Přejít na hlavní obsah

Praha představila budoucí podobu magistrály. Obslouží dopravu a nabídne kvalitní veřejný prostor

Pražští radní schválili na svém včerejším zasedání trojici studií, které pomohou nastavit směr pro budoucí rozvoj a zkvalitnění Severojižní magistrály v úseku mezi Vltavou a Hlavním nádražím. Vizi těchto studií představili dnes společně v Centru architektury a městského plánování (CAMP) náměstek pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

Ilustrační obrázek aktuality

„Naším cílem je vrátit tomuto zanedbanému území přímo v centru Prahy kvalitu odpovídající jeho významu. Obě pražská hlavní nádraží, jak železniční, tak autobusové, jsou významnou branou do města. Chceme, aby se lidé, kteří nádraží z různých důvodů využívají, cítili bezpečně a příjemně,” říká Petr Hlaváček, náměstek pro územní rozvoj. „Na základě závěrečných doporučení poroty soutěžního workshopu Florenc 21 jsme týmům, které se umístily na sdíleném 2. místě, zadali zpracování tohoto území ve větším detailu. Týmy měly za úkol zohlednit aktuální záměry, požadavky hl. m. Prahy a dalších stakeholderů,” doplňuje Hlaváček.

„Bylo chybou, když komunisté zavedli přímo do centra města silnici dálničního charakteru a rozdělili město na dvě části. Toto je proto další krok v postupné humanizaci magistrály, podobně jako byla například úprava tzv. chodníčku smrti a zavedení nových přechodů pro chodce u Muzea, Nepředpokládáme výrazný dopad na průjezdnost magistrály, protože její kapacita je určena už existujícími křižovatkami a semafory například u Muzea. Využívání semaforu na tlačítko pochopitelně zpočátku nebude ani příliš časté, dokud se neoživí prostor naproti historické Fantově budově,” říká Zdeněk Hřib.

Cílem první studie z dílny ateliéru agps architecture že švýcarského Curychu (spolupráce: IBV Hüsler AG, MOBA studie, Tomáš Cach, Petr Tej, JV Projekt VH, Aquatis, monolot) bylo zabývat se krátkodobými a střednědobými opatřeními pro úpravy severojižní magistrály v úseku Hlávkův most – křižovatka Bulhar, a to při jejím zachování na estakádě.

„Není správné vnímat toto místo v centru města jen jako prázdný prostor pro průjezd dálničního typu. Byť se to možná nezdá, celá oblast podél magistrály neslouží jen řidičům automobilů. Na stanici I. P. Pavlova se například pohybuje pěšky, na kole nebo v MHD podobný počet lidí jako v autech. Chceme zpříjemnit tento prostor i pro ně,” říká náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

Snahou města je lepší integrace magistrály do městského prostředí za situace, kdy s ohledem na předpokládané intenzity automobilové dopravy v blízké budoucnosti nebude možná její zásadní úprava. V první fázi se tak dočkáme například změny typu osvětlení a dopravního značení, ve střednědobém horizontu pak úpravy šířky či počtu jízdních pruhů při současném rozšíření chodníků s cyklostezkou. Studie dále navrhuje nová propojení formou schodišť a věnuje se také možnostem zkvalitnění a využití veřejných prostranství pod magistrálou. “Toto roky zanedbávané místo v centru Prahy má velký potenciál. Do budoucna by tam mělo přibýt několik nových stromů a další zeleň, která přirozeně zkultivuje a ochladí celý prostor. Pokračujeme v našem slibu vysázet milion stromů,” dodává Zdeněk Hřib.

Zpracovateli druhé ideové studie bylo uskupení nizozemských urbanistů a krajinářů z ateliérů De Architekten Cie. a Lola Landscape architects společně s brněnským architektonickým studiem M2AU. Zadáním tohoto týmu bylo představit cílovou vizi řešení parku Těšnova za předpokladu, že intenzity dopravy výhledově umožní stávající estakádu v budoucnu odstranit. Studie současně prověřuje možné umístění stavby archeologického muzea jako protiváhu k Muzeu hl. m. Prahy.

„Studie od nizozemského ateliéru je schvalována jako jeden z podkladů, který bude sloužit pro dlouhodobé aktivity v oblasti Těšnova v horizontu 2035+. Jedná se o řešení, které počítá s výrazným úbytkem automobilového provozu, se kterým počítáme s kompletním zprovozněním městského okruhu. S vymístěním magistrály by se tak otevřel velký prostor pro transformaci území na park a možností umístění kulturní instituce,” doplňuje Petr Hlaváček. 

„Tato studie je spíše dlouhodobou vizí. Odstranění estakády na Těšnově není zatím reálné. Razantnější změny na celé magistrále se dají dělat, až po výrazném zklidnění centra, poté co se pokročí dál ve stavbě okruhů, protože jinak to kapacitně zjevně nevychází. Už dnes je ale vhodné mít jasnou vizi pro budoucnost,” vysvětluje Hřib. 

Poslední schválená studie se věnuje prostoru před Fantovou budovou a byla zpracována Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) jako podklad pro připravované úpravy spojené s probíhající rekonstrukcí samotné Fantovy budovy a s připravovanou rekonstrukcí stropní desky Nové odbavovací haly.

Před hlavním vchodem secesní budovy tak vznikne nový přechod pro chodce, zároveň dojde k redukci odbočovacího a připojovacího pruhu ke křižovatce U Bulhara. Současně prostor získá nový městský charakter, který dále bude kultivovat celý navazující veřejný prostor magistrály. Úpravy jsou navrhovány i v souvislosti s probíhajícím soutěžním dialogem Nový Hlavák, které mimo jiné řeší navazující prostor Vrchlického sadů. 

„Prostor před historickou budovou nádraží je dnes velmi nereprezentativní a pohyb v oblasti nádraží je mnohdy opravdu nepříjemný a často nebezpečný. Snažíme se sjednotit celý prostor a lépe propojit budovu a samotné nádraží se svým okolím,” říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Vizualizace a studie najdete zde

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

125 fascinujících informací o městě, které potřebujete znát. Nakladatelství IPR vydává novou knihu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha se stává vlastníkem cenných pozemků u meandrů Botiče v Hostivaři, plánuje velkou revitalizaci celé lokality

Ilustrační obrázek aktuality

Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražského Vítězného náměstí. Vítěze soutěže vybere mezinárodní porota, zapojit se může i veřejnost.

Všechny články