Jak zapojovat mladé: inspirace a výzvy z konference v Bilbau

Na konferenci se sešlo přibližně 60 účastníků z různých koutů Evropy. Společně jsme v pracovních skupinách hledali odpovědi na konkrétní výzvy šesti evropských měst. Téma participace děti a mládeže je pro nás v posledních dvou letech stále důležitější – věnujeme se mu například skrze workshopy a projekt Tvoje město, Tvůj prostor. O to víc jsme ocenily možnost sdílet zkušenosti a odvézt si inspiraci, o kterou se s vámi chceme podělit.  

Konference byla pojata jako laboratoř, kde každá výzva dostala svůj pracovní tým doplněný o mentora (podobně jako probíhal náš Parti.Hackathon). Společně jsme v týmech hledali řešení a navrhovali konkrétní kroky, které si jednotlivá města mohla odvézt domů k dalšímu rozpracování a realizaci. My jsme pracovaly na výzvách portugalských měst, které jsou velmi podobné tomu, co řešíme v Praze.  

Inspirace z Portugalska 

Města Cascais a Valongo pracují na zapojování dětí a mladých lidí ve školním věku. V Cascais řeší především, jak více zapojit věkovou skupinu 6–12 let z různých sociálních vrstev, včetně ohrožených skupin, jako jsou nízkopříjmové rodiny nebo menšiny. Nechtějí se proto opírat primárně o školy, protože se tak obvykle zapojují hlavně již aktivní nebo „nadané“ děti. Ty znevýhodněné se zapojují méně, protože se k nim informace často ani nedostanou nebo mají pocit, že podobné aktivity nejsou pro ně. 

V pracovní skupině jsme proto navrhli koncept „Cascais Caravan“ – putovního karavanu, který by objížděl jednotlivé městské části, včetně těch vyloučených, a sbíral podněty přímo od dětí. Doplnila by ho síť poštovních schránek, kam by děti mohly psát své návrhy městu. Cílem je nabídnout dětem z různých prostředí jednoduchý a bezpečný způsob, jak se vyjádřit ke svému okolí. 

Ve Valongu mají naopak již nyní širokou škálu nástrojů pro zapojení mladých (participativní rozpočet, dotazníky, žákovské parlamenty), ale jejich dopad na tvorbu města je podle evaluace minimální. Nástroje nejsou propojené a není jasné, jak se jejich výstupy promítají do rozhodování. Participace tak zůstává spíše symbolická a naráží na neochotu politiků sdílet rozhodovací pravomoci. 

Navrhli jsme proto pilotní program, který by tyto nástroje propojil a nastavil dlouhodobou participaci s reálným dopadem. Klíčové je zapojit od začátku i politiky a jasně komunikovat přínosy práce s mladými jako budoucími voliči. Samotný proces by vznikal ve spolupráci mladistvých a expertů tak, aby byl srozumitelný, atraktivní pro ně i pro politické zástupce a dával smysl všem zapojeným. Klíčové je zajistit, aby podněty mladých lidí měly skutečný dopad a byly systematicky využívány při plánování města. 

Z Valonga jsme si zároveň odnesly inspiraci o roli knihoven jako komunitních center. Slouží jako přirozená místa setkávání i zapojení mladých lidí, podobně jako místní „Youth House“ (obdoba našeho domu dětí a mládeže), kde mohou trávit čas i mimo organizované aktivity, což v Česku často chybí. Právě spolupráce s knihovnami a dalšími prostory pro mladé je směr, který v poslední době zkoumáme i my. 

Komunitní centra a fotbal jsou srdce místního života 

Celá konference byla protkaná informacemi o historii a současnosti Baskicka včetně exkurzí, které ukázaly širší kontext práce s komunitou v Bilbau. Budova La Perrera, kde se konference konala, je bývalý městský útulek přeměněný na komunitní centrum s bezplatným programem. Navštívily jsme také imigrační komunitní centrum Koop SF34, které nabízí bezplatné vzdělávací kurzy a podporuje účastníky, aby se následně sami zapojili do života komunity třeba jako lektoři nebo trenéři pro místní obyvatele. 

Nečekaně silným zážitkem pro nás byla návštěva fotbalového stadionu, kde jsme viděly, jak zásadní roli hraje fotbal v baskické kultuře. Klub zde není jen sportovní institucí, ale i centrem společenského života. Organizuje řadu komunitních akcí, například čtenářské kluby, kde fotbalisté diskutují s dětmi o knihách. Fotbal tak slouží jako nástroj pro předávání hodnot a budování vztahu ke společnosti, a dokáže oslovit i ty, které by samotný sport jinak nezajímal.  

Sněmy mládeže jako cesta vpřed 

Napříč konferencí se opakoval jeden klíčový motiv – potřeba dlouhodobé a systematické práce s dětmi a mladými lidmi. V diskusích často zazníval formát tzv. youth assemblies (sněmů mládeže), tedy dlouhodobých panelů mladých lidí, kteří se pravidelně setkávají a vstupují do rozhodování o městě. Nejde jen o jednorázové sbírání názorů, ale o budování vztahu k městu, rozvoj kompetencí a vytváření komunity aktivních mladých lidí, jejichž požadavky a podněty budou mít skutečný dopad na městské fungování. 

Všichni řešíme stejné výzvy 

Jedním z nejsilnějších momentů konference pro nás bylo zjištění, že napříč Evropou řešíme velmi podobné problémy. Sdílení zkušeností má velký smysl a přináší inspiraci, ale i určitou frustraci. Ukazuje se, že umíme vymýšlet kreativní a funkční nástroje, jak děti a mladé lidi zapojit. Narážíme však na stejnou hranici, a to nedostatek reálné rozhodovací pravomoci. Výsledky participace jsou často závislé na vůli politiků a bez jistoty skutečného dopadu je těžké účastníky motivovat. To platí dvojnásob u dětí a mladých lidí. Pokud nevidí konkrétní změnu, je obtížné získat jejich důvěru a dlouhodobý zájem. 

Konference v Bilbau tak nepřinesla jen nové nápady, ale i důležité otázky: jak posunout participaci od inspirativních projektů k reálnému vlivu? A jak nastavit systém, ve kterém budou děti a mladí lidé skutečně součástí rozhodování o městě, ve kterém žijí? To jsou témata, na která budeme i my postupně hledat odpovědi.