Rekonstrukce areálu Emauzy

Areál je zasazen na hranu emauzského svahu, v těsném sousedství kláštera Na Slovanech. Původní návrh se záměrně vyhýbá tradičnímu uličnímu uspořádání a pracuje s volně stojícími pavilony, které nad terénem levitují na subtilní konstrukci. Tato nezávislost na uliční síti není projevem ignorance okolí, ale naopak promyšlenou reakcí na historicky vrstevnaté území. 
Výškové rozložení jednotlivých pavilonů je citlivě odvozeno od navazující zástavby – stavby se neuplatňují v dálkových pohledech a respektují siluetu kláštera i okolních budov. Díky tomu působí areál i dnes přirozeně a klidně, navzdory své výrazné modernistické formě.

Základním principem stavby je zavěšená ocelová konstrukce, která umožnila uvolnit obvodové plochy a vytvořit mimořádně flexibilní interiéry.  Ateliéry a kanceláře byly navrženy jako otevřené, dobře prosvětlené prostory, jejichž členění mohlo být v čase proměnlivé. 
Tento konstrukční koncept patřil ve své době k nejodvážnějším v Československu. Rekonstrukce proto klade velký důraz na detailní poznání původního systému, jeho zachování a citlivé doplnění tam, kde je to nezbytné z hlediska bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti.

Jedním ze základních principů rekonstrukce je maximální využití stávajících konstrukcí a materiálů. Zachování kvalitního stavebního fondu není pouze otázkou památkové péče, ale i zásadním ekologickým rozhodnutím. 

• Hledáme cesty, jak konstrukční systém budov ve velké míře ponechat a obnovit.
• Je snahou v maximálním možném rozsahu repasovat a opětovně použít kvalitní prvky a materiály.
• Předdemoliční audit umožní mít přehled o možnostech recyklace surovin, které budou vznikat postupnou selektivní demontáži stavby.

Cílem je minimalizovat uhlíkovou stopu stavby a omezit spotřebu primárních surovin a tvorbu stavebního odpadu.

Zásadní proměnou prochází energetické hospodaření celého komplexu. Budovy jsou postupně připravovány na odklon od fosilních zdrojů energie a na dlouhodobě udržitelný provoz. Hlavní pilíře energetické koncepce: 

• Tepelná čerpadla s využitím hlubinných geotermálních vrtů.
• Fotovoltaická elektrárna na střechách administrativních objektů.
• Výrazné snížení potřeby primárních obnovitelných energií díky kombinaci technologií a úprav obálky budov.
• Nakládání s dešťovou vodou v rámci areálu.

Areál se tímto krokem přibližuje energetické nezávislosti a stává se ukázkou toho, že i architektonicky cenné modernistické stavby lze adaptovat na současné klimatické výzvy. 

Rekonstrukce se nesoustředí pouze na technické parametry budov, ale i na jejich vztah k městu a veřejnosti. Obnovují se pobytové prostory, atrium i potenciál přístupu veřejnosti na střechu podnože, která byla v původním návrhu zamýšlena jako aktivní součást areálu, ale nebyla nikdy plnohodnotně využita pro širokou veřejnost. 

Vzniká tak funkční, otevřený a udržitelný celek, který: 

• respektuje architektonické dědictví,
• odpovídá současným pracovním i veřejným potřebám,
• a je připraven sloužit městu další desítky let.