Přejít na hlavní obsah

Roman Koucký: Praze chybí kvalitní architektura

V čele týmu, který připravuje nový územní plán, stojí po letech nikoli úředník, ale zkušený architekt. To se projevuje i v pohledu na budoucí rozvoj metropole. „Praha dosud není schopna považovat kvalitní architekturu za svoji největší hodnotu. A nejde jen o architekturu historickou, ale zejména o architekturu současnou a budoucí, pro kterou musíme vytvořit ideální podmínky. A to se v současné době opravdu hrubě nedaří," konstatuje Koucký.

Ilustrační obrázek aktuality

E15: Co považujete při tvorbě nového územního plánu za nejdůležitější?

Nejdůležitější je celek, je nezbytné, abychom se na Prahu dívali skutečně jako na metropoli, jako na jedno vrstevnaté město. Hledáme odpovídající „podklad", na základě kterého se bude moci Praha další desetiletí rozvíjet jako důležitý metropolitní region v Evropě. Rozvíjet v původním smyslu toho slova: rozvoj je zlepšení stavu. Takový postup je sice z hlediska současné legislativy a vzhledem ke správnímu členění republiky obtížný, ale musíme se o to alespoň pokusit. Ty části plánu, které vyžaduje zákon, budou zpracovány v intencích platné legislativy, ostatní části systému budou naznačovat možnou cestu.

 

E15: Mělo by se podle vás město rozrůstat uvnitř svých struktur, či spíš směrem ven?

Extenzivní rozvoj je už minulostí. Je to neřest dvacátého století. Řídké a „nekonečné" město je ve výsledku drahé, není příliš ekologické a zejména je architektonicky nepřijatelné. Z hlediska životního prostředí musíme hledat kvalitu v každém místě, v každé jednotlivosti. Město by mělo být především místem k životu a život přece není dojíždění z jednoho konce na druhý. Proto potřebujeme intenzivní strukturu, která vytváří především kvalitu života.

 

E15: Jak bude regulována výšková zástavba?

Všechna města v historii rostla do výšky. Je to přirozený proces. Město svojí hustotou získává vnitřní energii a jedním z průvodních jevů zahušťování, ne-li tím nejvýraznějším, je postupné zvyšování hladiny zástavby. Praha dosud nemá žádnou kompoziční rozvahu o výškovém uspořádání jednotlivých částí města. A ty jsou strukturou zástavby i výškově velmi rozdílné. Je potřeba jasně naznačit budoucí kompozici metropole a pokusit se k ní postupně přibližovat. Nejhorší jsou osamělé výškové solitéry vzniklé z neexistujícího názoru, který se schovává za podivné zákazy.

 

E15: Jak se změní měřítka územního plánu? A proč?

Metropolitní plán Prahy, jak již bylo řečeno, musí být jednotným celkem. Bude to soustava plánů o různé podrobnosti. Všechny plány budou provázané a budou zobrazovat, popisovat a regulovat vždy různé jednotlivosti, které přísluší právě dané podrobnosti zpracování. Postupně tak plán definuje celkovou kompozici města a využití území, veřejná prostranství a strukturu zástavby v problematických lokalitách a detail jednotlivých veřejných prostranství. Po dlouhých úvahách je zřejmé, že vždy pětinásobné zpodrobnění popisu je ideálním řešením. Proto budou jednotlivé části plánu zpracovány ve třech typech měřítek. Metropolitní plán jako celek tak umožní jednoduché a předvídatelné rozhodování o umístění stavby v daném území. Pojem stavba používám zjednodušeně také proto, že i park je z pohledu územního řízení stavbou.

 

E15: Jste architekt, co Praze z vašeho pohledu nejvíc chybí?

Bude to znít možná nadneseně a prvoplánově, ale myslím, že právě architektura. Praha chce být kulturní metropolí, ale pro kvalitu svého prostředí, vystavěného i přírodního, toho moc nedělá. Aby mohla být kulturní, musí především produkovat kapitál. Kde jsou peníze, tam se postupem času objeví i kultura. A všemožné chiméry dotací nás nezachrání. Praha dosud není schopna považovat kvalitní architekturu za svoji největší hodnotu, nedokážeme vidět kvalitu v mnohosti a v kontrastech. A nejde jen o architekturu historickou, kterou už nemůžeme ovlivnit, neboť ji můžeme jedině zničit, ale zejména jde o architekturu současnou a budoucí, pro kterou musíme vytvořit ideální podmínky. A to se v Praze v současné době opravdu hrubě nedaří. Kvalitní architektura nevzniká sama od sebe, je nutné ji vyhledávat a všemožně podporovat. Zejména legislativní stabilitou a mediálním zájmem.

 

E15: Jak obyvatelé Prahy pocítí přínos nového Metropolitního plánu?

Doufám, že se v průběhu přípravy tohoto plánu podaří dosáhnout zejména toho, čemu se říká „potlačení nedůvěry". Doufám dokonce, že by Pražané mohli mít svůj plán i rádi. Byl bych rád, kdyby se jednotlivé části společnosti včas a v dostatečné podrobnosti dozvěděly, jak bude nový plán vypadat, jak bude Prahu iniciovat, co bude umožňovat a co nikoli. Zpětná vazba je důležitá, není možné plán jen udělat, je nutné o něm také komunikovat alespoň s těmi, kteří o to projeví zájem. Bohužel tato součást tvorby plánu stojí mnoho peněz a čas – nebude to hned, je to práce na řadu let, protože mnoho bylo zanedbáno. Praha čeká už dlouhá desetiletí a rozhodně si nový pohled do jedenadvacátého století zaslouží.

***

Roman Koucký

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, poté pracoval v Ateliéru 7 Projektového ústavu hlavního města Prahy. Počátkem devadesátých let založil vlastní architektonickou kancelář. V roce 1992 se podílel na vzniku vydavatelství o architektuře a umění Zlatý řez – je členem jeho redakční rady. V roce 2006 se stal docentem v oboru architeltura. Třetím rokem vede Ústav nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT. Publikuje v českých i zahraničních odborných periodikách a knihách. Jeho práce byly vystaveny na 15 tuzemských i mezinárodních výstavách. Aktuálně vede tým pro přípravu Metropolitního plánu.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Ilustrační obrázek aktuality

Lepší správa zeleně v Praze. Všechna data nově na jednom místě

Všechny články