Přejít na hlavní obsah

Praha se nebude rozšiřovat, vyplývá z prvních výkresů Metropolitního plánu

První části nového Metropolitního plánu, který má zamezit machinacím s pozemky a Prahu zařadit zpět mezi evropské metropole, dnes představili architekti z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Ilustrační obrázek aktuality

Praha se podle nově zveřejněných plánů nebude nadále rozšiřovat a zastavovat krajinu. „Soustředíme se na rozvoj stávajícího území města, nikoli na jeho další expanzi. Následujeme v tom další evropské metropole. Pokud bychom nadále město rozšiřovali, přineslo by to obrovské náklady například na zajištění veřejné dopravy, dodávek vody a plynu. Touto cestou jít nechceme,“ shrnuje hlavní přínos Metropolitního plánu primátor Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09), který před dvěma lety inicioval systémovou změnu územního plánování. „Zároveň potřebujeme stabilní a srozumitelná pravidla, aby se územní plán už nikdy nemohl stát nástrojem neprůhledných machinací,“ doplnil.

Metropolitní plán rozděluje město do cca 800 lokalit podle převažujícího charakteru zástavby a veřejných prostranství a jasně reguluje způsob jejich rozvoje. Oproti stávajícímu územnímu plánu se tak vymezuje zejména věrnějším vnímáním města a jeho specifických charakteristik.

„V budoucnu by se neměla opakovat situace, kdy se staví stejně na Jižním Městě jako v historickém Starém Městě či ve vilové zástavbě na Ořechovce. Pomocí husté sítě lokalit tak může Metropolitní plán přesně určit hranice mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, mezi veřejným prostranstvím a neveřejnou plochou,“ sdělil Tomáš Ctibor, pověřený řízením IPR Praha.

Metropolitní plán také vůbec poprvé určí výškové hladiny zástavby. Tato pravidla, která vznikají ve spolupráci s památkáři a v návaznosti na vznikající Management plán UNESCO, znemožní stavbu solitérních výškových budov na nevhodných místech, například v lokalitě s charakterem vilové čtvrti. Metropolitní plán tak sice zpřísňuje regulaci území, nicméně ji činí více odůvodněnou a logickou.

Vznikající Metropolitní plán stanoví jasnou a nepřekročitelnou hranici mezi městem a krajinou. Zamezí tak pokračující územní expanzi Prahy a umožní soustředit veřejné investice i investice soukromých investorů do rozvoje uvnitř města.

V posledních dvaceti letech se totiž v Praze stavělo nejvíce v příměstských satelitech, což způsobilo extrémně řídkou hustotu osídlení Prahy. Hustota obyvatel Prahy je v evropském kontextu jedna z nejnižších, je například téměř dvakrát nižší než v blízké Vídni. „Přitom má ale Praha obrovský nevyužitý potenciál v podobě zanedbaných území uvnitř města,“ uvedl Tomáš Ctibor (např. Bubny, Smíchovské nádraží nebo Rohanský ostrov).

„Dnes tato území v Praze zabírají oblast srovnatelnou s rozlohou Prahy 6,“ doplnil Ctibor. Proto je potřeba se shodnout, které ze zanedbaných ploch využít ve prospěch tvorby města efektivního a dostupných vzdáleností. Je třeba vybrat transformační území, kde budou mít investice z celoměstského pohledu největší přidanou hodnotu. Autoři navrhují například výše zmíněné lokality a otevírají o tom diskusi.

Na vznikajícím Metropolitním plánu spolupracují městské části i experti napříč obory. „Spolupráce s IPR nejen na Metropolitním plánu probíhá už téměř rok. Úzce jsme spolupracovali zejména při vymezování lokalit nebo při tvorbě plánů rozvoje našeho území,“ říká starosta městské části Praha-Troja Tomáš Drdácký. V první fázi se do přípravy Metropolitního plánu zapojilo 56 z 57 městských částí.

Online verze elektronického vydání je k dispozici na adrese: www.iprpraha.cz/metropolitniplan

 


Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

IPR přiblížil práci urbanisty pomocí storytellingu. Za svůj počin získal mezinárodní ocenění

Ilustrační obrázek aktuality

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu. IPR zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se životem v Praze

Ilustrační obrázek aktuality

Do první fáze krajinářsko-urbanistické soutěže na Příměstský park Soutok postupují týmy z Evropy, Asie i Ameriky

Všechny články