Skip to main content
Praha – Vídeň – Kodaň – Mnichov – Amsterdam – Milán – Budapešť – Curych – Varšava – Barcelona 

Nedostupnost bydlení je aktuálním společenským tématem v celé Evropě. Problémy s bydlením řeší dokonce i Vídeň, která bývá obvykle vnímána jako město s ideálním modelem obecního bydlení. Jakou intenzitu nebo povahu má tedy krize bydlení v jednotlivých sledovaných městech? 

 

CHCI SE VRÁTIT ZPĚT
Dostupnost nájmemního bydlení

Závěr nás asi nepřekvapí, dostupnost bydlení (sledovaná na průměrné výši nájmu v poměru k průměrným disponibilním příjmům domácnosti) je ve sledovaných městech víceméně stabilní a opírá se o lokálně obvyklý strop snesitelných nákladů na bydlení. V Praze a Budapešti se tento strop nicméně vyšplhal výrazně výše.

 

Graf: Průměrný nájem 70m2 bytu v poměru k průměrnému disponibilnímu příjmu domácností

Roky: 2012-2020

Oblast: Území města

 

*Zdroj: Národní statistické úřady, agregovaná data realitních zprostředkovatelů (Kodaň, Budapešť), průzkum AMRON–SARFIN (Varšava)

Dostupnost vlastnického bydlení

Dostupnost vlastnického bydlení (sledovaná na průměrné pořizovací ceně bytu v novostavbě v poměru k průměrným disponibilním příjmům domácností) pak klesala zejména v Praze, Budapešti, Barceloně a Amsterdamu. 

 

Graf: Pořizovací cena nového 70m2 bytu jako násobek disponibilního ročního příjmu domácností

Roky: 2016-2020

Oblast: Území města

 

*Zdroj: Deloitte, národní statistické úřady

Výstavba

Z údajů o počtu dokončených bytů nicméně není zřejmá korelace mezi počtem dokončených bytů a vývojem dostupnosti vlastnického ani nájemního bydlení. 

 

Graf: Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel

Roky: 2016-2021

Oblast: Území města

 

*Zdroj: Národní statistické úřady

Bytová nouze

Srovnání dobře prozrazuje vliv politické strategie. Na jedné straně spektra dostupnosti najdeme Vídeň s robustní politikou městského a městem regulovaného bydlení, na druhé pak Prahu a Budapešť spoléhající při nízké relativní kupní síle obyvatel na vlastnické bydlení. Tímto způsobem bydlí v Praze 55 % a v Budapešti dokonce 80 % domácností, zatímco ve městech s nejdostupnějším bydlením (Vídni a Kodani) jen 20 % domácností.

Touto perspektivou nahlížíme také na velmi nesourodá data o bytové nouzi, kterou Vídeň sleduje nejsystematičtěji a v největší šíři. Ostatní města uvádějí stejná nebo nižší čísla osob v bytové nouzi – jedná se ale o užší cílové skupiny a méně spolehlivé způsoby jejich sčítání. Ve srovnání s vídeňskými údaji jsou proto ostatní nepochybně podhodnocené. V Praze a Milánu jsou pak uvedené počty osob v bytové nouzi dokonce vyšší.

 

Graf: Bytová nouze

Roky: 2011-2021

Oblast: Různé
 

*Zdroj: Zprávy národních statistických úřadů, samospráv a NNO via FEANTSA