Mám dotaz ohledně výkladu definice podzemního podlaží z nových PSP: v § 2 pojmy, pod písmenem n) je definováno jako "podlaží, které má úroveň převažující části podlahy níže než 0,8m pod nejvyšším bodem přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 3,0 mpo obvodu stavby".

Znamená to, že když postavím dům na rovině, terén okolo upravím v šíři 3 mtaké do roviny, ale ve vzdálenosti asi 2,9 mv jednom místě vytvořím kopeček vysoký 0,81 m (střed kopečku ve vzdálenosti 2,9 mod domu se stane nejvyšším bodem přilehlého terénu), dostane se tím podlaha mého "přízemí" pod tento bod a  přízemí se stane podzemím?

V OTPP bylo podzemní podlaží důležité pro stanovení typu domu - rodinný měl jiné odstupy. Pravděpodobně je definice podzemního podlaží ponechána nejasně jako dříve s tím, že v PSP už není rozdíl z hlediska odstupů mezi rodinným a jiným domem, platí pro vše § 28 a § 29 stejně, je to tak?

Popis podzemních podlaží je ponechán podle stávajících zvyklostí. Nejedná se v tomto ohledu o změnu oproti předchozímu předpisu (vyhl. 26/1999 Sb. HMP v platném znění). Je správně, že je stanoven konkrétními čísly. Uvedený příklad je poněkud absurdní a teoreticky by se čistě jazykovým (gramatickým) právním výkladem mohlo dojít k závěru, že se jedná o podzemní podlaží, nicméně systematický právní výklad (dle smyslu a účelu) by musel ukázat na opak. Vybudování takovéhoto náspu by mělo být stavebním úřadem považováno za čistě účelové a neměl by dle toho činit další ovlivňující závěry. Nicméně vzhledem k tomu, že Pražské stavební předpisy nerozlišují mezi pravidly pro rodinné a bytové domy z hlediska odstupů, tak tato konstrukce pozbývá smyslu.