Praha má ve srovnání s ostatními velkými českými městy největší hustotu zalidnění a nejvyšší počet obyvatel, který navíc od roku 2001 soustavně roste. Přesto se ale některé městské části paradoxně potýkají s úbytkem rezidentů (například Praha 1, Praha 2, ale i Praha 11 či Praha 4). Tyto městské části od počátku milénia přišly až o 2 až 4 tisíce rezidentů. Obyvatel naopak přibylo v deváté městské části nebo na Smíchově. V těchto lokalitách se tak za poslední dekádu počet obyvatel zvýšil o 7 až 12 tisíc osob.

Dalším charakteristickým úkazem posledních let je také postupné stárnutí pražské populace, které se projevuje nízkým zastoupením dětí (v roce 2010 bylo mezi rezidenty zastoupeno jen necelých 13 % dětí do 15 let) a naopak vyšším podílem seniorů (16,3 % osob starších 65 let/2010).

Více informací o tom, kolik je v Praze lidí bez domova nebo které pracovní pozice jsou v metropoli nedostatkovým zbožím, najdete v kompletním dokumentu Sociodemografické podmínky (12,3 MB).

S měnícím se počtem a skladbou obyvatel se mění i struktura bytového fondu v Praze, který čítá na 610 tisíc bytových jednotek. V posledních letech se například stále zvyšuje podíl pražských domácností žijících v bytech v osobním vlastnictví – od roku 2008 do roku 2010 to bylo o více než 9,5 %. Naopak domácností žijících v nájemním bydlení za toto období ubylo o celých pět procent.

Stále méně lidí také bydlí v bytech v družstevním vlastnictví – mezi lety 2008 až 2010 tento počet klesl o téměř čtyři procenta. Valná většina domácností obývá bytové domy, byty v rodinných domech dnes tvoří už jen asi 13 procent z celkového bytového fondu.

Jaká je nyní průměrná cena tržního a regulovaného nájemného a v jaké městské části je z pohledu nájmů a cen bytů nejdražší či nejlevnější bydlení se dozvíte v kompletní kapitole Bydlení (8,3 MB).

Ve druhém dílu o ÚAP se zaměříme na vnější vztahy našeho města a na jeho funkci v regionu.

Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.

Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.

Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.