Přejít na hlavní obsah
Praha je v evropském kontextu topograficky absolutně výjimečná. Zaříznutá údolí řeky Vltavy a jejích přítoků střídají ostrohy, plošiny a hřebeny. Krajina vstupuje do vnitřního prostoru vystavěného prostředí města a je jeho nedílnou součástí. 

Kultivaci krajiny a ochraně životní prostředí se IPR věnuje z různých pohledů. Každý vznikající projekt hodnotí IPR s ohledem na dopad na životní prostředí. V rámci tzv. EIA, vyhodnocení vlivu na životní prostředí, se posuzují vlivy chystaných stavebních projektů, zařízení a činností na veřejné zdraví a životní prostředí. Zkoumají se např. vlivy na živočichy, rostliny, půdu, vodu nebo ovzduší. lPR taktéž provozuje aplikace, které se životního prostředí přímo týkají.
 

Prostorové uspořádání krajiny

Prostorové uspořádání krajiny, 2021

Na území Prahy existuje mnoho různých krajin. Každá se liší nejen svým fyzickým a ekologickým charakterem, ale také tím, jak ji vnímají lidé. Krajinu v Praze lze vnímat ve dvou základních polohách, jako krajinu městskou a krajinu otevřenou mimo zastavěnou část města. Tento materiál krajiny Prahy definuje a popisuje jejich základní charakteristiky.

Přístupnost a dostupnost parků, 2021

Parky tvoří 14 % z území Prahy (pokud nepočítáme významná lesnatá území na okraji města a veřejně nepřístupná přírodní území) a většina z nich se nachází v městské krajině. Materiál se zabývá dostupností parků v Praze podle jejich hierarchizace a popisuje území s deficitem. Dále popisuje i tzv. městské džungle či novou divočinu, nezastavěná území s vegetací různého charakteru s fragmenty původního využití.

Katalog zahrádkových osad, 2016 – PDF (325,2 MB)

Materiál je součástí odůvodnění konceptu Metropolitního plánu. Katalog obsahuje prostorové zobrazení zahrádkových osad, jejich rozlišení na ty určené k zachování a ke zrušení, vztah k zastavitelnému území a vztah k platnému územnímu plánu s detailními ukázkami. Katalog představuje návrh krycích listů Metropolitního plánu u jednotlivých zahrádkových osad, rekreačních zahrad, a to včetně popisu.

Katalog městských džunglí, 2015 – PDF (224,9 MB)

Katalog městských džunglí vznikl při práci na metropolitním plánu. Krajina uvnitř města kromě všech parků lesoparků a dalších krajinných forem zahrnuje i plochy, které nejsou zastavěné, nejsou využívané, jsou zarostlé, neprostupné a jsou proto často vnímány jako nebezpečné. Tyto plochy byly zmapovány a nazvány městskými džunglemi. Nejsou tedy vymezené na základě početní analýzy, ale na základě podrobné znalosti území. Kniha obsahuje také hodnocení krajinných ploch ve městě, rozlišení na parky a džungle, hierarchii parků a místa s nedostatkem veřejné zeleně.

Životní prostředí

Atlas životního prostředí

Atlas životního prostředí v Praze je soubor webových mapových aplikací, které prezentují dostupné informace o stavu a ochraně životního prostředí v Praze. Tematicky je rozčleněn do několika oblastí – např. ovzduší, krajina, voda, hluk a odpady. Mapy jsou pravidelně aktualizovány na základě údajů od Magistrátu hl. m. Prahy, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a dalších městských a státních organizací.

Záplavová území

Aplikace nabízí informace o zaplavových oblastech na území hl. m. Prahy a protipovodňové ochraně. 

Vegetační index a povrchová teplota

Aplikace porovnává území z hlediska kvality vegetace a povrchové teploty a poskytuje údaje z analýzy zranitelnosti území.

Klimatická změna

Klima a klimatická změna, 2021

Klima představuje důležitou složku životního prostředí. Je určováno dlouhodobým stavem počasí, podmíněno energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu Země a zřejmě i člověkem. V současnosti vzrůstá nutnost věnovat patřičnou pozornost klimatickým změnám, a to jak regionálního, tak i globálního měřítka a jejich možným dopadům na člověka a jeho životní prostředí.

Analýza využití různých vodních zdrojů pro zálivku vegetačních prvků na území hl. m. Prahy, 2021 – PDF (3,7 MB)

Cílem analýzy je zjistit, jako druhy vodních zdrojů (veřejná vodovodní síť, vodní nádrže, podzemní vody, vodoteče, retenční a akumulační nádrže apod.) jsou využívané městskými organizacemi při péči o vegetační pokryvy v rámci správy, údržby a péče o městskou zeleň a dále posoudit, jestli jsou vodní zdroje využívány v souladu s principy a opatřeními pražské adaptační strategie na změnu klimatu a zdali není nadužívána k péči o vegetační pokryv pitná voda.