Přejít na hlavní obsah

Pražané chtějí na náplavkách lavičky, molo a více toalet

Vltavské břehy se stávají stále oblíbenější lokalitou, kde Pražané tráví volný čas. Konají se tu trhy, koncerty živé hudby nebo výstavy. Přesto jsou stále tak trochu opomíjeným prostorem. Alespoň, co se týká aktivit magistrátu a městských částí. Nápadů na jejich oživení je dostatek, chybí však jasná koncepce, která by pokladně samosprávy nepustila pořádně žilou.

Ilustrační obrázek aktuality

Roztříštěné pravomoci

Na vině je podle občanských iniciativ především neprůhledná majetková struktura, takženeníjasné,kdobymělbýt kompetentním orgánem, který by o náplavkách měl rozhodovat. Místo toho jsou pravomoci rozmělněny mezi jednotlivé úřady. To prý vede k tomu, že se vývojem náplavek dlouhodobě žádný úřad nezabývá. Vyplývá to z veřejné diskuze, která minulý týden proběhla mezi občany a zástupci magistrátu. Nejen Pražanům, ale ani radním totiž stávající situace není po chuti. „Je smutné, že se náplavkami musí zabývat magistrát a že není možné, aby se konkrétní lidé, kteří mají zájem a chuť s veřejným prostorem pracovat, dokázali na jeho využití dohodnout s městskými částmi," říká Tomáš Hudeček,radnípro územní rozvoj hlavního města Prahy.

Hlavní body setkání se Hudeček následně chystá předložit Radě hlavního města k projednání. Hlasy občanů by tedy měly být pro zastupitele základním vodítkem, jak s veřejným prostorem nejlépe naložit a aktivně ho využívat.

A co květináče?

Zatím to vypadá, že obyvatele metropole by potěšily i malé zásahy. „Určitě bych ocenila, kdyby na nábřeží bylo více laviček a kdyby se tam postavilo dřevěné molo, aby lidé mohli sedět nad řekou," svěřila se studentka Drahomíra Chládková. „Ráda chodím k řece na pivo, takže bych tam klidně přidala více restaurací. Určitě by to chtělo i více záchodů. Člověk si dá pár plzní, a pak neví, kam si může jít odskočit," stýská si pětačtyřicetiletá zdravotní sestra Lucka z Holešovic. Ostatně právě chybějící hygienické zázemí, stejně jako lavičky nebo stánky s občerstvením zmiňují Pražané nejvíce. A více zeleně. „Co třeba přemístit ty obří květináče, co jsou teď na Smíchově? To by nemuselo být špatné," glosuje programátorka Jana Rulíková. Pro spoustu lidí je problematický i pohyb po vltavském nábřeží. Pěší a cyklisté se při hustším provozu s obtížemi navzájem vyhýbají a občas dochází i ke kolizím.

Cyklisté a pěší

„Rozhodně bych tam dal jiný povrch, než jsou ty dlažební kostky, ze kterých začne časem bolet noha. To je důvod, proč lidé neustále lezou cyklistům do cesty. Po cyklostezce se prostě chodí mnohem pohodlněji. Úplně nejvíce by se mi líbilo, kdyby tam byla tráva. Chápu však, že by to stálo balík peněz a těžce by se to udržovalo. Ale pořád lepší asfalt, než to co tam je teď," stěžuje si stavební inženýr Miloš Kobza.

A i další hlasy mu dávají za pravdu. Jasný rámec provozu náplavek je dalším z bodů, jenž by bylo záhodno, aby úředníci začaly řešit. Nadruhé straně je však lidé nechtějí přespříliš direktivní,abyneměli pocit, že jim vyhlášky znesnadňují pohyb po městě.

Právě balanc, který by odrážel přání Pražanů a přitom zohledňoval reálné architektonické možnosti, nebezpečí povodní a finance hlavního města, si dal magistrát za úkol najít. „Dokážu si tak představit, že na břehu Vltavy vznikne po vzoru některých evropských měst, při minimální investici, jedno z nejpříjemnějších míst Prahy pro relaxaci a potkávání se s přáteli," vyjádřil se Hudeček.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Chotkovy sady čeká obnova. Do úprav může promluvit i veřejnost

Ilustrační obrázek aktuality

Architekti z celého světa se zapojí do soutěže na čtyři městské bloky, které na Florenci „schovají“ magistrálu.

Ilustrační obrázek aktuality

16 institucí podepsalo memorandum o spolupráci na kulturním rozvoji řeky Vltavy

Všechny články