Přejít na hlavní obsah

Pražské stavební předpisy jsou připravené k projednání

Útvar rozvoje hl. m. Prahy připravil novelu vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze a text je nyní připraven k projednání. Předpokládaným termínem platnosti je duben 2014.

Ilustrační obrázek aktuality

Od vydání dosavadního předpisu došlo ke značné proměně související legislativy. Největší změnou bylo přijetí nového stavebního zákona. Dále byly vydány nové vyhlášky o požární ochraně, o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, které upravují celé části obsahu dosavadního předpisu a s některými ustanoveními jsou v rozporu. Bylo vydáno množství zvláštních právních předpisů, které se předmětem úpravy s vyhláškou překrývají, například zákon o ochraně veřejného zdraví s řadou prováděcích předpisů, zákon o pozemních komunikacích, zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a další. Všechny tyto nové skutečnosti jsou v návrhu předpisu vypořádány.

Těžiště nového předpisu se přesunulo k řešení soudobých problémů města spojených zejména s rozpadem městské struktury a s tím souvisejících ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů. Cílem je město urbánní, které má obecně městský charakter a nabízí adekvátní množství služeb a vybavenosti, město kompaktní, které dobře využívá své pozemky a zbytečně nezastavuje volnou krajinu, a město zelené, které nabízí svým obyvatelům dostatek veřejných zahrad a parků a které chrání a rozvíjí své krajinné území.

Oproti dosavadnímu předpisu návrh rozpracovává a doplňuje zejména vztahy urbanistické, které byly doposud opomíjeny. Navrhovaný předpis vychází ze skutečnosti, že budovy nejsou pouhými solitéry, nýbrž spoluvytvářejí obraz města. Předmětem navrhovaného předpisu jsou tradiční instrumenty plánování města, jako např. uliční nebo stavební čára. Předpis navazuje na tradiční hodnoty, jaké byly v hl. m. Praze sepsány ve stavebních řádech ještě před druhou světovou válkou. Zatímco domy se mění, přestavují, bourají a stavějí nové, tak již jednou provedená parcelace ulic většinou přetrvává, a to stovky let. Výhodou dobře navržené parcelace je její univerzálnost a schopnost bez potíží se adaptovat na probíhající změny ve společnosti.

Nový předpis klade důraz na kvalitu veřejných prostranství, a to se prolíná celým textem jak nastavením standardu veřejných prostranství, tak zavedením jasných pravidel pro vztah zástavby a ulic či náměstí. Předpis si klade za cíl vytvořit provázaný a ucelený systém spolu s územně plánovací dokumentací. Proto byla příprava předpisu koordinována s přípravou nového územního plánu.

Vize kompaktního města krátkých vzdáleností s nízkými nároky na dopravu a technickou infrastrukturu je obecně uznávaným přístupem k plánování měst ve vyspělých zemích již od osmdesátých let minulého století. Pro jeho uplatnění je třeba přehodnotit přístup k využívání území tak, aby se předcházelo jeho plýtvání spojeného se záborem volné krajiny a poškozováním ekosystémů. Navržené znění zároveň optimalizuje pravidla pro vzájemné odstupy staveb a odstupy staveb od hranice pozemku tak, aby plnily čistě roli ochrany stávajících budov a pozemků před nepřiměřeným omezením novostavbami a nebránily zástavbě tam, kde je žádoucí. S tím souvisí i odklon od požadavků na povinné oslunění bytů, které neplatí v žádném sousedním vyspělém evropském městě (Vídeň,  Mnichov, Amsterdam, Rotterdam, Berlín, Curych, Stockholm apod.) .

Požadavky na parkování jsou upraveny v návaznosti na stávající výpočty. Nově je zjednodušen a zpřesněn systém výpočtu, aby byl lépe kontrolovatelný. Je zaveden minimální a maximální počet stání namísto jednoho údaje a jsou upřesněny koeficienty redukce stání podle polohy ve městě a návaznosti na veřejnou dopravu. Směrem do centra města požadavky na parkování klesají.

Navrhovaný předpis se programově odklání od systematiky soupisů požadavků ve formátu „stavby pro“ a ponechává ji pouze pro specifické případy. Popisem "stavby pro" se v kombinaci s nevhodnými definicemi implicitně předpokládá, že stavba bude mít pouze jedno dané využití. A to pro Prahu není žádoucí. Naopak je dobré, když se v budovách objevují různé účely užívání.

Dalším principem předkládaného návrhu bylo důsledné hledání veřejného zájmu při stanovení jednotlivých požadavků. Při práci na návrhu došlo k revizi dosavadních požadavků ve světle dosaženého stavu techniky, který se za čtrnáct let účinnosti dosavadního předpisu proměnil a mnoho restriktivních požadavků tak již nemá opodstatnění, neboť jejich cílů lze dosáhnout jinou cestou. V souladu s tímto principem došlo k úpravám zejména v části o stavbách. Byly upraveny požadavky na některé parametry bytů a rodinných domů, resp. splnění stanovení některých požadavků je uloženo v míře přiměřené, a to zejména s ohledem na míru individuální odpovědnosti stavebníků. Především u architektonických a dispozičních řešení tak předpis dává prostor pro realizaci širší škály možností s ohledem na pluralitu životních stylů současné společnosti. Zároveň došlo k revizi požadavků technických norem, na něž dosavadní předpis odkazuje, vyhodnocení jejich obsahu a převzetí pouze těch požadavků, které věcně nejsou standardem, nýbrž pouze minimem nutným k zajištění základních požadavků spojených především s ochranou zdraví či bezpečnosti při užívání staveb.

 

Ing. arch. Pavel Hnilička, Dipl. NDS ETHZ in Architektur

Útvar rozvoje hl. m. Prahy

Pracoviště pro územní a stavební standardy

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Novou podobu Florence navrhnou architekti z UNIT, A69 a MARKO&PLACEMAKERS. Vítězný návrh na proměnu pražské čtvrti vzešel z mezinárodní soutěže

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Všechny články