nyní odbor kanceláře ředitele MHMP).

Dotaz:

„V § 30 (6) je uvedeno, že výšku oplocení dle odstavce 2 a odstavce 4 lze místně zvýšit až do výšky 2,5 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu. Tato výjimka se, předpokládám, týká oplocení, jehož maximální výška je 2 m. Lze analogicky místně zvýšit i neprůhledné oplocení, které je odstavcem 2 omezeno na 1,2 m? A pokud ano, o kolik?"

Odpověď:

Ustanovení § 30 odst. 6 PSP hovoří o místním zvýšení na výšku 2,5 m u oplocení uvedeného v ustanovení § 36 odst. 2 a 4 PSP, kde je zmíněno oplocení max. výšky 2 m. Maximální výška oplocení může být např. ve svahu vzhledem k místním podmínkám a návaznosti na okolí až 2,5 m. Nelze z tohoto ustanovení však vyvozovat, že lze o 0,5 m zvýšit „neprůhlednou část oplocení“ o výšce max. 1,2 m. V ustanovení § 30 odst. 6 PSP se totiž hovoří o místním zvýšení oplocení jako celku, nikoliv o místním zvýšení „části“ oplocení, ať části průhledné či neprůhledné.

Dotaz:

„Máme nejasnosti ve výpočtu parkovacích stání v ul. Křižíkova, kde se navrhuje rekonstrukce půdy. Postupujeme dle nového nařízení, bohužel vůbec neumíme říct, jaký bude závěr a kolik parkovacích stání budou mít jednotlivé byty:

Bytová jednotka A1: HPP = 178,3 m² … 2 stání

Bytová jednotka B1: HPP = 47,6 m² … 1 stání

(Vymezení dle přílohy č. 3 k §32. Kapacity parkování – Mapa zón města pro účely stanovení počtu parkovacích stání Pražských stavebních předpisů.)

Stavba v ulici Křižíkova se nachází ve spádovém území 01 (vázaná stání min. 70 %, návštěvnická stání min. 10 % – max. 35 %).

Bytová jednotka A1: 

10 % z 2 stání = 0,2

35 % z 2 stání = 0,7

70 % z 2 stání = 1,4

Bytová jednotka B1:   

10 % z 1 stání = 0,2

35 % z 1 stání = 0,35

70 % z 1 stání = 0,7“

Odpověď:

Při výpočtu dopravy v klidu se vychází z hrubé podlažní plochy účelu užívání celého záměru, nikoliv pouze z hrubé podlažní plochy bytů. Pokud se jedná o „rekonstrukci půdy“, je nutné započítat do hrubé podlažní plochy účelu užívání i schodiště a chodbu, jež bude součástí stavebních úprav půdního prostoru. Co se týče vlastního výpočtu, je třeba si uvědomit, že výpočtem vzniknou v případě vázaných stání minimální hodnoty a v případě návštěvnických stání minimální a maximální hodnoty. U vázaných stání lze umístit jakýkoliv počet, pokud bude splněn počet minimální. Záleží na návrhu zpracovatele dokumentace.

Dotaz:

„Na vašich webových stánkách jsem našel vzorový výpočet, kde se počítá s HPP 4000 m² pro bydlení a 1000 m² pro obchody, přičemž bytových jednotek je 20. Vše v tomto výpočtu je mi jasné až na stanovení vázaných stání pro bydlení: bez omezení. Dle PSP a výše uvedeného vzoru jsem sestavil výpočet pro můj projekt, kde mi vychází celkový minimální požadovaný počet PS: 1009 a maximální přípustný počet PS je 243 + vázaná stání pro bydlení: bez omezení (sečetl jsem vázaná a návštěvnická, abych mohl ověřit, že je počet navržených stání vyhovující). Zvláštní je uvádět, že maximální počet stání je menší než minimální s poznámkou, že vázaných může být nekonečně mnoho. A dále mě zaráží, jestli je počet vázaných stání skutečně neomezen, neměla by se uplatňovat zásada dvě stání na byt?“

Odpověď:

Při výpočtu dopravy v klidu se nejprve stanoví počet základních stání. Pro stavby pro bydlení může být základní počet stání max. dvě stání na jednotku. Následně se musí provést přepočet dle přílohy č. 3 k PSP. Přepočet je pro stavby pro bydlení rozlišen zvlášť pro stání vázaná a zvlášť pro stání návštěvnická. U vázaných stání je stanoveno minimum, u návštěvnických stání je v některých zónách stanoveno nejen minimum, ale i maximum. U staveb pro bydlení je nutné ve výpočtu vždy odlišit stání návštěvnická a stání vázaná. PSP umožňují umístit jakýkoliv počet vázaných stání u staveb pro bydlení, neboť je stanoveno pouze požadované minimum (maximální počet dvě stání na jednotku se týká pouze výpočtu základního počtu stání). Je třeba si však uvědomit, že kromě výpočtu dopravy v klidu musí záměr splnit možnost připojení na komunikaci, hlukové limity i limity týkající se ovzduší, s čímž úzce souvisí i počet stání.

