Olšanské hřbitovy, které patří mezi největší veřejně dostupné plochy zeleně na Praze 3, slouží jako místo posledního odpočinku už více než 300 let. Podle řady odborníků zejména ty nejstarší části hřbitovů ztrácejí svůj původní smysl. O tom, jakou funkci by měly Olšany do budoucna plnit, chce proto Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a Správa pražských hřbitovů (SPH) diskutovat s odborníky i širokou veřejností.

„Během setkání chceme diskutovat otázku, zda mají být hřbitovy jakožto součást veřejného prostoru hlavního města užívány občany nejen k funerálním účelům,“ uvedl za pořadatele Vojtěch Černý z Agora CE s tím, že diskuze se zúčastní nejen správce areálu, ale také představitelé Institutu plánování a rozvoje, magistrátu nebo městské části.

Jedním z důvodů zahájení debaty o budoucnosti hřbitovů je podle organizátorů fakt, že kromě uctění svých zesnulých přicházejí lidé na Olšany stále častěji také za prohlídkou vzácných sochařských děl nebo si jen odpočinout od shonu okolního města. Kromě zajištění financí na rekonstrukci a záchranu nejcennějších sochařských děl a hrobek hledá proto Správa pražských hřbitovů také cesty, jak získat zájem veřejnosti o toto území a zvýšit jeho návštěvnost.

„Rádi bychom ukázali, že hřbitov nemusí být prostorem bez života, ale místem k setkávání. Spustili jsme proto například projekt Adopce hrobů, na hřbitově pořádáme komentované procházky s průvodcem či drobné kulturní akce“, vysvětluje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Větší přítomnost lidí by také mohla pomoci vytlačit ty, kteří území zneužívají. „Listopadovým setkáním chceme otevřít diskuzi o tom, jaké možnosti využití Olšanských hřbitovů by veřejnost uvítala“, dodává ředitel Červený.

Olšanské hřbitovy jsou se svými 50 hektary téměř pětkrát větší než nedaleké Riegrovy sady. Hřbitov je prvořadou funerální památkou pro vysokou uměleckou hodnotu náhrobků i množství zde pochovaných významných osobností české historie.