Přejít na hlavní obsah

Výstaviště se má spojit s městem

Obrovský areál Výstaviště Praha nepůsobí vábně. Kdo tam v posledních letech byl, ví, o čem je řeč. Zchátralé budovy, rozbité cesty, rozlehlá prázdná parkoviště, tu a tam stánek s cetkami... Zkrátka je daleko za svým zenitem. Jenže co s tím?

Ilustrační obrázek aktuality

Tuto otázku se snaží zodpovědět odborníci z Institutu plánování a rozvoje města (dříve ÚRM), kteří právě dokončili studii, jakVýstaviště zachránit. Teď se s jejich návrhy ještě musí ztotožnit politická reprezentace hlavního města. Do budoucna má zVýstaviště zmizet část oplocení a několik objektů, změnit se rastr cest nebo se mají zkultivovat přístupové trasy od stanice metra Nádraží Holešovice. Chodit skrze tmavý viadukt v Partyzánské ulici jistě není dobrou vizitkou.

Ovšem je možné, že právě to se podaří elegantně vyřešit, teprve až z Holešovic dle plánů zmizí průmyslový areál Pražské teplárenské, který Výstaviště od metra odděluje. „Základním problémem je, že Výstaviště není v podstatě součástí města. Je neprostupné, izolované. Přirozeně netáhne,“ říká Martin Stára, spoluautor studie.

Přitom má areál neuvěřitelný potenciál. Hned vedle je oblíbená Stromovka, v okolí sídlí několik zajímavých institucí: planetárium, Akademie věd, galerie, muzea, na dohled je trojská zoo. Experti jich napočítali celkem 23. A v docházkové vzdálenosti žije přes 17 tisíc obyvatel. Toto číslo se ještě o dost zvýší, až místo nedalekého nádraží v Bubnech vyroste nová čtvrť.

Aby Výstaviště fungovalo, musí být podle expertů i politiků ekonomicky soběstačné a nabízet to, co je dnes nezbytné – spektrum různě velkých a jednotlivě zaměřených akcí a zároveň nabídnout pravidelné sportovní či rekreační aktivity.

Sport na východě, zábava na západě areálu

„Proto jsme celý čtyřiatřicetihektarový areál rozdělili do pěti zón s různými funkcemi. Tím se pro návštěvníka zpřehlední, kde co je, a navíc to bude dávat smysl a umožní variabilitu při pořádání akcí,“ tvrdí Stára.

První zónu tvoří promenáda před Průmyslovým palácem a okolní stavby. Současná brána by měla zmizet i s oplocením a přilehlé lapidárium či tamní restaurace by se díky otevřenému prostoru více nabídly návštěvníkům. Střední část Průmyslového paláce by pak byla skutečnou branou při vstupu dále do areálu. Za touto secesní stavbou jsou dnes Křižíkovy pavilony a fontána. Pavilony neutěšeného stavu by měly pravděpodobně nadobro zmizet. Fontána s hledištěm zřejmě nikoliv.

Právě v této severní části by vznikl otevřený prostor o velikosti Strahovského stadionu. Tady by se pořádaly openairové festivaly či třeba matějská. Na tuto zónu navazuje další zaměřená na zábavu. „K tamní dominantě – ruskému kolu – by se nově přicházelo i od řeky, díky průrazu ve valu železniční trati, na nějž by mohl navázat nový mostek z Troje. Byl by tu prostor pro zábavní minipark s moderními atrakcemi. To, co tam je, teď se nedá s Evropou vůbec srovnat,“ tvrdí Stára. Osamělá horská dráha, případně ukřičený kolotoč hovoří za vše.

Sportovní hala v novém

V cípu Výstaviště u Stromovky, ale ještě před plotem s brankami, by pak podle expertů vzniklo malé sportoviště a dětská hřiště. Zbývá poslední zóna určená pro sport. Ten má historicky své místo v okolí hokejové haly Sparty či Lva a tam také zůstane. Ovšem právě tam dojde k největším stavebním změnám, které již dnes procházejí kolečkem úředních povolení.

Sportovní hala postavená v letech 1953–1962 zůstane, nicméně dostane nový plášť. To, co stojí za ní, zboří buldozery. Malou halu i bazén a rovněž poměrně rozložitý objekt zázemí Výstaviště. Nově tu má stát moderní multifunkční budova nabízející spektrum různých sportů.

Kde vzít dvě miliardy

Výstaviště má do konce roku 2014 v pronájmu firma Incheba. Nahradit by ji měla akciovka stoprocentně vlastněná městem. O tom zatím vedení Prahy nerozhodlo. Stejně tak není rozhodnuto, odkud případně Praha vezme odhadované dvě miliardy na připravované opravy. Ačkoliv práce jsou rozplánovány do několika let, částečně obnovené Výstaviště by mohlo otevřít tak za dva tři roky.


Historie Výstaviště

Výstaviště v Bubenči vzniklo vydělením východní části parku Stromovka při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891. Obdobná výstava se tu uspořádala i v roce 1991. Od té doby se však do něj příliš peněz neinvestovalo. Navíc se výstavnímu areálu nevyhnuly pohromy. Hned v říjnu 1991 zcela shořel Bruselský pavilon, pak ho zasáhly ničivé povodně v roce 2002, o tři roky později shořelo dřevěné kruhové Divadlo Globe a v roce 2008 zachvátil pravé křídlo Průmyslového paláce velký požár, který ho úplně zničil. Součástí areálu jsou i cenné stavby. Krom Průmyslového paláce třeba chátrající Lapidárium Národního muzea, Křižíkova světelná fontána či Maroldovo Panorama bitvy u Lipan. Právě budovou s širokým plátnem se zabývá megalomanská studie, která počítá s výsuvným hledištěm.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Novou podobu Florence navrhnou architekti z UNIT, A69 a MARKO&PLACEMAKERS. Vítězný návrh na proměnu pražské čtvrti vzešel z mezinárodní soutěže

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Všechny články