Dotaz:

„Jaké prostory je pro účel výpočtu parkovacích stání možno považovat za pomocné? Je to například společné schodiště?“

Odpověď:

„Pomocným prostorem“ uvedeným v definici hrubé podlažní plochy účelu užívání v příloze č. 2 k PSP není chápáno schodiště, ale např. sklady. Schodiště a chodby se do výpočtu dopravy v klidu započítávají vždy.

Dotaz:

„Je možné, aby při výpočtu dopravy v klidu vyjde potřebných 0 parkovacích, resp. odstavných míst, tedy že žadatel nemusí zajistit žádné místo k parkování? Konkrétně zde máme žádost o změnu užívání nebytových prostor, cca 23 m², v bytovém domě určeném převážně pro užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, a to z místnosti ,domovního vybavení‘ na kancelář zajišťující poradenskou činnost pro tělesně postižené. Výpočtem vychází potřeba 0,3 odstavných míst, po zaokrouhlení tedy 0 míst.“

Odpověď:

Výše uvedený stav může nastat, pokud vychází takové číslo, které je v otázce uvedeno. Pro úplnost sdělujeme, že i dle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy byl pro instituce místního významu stanoven požadavek 1 stání na 30 m² kancelářské plochy a kancelářskou plochou nebyla hrubá podlažní plocha účelu užívání. Pokud dochází ke změně v užívání stavby, pak je nutné do hrubé podlažní plochy účelu užívání započíst nejen hrubou podlažní plochu (včetně sociálních zařízení apod.), která bude sloužit novému účelu, ale i chodby a schodiště, které s tímto účelem souvisejí a budou pro nové užívání použity.

Dotaz:

„Prosím o výklad PSP 2016 v části týkající se umělého venkovního koupaliště. Jedná se o rekonstrukci stávajícího areálu

1. a) §32 Kapacita parkování – spadá využití ,venkovní koupaliště‘ v příloze č. 2 pod účel Specifické účely užívání a výpočet se provádí dle ČSN 6110?

2. b) §50 Hygienické zařízení, příloha č.1 – Specifické hodnoty – Pro výpočet počtu hygienických zařízení se použije v případě rekonstrukce ustanovení §41, odst. 5 Vyhl. 2009/268 Sb. nebo výpočet dle PSP?"

Odpověď k bodu a):

Venkovní koupaliště spadá pod bod 12 – specifické účely užívání. Předpis pro tyto účely požaduje individuální stanovení základního počtu stání podle konkrétního záměru. V těchto případech je nutné, aby projektant zodpovědně odůvodnil způsob stanovení základního počtu stání, přičemž se nevylučuje ani využití normy jako jednoho z podpůrných argumentů při stanovení počtu stání.

Odpověď k bodu b):

Dokumentace staveb navrhovaných na území hlavního města Prahy je od 1. 8. 2016 zpracována dle PSP. V případě staveb se shromažďovacím prostorem (viz uvedený § 41 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb.) se pro navrhování hygienických zařízení použije § 50 PSP.

Dotaz:

„Jak máme rozumět tomuto výpočtu: Dle přílohy č. 3 mapy dopravních zón se nacházím v centrální části ,00‘ zde je napsáno, že min. 0 % a max 15 %  (pro bytovou funkci 50 %), tzn., že v případě výpočtu na hotel, kde je potřeba na 100 m² jedno stání, nám vyjde nějaké číslo a s ním dále pracujeme... 0 % znamená nerealizovat nic a maximální povolený počet z výpočtu je 15 %?“

Odpověď:

Podle přílohy č. 2 k PSP se vypočte základní počet stání (výše uváděná hodnota 100 m² na 1 stání). Po výpočtu základního počtu stání je třeba tento počet dle přílohy č. 2 rozdělit na vázaná a návštěvnická stání (u hotelů je 90 % vázaných stání a 10 % stání návštěvnických).

Pro vázaná a návštěvnická stání je pro hotely stanoven stejný přepočet, ale např. pro bydlení je ten přepočet pro vázaná stání odlišný od přepočtu pro stání návštěvnická, proto je nutné rozdělení.

