„Většina bytů na Airbnb se soustředí hlavně do historického centra Prahy. Na Starém Městě zabírají 14,5 % ze všech bytů. Absolutně nejvíc jich je Novém Městě (1 696), kde se také koncentrují hostitelé, kteří najednou spravují i víc jak 10 jednotek. Pandemie koronaviru sice počet jednotek významně snížila, zejména mezi hostiteli, kteří nabízeli pouze jeden byt, některé problémy s tímto typem ubytování však přetrvávají, “ vysvětluje výsledky analýzy I. náměstek primátora Petr Hlaváček.

Analýza IPR ukazuje, že najednou by se přes Airbnb mohlo v Praze ubytovat více než 18 732 lidí. Extrémní je situace na Starém Městě, kde připadá 29 lůžek na 100 obyvatel. Jen nepatrná část nabídek tvoří lůžka ve sdílených pokojích s ubytovatelem. Téměř 76 % nabídek Airbnb v Praze tvoří celé byty a domy. IPR využívá data z volně dostupných informací na webech zaměřených na krátkodobé ubytovací služby a podobně sleduje vývoj nabídek pronájmu bytů také na realitních portálech jako jsou Sreality, kam se v době pandemie část nabídky přesunula.

„V roce 2018 byla nabídka bytů na Airbnb o téměř 60 % vyšší než nabídka bytů k pronájmu na Sreality. Letos se poměr obrátil a Sreality nabízí o 40 % víc bytů než Airbnb,“ říká ředitel IPRu Ondřej Boháč

Analýza se zaměřuje také na přístupy evropských metropolí k fenoménu krátkodobého ubytování. Časté je omezení počtu dnů v roce, kdy se může nemovitost poskytovat turistům. V Paříži je to 120 dní, v Amsterdamu dokonce jen 30 dní. Barcelona přistupuje k regulacím jinak, hostitel musí pro poskytování ubytování získat licenci. Město však pro centrální část povolení neuděluje už od roku 2015. K těmto krokům ovšem Praha nemá dostatečné pravomoci.

„Žádali jsme poslance o změnu živnostenského zákona, abychom mohli omezit počet přenocování v jednom roce nebo stanovit maximální počet ubytovaných osob. Minulá sněmovna ovšem náš návrh na změnu zákona do voleb neprojednala, a protože podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze až na výjimky v novém volebním období v Poslanecké sněmovně projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v období minulém, Praha svůj návrh musela podat znovu. Učinili jsme tak bez odkladu, okamžitě poté, co si Poslanecká sněmovna na své první schůzi zvolila vedení,“ říká radní Hana Kordová Marvanová.

Přestože došlo k výraznému poklesu počtu bytů nabízených ke krátkodobému ubytování v důsledku pandemie koronaviru, podle údajů se dá očekávat návrat masivního využívání bytů především v centru Prahy. „Tento trend negativně ovlivňuje celkovou situaci na trhu s bydlením a možnost klidného bydlení obyvatel Prahy, zejména v centru města. Věřím, že nově zvolená Poslanecká sněmovna bude jednak rychleji a mít dost politické vůle k tomu, aby naši novelu podpořila,“ dodává radní Hana Kordová Marvanová.

Povedlo se však již zavést povinnost odvádět poplatek z pobytu pro všechny poskytovatele krátkodobého ubytování. Online platformy mají také povinnost sdílet informace s českými úřady. Pokud data o své činnosti odmítnou poskytnout, hrozí jim maximální pokuta 1 milion Kč. Kvůli tomu, že naprostá většina platforem sídlí v zahraničí, je však vymahatelnost těchto pokut složitá. Zásadní jsou proto změny zákonů, které dovolí městu přímo regulovat počet dní v roce, kdy se nemovitost smí poskytovat turistům. V létě tohoto roku udělal další krok k regulaci Airbnb Odbor stavebního řádu Magistrátu, který vydal přelomové rozhodnutí, z nějž vyplývá, že soustavné užívání bytu ke krátkodobým ubytovacím službám podléhá schválení stavebním úřadem.

Více informací naleznete na campuj.online. Samotná analýza je dostupná na webu IPRu.