Skip to main content
Metropolitní plán je moderním územním plánem pro Prahu 21. století. Je mnohem čitelnější než současný plán, navrací se k tradičnímu plánování a zároveň přináší jasná pravidla.

Metropolitní plán zamezuje rozrůstání Prahy do okolní krajiny, jasně nastavuje maximální povolenou výšku staveb a chrání veřejná prostranství a charakter pražských lokalit. Soustředí se také na recyklaci starých průmyslových areálů v nové městské čtvrti a umožňuje vznik desítek nových parků. Metropolitní plán začal vznikat v roce 2012, o šest let později byl dokončen jeho návrh a v současné době se vyhodnocují připomínky institucí i obyvatel. Návrh se poté ještě upraví a opět bude představen veřejnosti, která se k němu znovu bude moci vyjádřit v první polovině roku 2022. Platit by měl začít v roce 2023.

Harmonogram

2012 Rozhodnutí o pořízení
2013 Zadání
2014 Koncept odůvodnění
2018 Zveřejnění návrhu
Společné jednání
2022 Zveřejnění upraveného a posouzeného návrhu
Veřejné projednání
Předpoklad 2023 Účinnost

Prohlédněte si návrh z roku 2018

V červnu 2018 jsme návrh Metropolitního plánu zveřejnili a občané měli možnost podat připomínky. Vyrazili jsme za vámi s informačním kontejnerem do ulic a připravili jsme výstavu v CAMPu. Aktuálně se všechny obdržené připomínky vypořádávají na magistrátním Odboru územního rozvoje a nová verze plánu by poté měla být opět zveřejněna v roce 2022. V jaké podobě byl v roce 2018 návrh Metropolitního plánu projednáván, se můžete podívat na:

plan.iprpraha.cz

Proč už nestačí platný územní plán z roku 1999?

Od 30. let 20. století se prosazovala idea, že je město potřeba rozdělit na zóny práce, bydlení a rekreace, mezi kterými se budou obyvatelé přepravovat zónami dopravy. Brzy ovšem původní čtyři funkce přestaly stačit a v územních plánech se zóny začaly drolit na menší a menší plošky. V současném plánu jich je již přes devadesát druhů. Plán tak sice velmi podrobně řeší, co se tam či onde smí dít, ale dostatečně se nezabývá prostorovou urbanistickou strukturou města – kudy má vést hranice mezi domy a veřejným prostranstvím, kolik smí mít budova pater, jak se má chovat vůči okolním budovám.

Druhým problémem současného plánu je jeho nestabilita: jen mezi lety 2000 a 2012 bylo projednáváno 2060 změn územního plánu. Každá z nich stojí čas i peníze a plánování stavby se prodlužuje o několik let. Plán sice podrobně říká, k čemu se smí a nesmí využít ta či ona parcela, to se však velmi brzy dostalo do rozporu s realitou: demografickým vývojem i ekonomickou využitelností území. O změny si žádali jak investoři, tak zástupci městských částí, kteří chtěli postavit např. školku na novém místě, anebo jednotlivci, kteří si v přízemí rodinného domku chtěli otevřít ordinaci. Množstvím změn ztratil územní plán na vážnosti a závaznosti. Tomu se chce Metropolitní plán vyhnout. Proto se snaží nastavit regulativy tak, aby jich bylo méně, ale aby byly jasné a Prahu chránily a rozvíjely.

Co je to územní plán?

Územní plán je plánem rozvoje města nebo obce. A podle zákona ho v Česku musí mít každá obec. Říká, kde a co je možné stavět a kde to naopak možné není. Nepřikazuje, aby stavby vznikaly, ale právně tuto možnost umožňuje nebo neumožňuje. O umístění konkrétní stavby pak s územním plánem v ruce rozhoduje stavební úřad.

Více