V zóně 00 je přepočet „0 % až 15 %“, což znamená, že je možné umístit minimálně 0 % stání vázaných a návštěvnických a maximálně 15 % stání vázaných a návštěvnických. Výběr mezi těmito dvěma hodnotami je na projektantovi.

Dotaz:

„Prosím o informaci, jak správně spočítat HPP účelu užívání pro výpočet dopravy v klidu. Pokud se jedná o čistě bytový dům (2 PP garáže a 1. NP – 6. NP čistá bytová funkce), HPP se rovná součtu půdorysů všech podlažích, přičemž HPP účelu užívání bude součet půdorysů 1.–6. NP vymezeným vnějším obrysem stavby, nebo HPP účelu užívání bude pouze součet plošných výměr všech navržených bytových jednotek?“

Odpověď:

Při výpočtu dopravy v klidu se vychází z hrubé podlažní plochy účelu užívání celého záměru, nikoliv pouze z hrubé podlažní plochy bytů. Hrubá podlažní plocha účelu užívání je hrubá podlažní plocha, od které se odečítají garáže, sklepy, pomocné prostory, technické prostory, objekty technické infrastruktury. Do hrubé podlažní plochy účelu užívání je však nutné započítat např. schodiště a chodby. V konkrétním uvedeném případě bude hrubá podlažní plocha účelu užívání rovna hrubé podlažní ploše 1. až 6. nadzemního podlaží.

Dotaz:

„Prosím o upřesnění výkladu části týkající se umístění volných, resp. vázaných stání do uličního prostranství. Jak má takové stání vypadat? Má být vyhrazené konkrétní značkou pro dané uživatele, nebo stačí konstatovat, že v okolí objektu je dostatek parkovacích stání? Příklad: pokud by se v místě kočárkárny v panelovém domě na sídlišti zřizovalo kadeřnictví, znamená to, že by volné stání mělo být jednoznačně určeno dopravní značkou? Lze vůbec umístit stání do uličního prostoru, pokud ten je na sídlišti stávající? Bylo by to dle bodu 4, který ale požaduje splnění bodu 1.“

Odpověď:

Umístěním vázaných stání do uličního prostranství se rozumí jejich umístění formou územního rozhodnutí. Zda bude takové stání po realizaci označeno značkou či nikoliv, PSP neupravují. Zásadní ale je, aby bylo stání umístěno, nemůže se jednat o již stávající stání, které není ve vlastnictví stavebníka.

Dotaz:

„Studna individuálního zásobování vodou a Studna individuálního zásobování pitnou vodou, jak je uvádí § 36 nař. č. 10/2016 Sb., HMP,  a to s ohledem na jejich umístění v prostředí málo propustném či v prostředí propustném. Vysvětluji si správně okolnost, že pro Studnu individuální zásobování vodou neplatí žádná omezení z hlediska jejich umístění s ohledem na možné zdroje znečištění uvedené v bodě 3. přílohy č. 1? Explicitně, že mohou být umístěny v menších vzdálenostech od těchto zdrojů než těch uvedených v bodě 3. přílohy č. 1? A tedy pro ně platí pouze omezení v odst. 3 § 36 nař. č. 10/2016 Sb., HMP?"

Odpověď:

V daném případě je nutné pojem „studna individuálního zásobování vodou“ a „studna individuálního zásobování pintou vodou“ chápat jako totožný. Předmětem úpravy tohoto ustanovení je zásobování pitnou vodou, nikoliv zásobování vodou pro zalévání. Podle zákona č. 258/2000 Sb. veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Vždy je nutné, aby studna, pokud slouží pro zásobování objektu pitnou vodou, splnila požadavky ustanovení § 36 PSP. Doplnění pojmu „pitnou vodou“ v ustanovení § 36 odst. 3 PSP bude námětem novely PSP.

Dotaz:

„Jak postupovat u změny v užívání stávajícího nebytového prostoru-kanceláře umístěného ve stávajícím bytovém domě (obsahujícím např. 300 bytů a 20 nebytových prostor-kanceláří) na byt v souvislosti s ustanovením § 45 odst. 1 nařízení č. 10/2016 Sb. HMP, pražské stavební předpisy?

Stávající nebytový prostor, kancelář, nesplňuje požadavky na proslunění.

