Město se vyvíjí a spolu s tím vznikají celé nové čtvrti se svébytným veřejným prostorem. Jeho podoba je jedním z klíčových faktorů určujících kvalitu života tamních obyvatel. Správně navržený veřejný prostor umožňuje nejen pohyb po městě a aktivní trávení volného času, ale zároveň může výrazně přispět k pocitu sounáležitosti, bezpečnosti a vytváření komunity. Je proto zásadní přistupovat k jeho plánování zodpovědně a s dlouhodobou vizí. Při tvorbě nové zástavby bychom si měli vzít pozitivní příklad z oblíbených pražských čtvrtí, jako jsou Dejvice či Vinohrady, a doplnit je o dnešní potřeby a možnosti. Jak by tedy nové části Prahy měly vypadat?
Nově vznikající obytné komplexy by měly být organickou součástí města, nikoliv izolovanými ostrovy. Každý nový development formuje město a jeho strukturu, která zde zůstane generace. Je důležité si uvědomit, že každá nová výstavba má potenciál ovlivnit celkovou podobu městského prostředí a jeho fungování.
Jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují kvalitu nových obytných celků, je zajištění prostupnosti dané lokality. Praha je jedním z nejbezpečnějších měst v Evropě, a proto není žádoucí, aby vznikaly rozsáhlé uzavřené celky, známé také jako gated communities. Město je složitý organismus, jehož funkčnost závisí na propojenosti a vzájemných vazbách mezi jednotlivými částmi. Tyto uzavřené komplexy mohou narušit sociální soudržnost a vytvářet vzájemné bariéry. Otevřený veřejný prostor podporuje inkluzivitu a sociální integraci, což jsou zásadní prvky pro vznik funkční lokální komunity.
Nezbytnou součástí kvalitního veřejného prostoru je zelená infrastruktura. Ta nejenže přispívá k estetické hodnotě prostředí, ale především přináší výrazné zlepšení mikroklimatu a zvýšení biodiverzity v dané lokalitě. Často jsme se u nové výstavby setkávali s množstvím špatně udržovatelné, výplňové zeleně, která neplní žádné ekosystémové služby. Navržená zeleň by měla mít jasnou koncepci a náplň tak, aby maximálně sloužila svému okolí a přitom se snadno udržovala. Důraz by měl být kladen i na dostatečné množství substrátu pro zdravý růst rostlin a efektivní nakládání s dešťovými vodami.
Společnost se mění a s tím se vyvíjejí potřeby lidí a požadavky na formu užívání domů a okolního prostoru. Dřívější tovární areály dnes transformujeme na bydlení. Lze čekat, že funkce současné nové výstavby se také v budoucnu bude proměňovat. Veřejná prostranství tvoří základní strukturu výstavby, která pravděpodobně přetrvá déle než jednotlivé domy. Návrh struktury veřejných prostranství má být proto univerzální, umožňující variabilitu a přizpůsobení potřebám budoucnosti. Hlavním cílem současnosti je vytvořit komfortní prostory, kde lidé rádi tráví čas a cítí se vítáni. Zároveň je tento cíl třeba vhodně sladit s naplněním požadavků na obsluhu území.
Byty, domy a veřejný prostor kolem nich je třeba řešit společně tak, aby se život uvnitř domů s okolním prostorem propojoval a doplňoval. V nedávné minulosti se často stávalo, že přízemí nových domů tvořilo parkování. Okolní ulice jsou pak obklopené uzavřenými zdmi parkingu, a tedy izolované od života uvnitř domů. To by se mělo změnit.
Ulice mají být lemovány domy s přízemím v úrovni okolního terénu tak, aby v něm mohly vzniknout byty s předzahrádkami, případně jednotky aktivního parteru na nárožích a dalších exponovaných místech. Zde pak může fungovat veřejná vybavenost jako restaurace, kavárny, obchody, komunitní centra nebo třeba kadeřnictví. Důležité také je, aby do ulice byly přímo a přehledně orientované vstupy do jednotlivých domů. Pozitivním faktorem pro kvalitu veřejného prostoru je rovněž vizuální a prostorové členění fasády budov tak, aby nevznikaly dlouhé jednotvárné celky, které neumožňují dobrou orientaci. Fasády domů tvoří rozhraní mezi soukromým a veřejným.
