Přejít na hlavní obsah
Chotkovy sady byl pilotní projekt spolupráce mezi Kanceláří participace IPR Praha a Správou Pražského hradu a představoval příležitost ukázat, jak může participace přispět k citlivé obnově významného historického veřejného prostoru.

Jedná se o projekt obnovy parku – Chotkovy sady jsou historicky prvním veřejným parkem v Praze založeným v roce 1832 podle návrhu Františka Thomayera. Sousedí s Letohrádkem královny Anny a Královskou zahradou, s výhledy na řeku a pražské panorama a přímým propojením lávkou na Letenskou pláň. Park dlouhodobě trpěl zanedbaným stavem cest, mobiliáře i vegetace a vyžadoval citlivou revitalizaci, na kterou byla vypsána architektonicko-krajinářská soutěž.  

stáhnout v pdf

TYP PROJEKTU: 

Obnova parku, krajinářsko-architektonická soutěž 

LOKALITA: 

Chotkovy sady, Praha 1 

OBDOBÍ PARTICIPACE: 

2024 – 2026 

ZADAVATEL / INVESTOR: 

Správa Pražského hradu 

REALIZÁTOR PARTICIPACE: 

Kancelář participace IPR Praha + Hanus konzultace a analýzy (HanusKA) 

Cíle participace:  

  1. Porozumět způsobům využívání parku různými skupinami návštěvníků
  2. Identifikovat potřeby a problémy spojené s každodenním užíváním
  3. Získat podklady pro formulaci architektonické soutěže
  4. Ověřit kvalitu vítězného návrhu s budoucími uživateli parku
  5. Umožnit veřejnosti ovlivnit budoucí podobu parku ještě před zahájením realizace

Zapojení aktéři:  

  • Správa Pražského hradu (investor)
  • Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (organizátor soutěže a koordinátor participace)
  • Hanus konzultace a analýzy (dodavatel participace pro 2. fázi)
  • Soutěžní týmy krajinářských architektů
  • Místní obyvatelé
  • Pravidelní návštěvníci parku
  • Odborná veřejnost (např. arboristé)
  • Turisté využívající park
Průběh participace

První fáze – sběr podnětů + antropologický terénní výzkum (2024 – 2025)

Interní příprava a realizace

První fáze participace probíhala před vyhlášením architektonické soutěže. Kombinovala sběr podnětů přímo v lokalitě s online zapojením veřejnosti (anketa). Součástí byl antropologický terénní výzkum mapující způsoby využívání parku, místní hodnoty a problémy, a společenský kontext místa. Výsledky se staly součástí zadání architektonické soutěže. 

Průběh participace

Druhá fáze – zpětná vazba a dopracování vítězného návrhu (2026)

Příprava a realizace ve spolupráci s dodavatelem participace (HanusKA) 

Po vyhlášení výsledků soutěže navázala na jaře 2026 druhá fáze participace zaměřená již na konkrétní návrh obnovy.  

Proces zahrnoval několik na sebe navazujících aktivit:  

  • Veřejná výstava soutěžních návrhů přímo v parku
  • Komentovaná architektonická vycházka s autory vítězného návrhu
  • Komunitní plánovací setkání nad vítězným návrhem
  • Arboristická vycházka zaměřená na péči o zeleň
  • Závěrečné komunitní setkání již nad návrhem podrobné architektonické studie, během kterého byly představeny vypořádané připomínky a diskutovány další úpravy parku

Významnou součástí procesu byla zpětná vazba. Veřejnost nebyla pouze vyzvána k předložení připomínek, ale měla možnost seznámit se také s jejich vypořádáním a sledovat, jak se promítly do finálního návrhu.

Použité participační metody

1. Terénní sběr podnětů

Identifikace potřeb uživatelů

2. Online anketa

Ověření sesbíraných podnětů větším počtem respondentů

3. Antropologický terénní výzkum

Analýza způsobu využívání prostoru

4. Panelová výstava

Prezentace vítězného návrhu přímo v lokalitě, dostupná 24h 

5. Architektonická vycházka

Vysvětlení principů návrhu přímo v území 

6. Komunitní plánování

Diskuse nad konkrétními řešeními 

7. Arboristická vycházka 

Odborné vysvětlení zásahů do zeleně 

8. Zpětnovazebné setkání 

Představení vypořádání připomínek a jejich promítnutí do finálního návrhu 

Výzvy

Citlivým tématem projektu byla plánovaná obnova zeleně, zejména otázka zdravotního stavu stromů, arboristických zásahů a případného kácení. Diskuse se soustředila na generační obnovu stromů, náletové druhy, a také na stromy vysazené v posledních desetiletích na přání místních obyvatel. Původní krajinářská kompozice parku, navržená Františkem Thomayerem a založená na průhledech od Vltavy k Letohrádku královny Anny, je památkově chráněna. 

Z tohoto důvodu byla do participace zařazena samostatná arboristická vycházka, během níž odbornice vysvětlovaly historickou koncepci parku, zdravotní stav stromů i důvody navrhovaných zásahů v souvislosti se současnými chorobami dřevin a dopady oteplování klimatu. Součástí komunikace bylo také ujištění, že každý strom bude posuzován individuálně na základě odborného dendrologického posudku a že případná rozhodnutí nebudou přijímána plošně. Akce přilákala přibližně 50 účastníků a potvrdila, že otevřená a odborně podložená komunikace může výrazně přispět k předcházení konfliktům i posílení důvěry veřejnosti v připravovanou obnovu. 

Dalším výrazným tématem byla bezpečnost v parku s ohledem na cyklodopravu. Stávající cyklostezka vede parkem a dochází zde ke střetům cyklistů s chodci. Připomínky byly v návrhu zohledněny, cyklostezka zůstává zachována v úseku navazujícím na most z Letenské pláně, odkud je následně vedena mimo hlavní parkové plochy. Návrh tak usiluje o větší bezpečnost návštěvníků při zachování důležitého cyklistického propojení.

Co se povedlo

Velmi dobře fungovala spolupráce mezi Kanceláří participace, dodavatelem participace a Správou Pražského hradu – aktivní zapojení investora na všech schůzkách a participačních aktivitách pomohlo s hladkým průběhem celého procesu. Osvědčila se také návaznost participačních aktivit – komunitní plánování se konalo ihned po vycházce s představením návrhu a díky zapůjčenému velkému stanu proběhlo přímo v parku i za horšího počasí. Arboristická vycházka pomohla lidem lépe pochopit péči o parky a jakým výzvám obnova čelí i v návaznosti na oteplování klimatu.