Vztahuje se požadavek na proslunění min. 80 % navrhovaných bytů pouze na byty v navrhovaných nových stavbách, či i na byty vznikající změnou stávající stavby popř. její části (např. stavebními úpravami) či změnou v užívání stávající stavby popř. její části? Pakliže se úleva vztahuje i na byty vznikající změnou části stávající stavby či změnou v užívání části stávající stavby, z kterých bytů se pak počítá 80 % (ze všech bytů ve stavbě, nebo pouze z těch, které mají vzniknout navrženou změnou části stavby či změnou v užívání části stavby)?"

Odpověď:

Ustanovení § 45 odst. 1 PSP umožňuje v případě, že charakter stávající zástavby neumožňuje zabezpečit požadavky na proslunění, aby bylo při navrhování bytů prosluněno min. 80 % navrhovaných bytů. Pokud je předmětem změna v užívání jedné kanceláře na jeden byt, pak bude tento „budoucí byt“ bytem navrhovaným a požadavek musí splnit 80 % navrhovaných bytů, tedy právě tento jeden byt. Navrhovaným bytem není byt stávající, ale byt, který vznikne – buď umístěním, povolením či změnou v užívání. Procenta je nutné počítat pouze z počtu navrhovaných, nikoliv stávajících bytů.

Dotaz:

„Je podle vyhl. 26/1999 Sb. nutné přednostně v domě vymezit prostor pro vlastní zařízení na shromažďování komunálního odpadu a až jako druhou (nerovnocennou) možnost v přiměřené vzdálenosti mimo dům vymezit plochu pro umístění sběrných nádob na komunální odpad s napojením na pozemní komunikaci, což vyžaduje nějaké zdůvodnění? Nebo jsou tyto obě varianty rovnocenné a případné upřednostňování jedné z nich může být pouze požadavkem (např. účastníka řízení, DO – dotčeného orgánu) uplatňovaným (např.) ve správním řízení (či závazném stanovisku)?“

Odpověď:

Podle ustanovení čl. 50 odst. 3 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy musí mít každý bytový dům zabezpečenu funkci shromažďování komunálního odpadu. Pokud v domě nelze vymezit prostor pro vlastní zařízení na shromažďování komunálního odpadu, musí být v přiměřené vzdálenosti mimo dům vymezena plocha pro umístění sběrných nádob na komunální odpad. Z tohoto ustanovení vyplývá, že při návrhu vymezené plochy  pro umístění sběrných nádob na odpad mimo dům musí být v dokumentaci jednoznačně zdůvodněno, proč nelze vymezit prostor v domě. Upřednostněna je varianta řešit situování odpadu v domě.

Dotaz:

„V příloze č. 1 — specifické hodnoty jsou uvedeny v bodě 3 nejmenší vzdálenosti studny individuálního zásobování pitnou vodou od zdrojů možného znečištění. Jako zdroj možného znečištění je zde mj. uvedena i kanalizační přípojka.

• Jelikož není blíže specifikováno, předpokládám, že se jedná i o přípojku kanalizace dešťové?
• Dešťovou areálovou kanalizaci (pro odvod dešťových vod ze zpevněných ploch /areálové komunikace, parkovací stání, manipulační a výstavní plochy apod./), mimo přípojku dešťové kanalizace, lze považovat za vnější části vnitřní kanalizace? Pokud ano, dovoluji si dále položit otázku – zda přípojka dešťové kanalizace začíná posledním spojením  potrubí – tedy posledním rozbočením potrubí vedených dále po pozemku (resp. kde začíná přípojka dešťové kanalizace)?
• Dále si dovoluji požádat o upřesnění, zdali v návaznosti na znění zákona  č. 274/2001 Sb. (o vodovodech a kanalizacích) lze pojem kanalizační přípojka, chápat jako: potrubí určené k odvádění odpadních vod ze stavby – od  jejího vnějšího líce, případně od místa posledního  spojení  vnějších  potrubí (např. u odkanalizování hlavní a vedlejší stavby), tedy potrubí před i za revizní šachtou (pokud je RŠ na pozemku mimo budovu)?"

Odpověď:

Ad 1)

Kanalizační přípojkou se v bodě 3 přílohy č. 1 k PSP rozumí přípojka jakékoliv kanalizace, tedy dešťové, splaškové či jednotné.

Ad 2), 3)

Kanalizační přípojka je definována v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, takto: „Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.“

Dotaz:

„Prosím o informaci, jak je v PSP zohledněn počet vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby se zdravotním postižením, který by měl vycházet z ukazatele základního počtu stání. Platí-li vyhláška č. 398/2009 uvádějící požadavky na tato stání, kde je to případně uvedeno, u PSP a v příloze není seznam legislativních platných předpisů ani není na vyhlášku odkaz pod čarou, v tomto konkrétním případě.“

Odpověď:

Požadavky pro bezbariérové užívání stavby jsou stanoveny vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Požadavky této vyhlášky musí být splněny současně s požadavky dle PSP. PSP nemohou nahradit vyhlášku č. 398/2009 Sb. Odkaz na vyhlášku č. 398/2009 Sb. je uveden přímo v textu PSP, a to v ustanovení § 53 odst. 2 PSP.

