Přejít na hlavní obsah
Hradebním korzem se označuje soustava ulic na rozhraní Starého a Nového Města vedoucí ve stopách staroměstských hradeb od Národní třídy přes ulici 28. října, Na Příkopě, náměstí Republiky až po Revoluční ulici.

Dlouhodobým cílem Prahy je tyto ulice lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a zlepšit podmínky pro chodce, cyklisty i městskou hromadnou dopravu. Právě proto jsme vypsali v květnu 2019 výběrové řízení na zpracovatele koncepční studie. Vítězem se stal ateliér Aoc architekti.

Co se má stát a proč? Co se změní?

Co se má stát?

  • Hlavním cílem koncepce je rozšíření stěžejní pražské promenády od řeky k řece – přes celé území od mostu Legií až po Štefánikův most.
  • Plánuje se vysázení nových stromořadí a s nimi související použití zasakovacích povrchů.
  • Mělo by dojít k umístění jednotného městského mobiliáře.
  • Koncepce bude definovat pravidla, intenzitu a podobu využívání veřejného prostoru.
  • Stane se podkladem pro kvalitní využití městské obchodní třídy.
  • Koncepce určí pravidla pro charakter a organizaci povrchů, typ a umístění mobiliáře.
  • Návrh se věnuje zlepšení mikroklimatické situace.
  • Řešeno bude hospodaření s dešťovou vodou.
  • Důležitým zadáním je také vytvoření podmínek pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce hradebního korza s návazností na trati na Václavském náměstí a na náměstí Republiky, což by výrazně zlepšilo mobilitu v celé délce korza a jeho lepší dostupnost z jiných částí města.
  • Zlepší se podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu.
O projektu

Projekt v bodech

Harmonogram

Zahájení koncepční studie: 2018
Dokončení: n/a

Kolik to bude stát?

n/a

Kdo to bude dělat?

Aoc architekti

Úloha IPR

Zadavatel koncepční studie

Forma

Koncepční studie 

Detailnější popis projektu

Historie

  • Významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém Městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového Města pražského roku 1348 – tedy sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskuzi a navrhnul hradby zbourat. To se však nestalo.
  • Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zbourání hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě.
  • Proměna znamenala příliv návštěvníků a výstavbu obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Aktuální stav

Hradební korzo se nachází na rozhraní pražského Starého a Nového Města. Otisk staroměstských hradeb dodnes čteme ve stopách ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční.

Nedílnou součástí tohoto prstence je také řada významných pražských náměstí. Jungmannovo náměstí s památníkem, Václavské náměstí ústící na Zlatém kříži v samém těžišti korza a náměstí Republiky jako celoměstsky významné centrum obchodu.

Ústí hradebního korza uzavírá na západní straně most Legií, na severní pak nedostavěné nábřeží předpolí Štefánikova mostu.

V prostoru hradebního korza nalezneme jak historické stopy opevnění (Prašná brána), tak významné veřejné instituce (Národní divadlo, Akademie věd ČR, Obecní dům) a obchodní paláce.

Jaká jsou konkrétní témata koncepce?

  • Tržnice – Vzhledem k významu náměstí Republiky a jeho strategické obchodní poloze koncepce navrhuje v místě současných farmářských trhů umístit veřejné kryté tržiště. Otevřená městská hala se stane iniciačním bodem území a podpoří rozvoj dalších kulturních a společenských aktivit.
  • Předpolí Štefánikova mostu – Zúrovnění křižovatky a zrušení Těšnovského tunelu přináší Praze zcela nový veřejný prostor a možnost zřídit nové celoměstsky významné veřejné instituce na pravém břehu Vltavy. Nové předpolí mostu se tak může stát dalším významným náměstím hradebního korza.
  • Zeleň – Pro zlepšení mikroklimatické situace v území bude třeba postupná obměna stávajících stromů a vytvoření nové zelené osy města. V městském prostředí je však stále těžší zajistit stromům dlouhodobou perspektivu kvalitního růstu. Komplexní řešení problémů spojených s výsadbou a údržbou zeleně nabízí založení zeleně do tzv. strukturního substrátu společně s vytvořením retenčních objemů pro zadržení dešťové vody. Dostatek vláhy ke kořenům každého stromu přivádí odvodňovací systém ulic. Stromy mají dostatečný přísun vody a přebytečná voda odtéká. Tato opatření společně s vhodnou volbou stromů zajistí, že se nově zasazeným alejím i samostatným stromům bude dařit lépe. Navíc retenční systém zadrží většinu dešťových srážek ve městě.
  • Doprava – Cílem koncepce je vytvořit podmínky pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce hradebního korza s návazností na tratě na Václavském náměstí a na náměstí Republiky. Tramvaje zde byly historicky přítomné. Mezi klady navrhovaného řešení patří zlepšení mobility v celé délce korza a jeho lepší dostupnost z jiných částí města. Navrhované změny pro automobilovou dopravu se týkají především omezení tranzitního průjezdu skrz Staré Město, vytvoření jednotlivých samostatně obsluhovaných oblastí a redukce krátkodobých parkovacích stání. K zásadním změnám dojde uzavřením průjezdu Prašnou branou, dále také z Jungmannovy ulice do Perlové a omezením individuální automobilové dopravy v části Národní třídy. Tak bude možné rozšířit oblast pěší zóny již od křížení Národní třídy s ulicí Spálenou až po ústí náměstí Republiky do Revoluční ulice. Územím prochází páteřní cyklotrasa, cyklistům bude vymezen vlastní cyklopruh s výjimkou pěší zóny, kde bude prostor sdílený.

Informační tour 2019

IPR připravil společně s ateliérem Aoc informační kontejner, který byl v listopadu 2019 umístěn na deset dní přímo na území hradebního korza. Cílem akce bylo občanům představit historii území či jeho možný vývoj a zároveň od nich získat podněty.

Ke stažení

pdf (46,19 MB) Koncepční studie Hradební korzo