Jedenáct století Praha nezadržitelně rostla. Postupně obsazovala lesy a pole za městskými hradbami, pohlcovala okolní vesnice a přitahovala stále více obyvatel. Hlavní město se tak rozšířilo na dnešních téměř 500 čtverečních kilometrů a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo zastavit. Ještě před pár lety se hovořilo o připojení dalších středočeských obcí k metropoli. Jenže nyní se ukazuje, že Praha svých limitů dosáhla před třiceti lety a už neporoste.

Tehdy - v roce 1974 - byly naposledy překresleny plány města a direktivním rozhodnutím státu metropole pohltila třicet menších obcí. Kdyby dnes někdo vyrazil z východu na západ metropole, zabralo by mu to pěšky devět hodin. Přitom ještě v roce 1968 by výlet v hranicích metropole zabral 3,5 hodiny.

Dalšímu "kynutí" je však konec. Byť dle Českého statistického úřadu bude v roce 2050 v Praze žít skoro 1,4 milionu lidí, tedy o 150 tisíc více než dnes, další rozšiřování města se už nevyplatí. Uspokojit Pražany a tahat jim k domům třeba metro, tramvaje či vodu totiž stojí obrovské peníze. A ty už Praha na svůj provoz nemá. Pro představu: jen provoz dokončované trasy metra do pražského Motola o čtyřech stanicích a délce necelých šesti kilometrů vyjde ročně odhadem až na půl miliardy korun.

Budoucnost jediného českého velkoměsta je tedy jinde. Bude se zahušťovat. Prostor na to je. Na místě rozlehlých areálů nepoužívaných kolejišť pražských nádraží na hranici vnitřního centra - Masarykovo, smíchovské, žižkovské nákladové nádraží či nádraží v Bubnech - budou vznikat nové čtvrti.

"Máme mnoho opuštěných areálů a rozbitých míst, v jejichž okolí je hotová infrastruktura a často funguje i veřejná doprava. Praha musí hledat úspory ve využití těchto ploch. Jenom kompaktní město uchrání volnou krajinu a dovolí výsadbu parků," říká Pavel Hnilička, vedoucí pracoviště pro Pražské stavební předpisy.

Prahu, ale i další velká česká města tedy čeká vyrovnání se s dědictvím naplánovaného extenzivního růstu do krajiny. "Je s podivem, že jako společnost jsme nebyli za více než dvacet let po Listopadu schopni potenciál právě třeba opuštěných ploch nádraží uvnitř metropole využít. Proto při pohledu do budoucna nebude změna možná tak rychlá," uvažuje architekt Jaromír Hainc z Kanceláře metropolitního plánu. Touto cestou se vydala třeba Vídeň, kde dokončují přestavbu nové čtvrti na neuvěřitelných zhruba 120 hektarech u hlavního nádraží. Vzniká tu park, byty a pracovní příležitosti, a to ve výborné lokalitě.

"Praha si již prošla vlnou divoké suburbanizace, tedy stěhování lidí z města na jeho okraj, a to se všemi problémy, které přináší jak obyvatelům, tak samosprávám příměstských obcí," vysvětluje urbánní antropolog Martin Veselý. Jednoduše domek v satelitním městečku není receptem na štěstí, jak se v 90. letech možná zdálo.

A ani městečka a obce vně hranic Prahy o připojení nestojí. Jednoduše nechtějí vložit svou samostatnost do rukou magistrátu. "Čím dál zřetelněji se navíc objevuje trend, že se lidé vracejí z předměstí zpátky do města. To se ale nikterak nevylučuje s růstem počtu obyvatel samostatných měst v rámci pražské aglomerace. V Říčanech, Roztokách, ale třeba i ve vzdálenějším Kladně," říká urbanista Veselý.

Praha bude ještě důležitější

Do roku 2050 podle odhadů odborníků ještě více stoupne význam české metropole. A to jak v republice, tak v Evropě. Praha bude jako planeta, která svou gravitací přitahuje stále více Čechů i firem. Rozšíří vliv daleko od svých hranic, hluboko do Středočeského kraje a i díky tomu stoupne význam měst v kraji.

Statistický úřad počítá, že za čtyřicet let stoupne počet obyvatel Středočeského kraje o 200 tisíc na téměř 1,5 milionu lidí. A to hlavně kvůli migraci. Ostatní české kraje naopak o lidi přijdou.

"V roce 2050 bude Praha nejen dominantním městem v Česku, ale bude také jednou z významných středoevropských metropolí a bude v některých oblastech konkurovat městům, jako je Berlín, Vídeň, Varšava nebo Budapešť," tvrdí Radim Perlín, koordinátor pro aktualizaci pražského Strategického plánu. Magistrát by rád viděl Prahu jako centrum kreativních odvětví od vědy až po kulturu, a to s mezinárodním, nejméně středoevropským přesahem.

Ve středních Čechách, v bezprostředním okolí "planety Praha", jsou významná města, která slouží jako přirozená centra obchodu či služeb pro své okolí. "Jsou lákavá pro větší blízkost potřeb všedního dne a nižších nákladů na bydlení. Pracovní příležitosti však nenabídnou v takové míře a kvalitě jako Praha," tvrdí architekt Hnilička. Proto se podle něj budou nejvíc rozvíjet ta města, která mají s Prahou dobré a rychlé dopravní spojení. Ve vyspělých zemích jsou to zejména vlaky.

"Praha může následovat vizi uplatňovanou třeba v okolí rakouské metropole, kde se ve Vídni pomocí územního plánování a majetkové politiky tvoří kompaktní město s dostupností základních služeb pěšky a dostupností centra pomocí kolejové MHD," podotýká architekt Petr Klápště z ateliéru Nature Systems.

V rámci regionu je pak růst směrován do měst se základními službami a vybaveností na regionální železnici. A to tak, aby bylo z každého místa v regionu dobře dostupné nějaké toto centrum a z něj pak regionální železnicí i centrum metropole. Ostatně takový model se objevoval v návrzích urbanistů již v 19. století, kdy do evropských měst začaly proudit masy venkovanů za prací.

"Potenciál vidíme v modernizaci stávajícího modelu příměstské dopravy. Dokončením páteřních tratí a budoucí výstavbou vysokorychlostních tratí se uvolní potřebná kapacita pro posílení příměstské dopravy, která je již dnes na hraně své kapacity," říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.

Převedením dálkových linek z těchto tras na nové koridory se tedy uvolní místo pro více příměstských vlaků, které jsou mezi cestujícími stále více oblíbené - řeč je třeba o směrech na Benešov, Lysou nad Labem, Kolín, Beroun nebo Kralupy. To je model nejen pro Prahu, ale i pro další velké aglomerace v Česku.

"Silně urbanizované okolí Prahy nedává příliš možností, kudy trasovat zcela nové trati. Přesto i tímto směrem podnikáme určité kroky, a tak kromě známé trasy na Kladno prověřujeme například i možnost přímého napojení Brandýsa," dodává Ptačinský.