Dotaz:

„Chtěl bych se zeptat, zda je rozdíl mezi řešením dle původních OTPP 26/1999 a nových PSP 2016 ohledně výšky zábradlí před okny s nízkým parapetem v bytových domech. Tučně jsem zvýraznil rozdílnou textaci v obou předpisech. Černě co z toho dle mého názoru plyne. Prosím potvrdíte mi, že moje interpretace PSP je chybná a k výšce zábradlí můžeme přistupovat tak, jak bylo v OTPP.

OTPP: Čl. 37 Výplně otvorů

(6) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky.

Tzn. před okny s parapetem nižším než 850 mm, který byl širší než 130 mm a tedy umožňoval i stání, stačilo doplnit zábradlí výšky 850 mm, ať byly v jakékoliv výšce.

PSP:

§58 Zábradlí

(5) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 0,85 m od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím či jinou pevnou zábranou podle odstavce 1.

(1)Okraj pochozí plochy... Parametry jsou stanoveny hodnotami uvedenými v bodě 7 přílohy č. 1 k tomuto nařízení…

Tedy nově to lze interpretovat tak, že před okny s parapetem nižším než 850 mm, který je širší než 130 mm a tedy umožňuje i stání, musí být doplněno zábradlí výšky dle tabulky, tedy např. ve výšce 5 m nad terénem by muselo být před oknem zábradlí výšky 1 m nad parapetem.“

Odpověď:

Požadavky na zábradlí jsou stanoveny v ustanovení § 58 PSP. Pro případ okenního parapetu, pod nímž je venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být parapety vysoké min. 0,85 m nebo musí být nižší parapety nižší výšky doplněny zábradlím nebo jinou pevnou zábranou podle § 58 odst. 1 PSP. Pokud se bude jednat o popisovaný případ, kdy ve výšce 5 m nad terénem je okno, jež má parapet nižší než 0,85 m, pak musí být vybaveno ještě zábradlím nebo jinou pevnou zábranou o dané výšce. Výšku zábradlí lze podle přílohy č. 1 (obrázek 6 a 7) nahradit zvětšenou šířkou zábradlí v úrovni jeho horní hrany.

Dotaz:

„Je správně případ A (tak jak to bylo dosud dle 26/1999) nebo případ B nebo případ C ? – viz obrázek“

Odpověď:

Správně je „případ C“. Požadavky na zábradlí jsou stanoveny v ustanovení § 58 PSP. Pro případ okenního parapetu, pod nímž je venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být parapety vysoké min. 0,85 m nebo musí být nižší parapety nižší výšky doplněny zábradlím nebo jinou pevnou zábranou podle § 58 odst. 1 PSP.

Dotaz:

„Dokumentací popsanou v § 85 (Přechodná ustanovení) PSP je míněna projektová dokumentace jako celek, či se ustanovení týká dílčí projektové fáze (DUR, DSP)? Mimo jiné se mně jedná o následující konkrétní případ: jde o dokumentaci, která byla pro územní řízení zpracována v prosinci 2015, tedy dle celorepublikové legislativy (vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby atd.).  Územní rozhodnutí bylo stavebním úřadem vydáno 25. 8. 2016. Nyní začínáme zpracovávat dokumentaci pro stavební povolení. Můžeme nyní tuto fázi PD (DSP) zpracovávat dle současně platných PSP (v souladu s odst. §85, odst. 4), nebo musíme pokračovat dle legislativy, podle které bylo zpracována DUR?"

Odpověď:

Přechodná ustanovení uvedená v § 85 PSP se týkají vždy konkrétní dokumentace pro vydání územního rozhodnutí či projektové dokumentace, a to ve smyslu ustanovení § 158 stavebního zákona. Pokud byla dokumentace pro vydání územního rozhodnutí zpracována podle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy a bylo vydáno územní rozhodnutí, navazující projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení musí být zpracována podle právních předpisů účinných v době jejího zpracování. Pokud bude dokumentace pro vydání stavebního povolení zpracována v říjnu 2016, musí být zpracována dle PSP bez ohledu na to, podle jakých právních předpisů byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí.