Historické centrum Prahy je jedním z nejfotografovanějších míst světa. Jako takové má významný vliv na vnímání Prahy jak ze strany jeho obyvatel, tak ze strany návštěvníků města. Město proto musí usilovat o neustálé zvyšování kvality veřejných prostranství v této oblasti. O to se má mimo jiné postarat Koncepce živičných a dlážděných povrchů, která se stane závazným podkladem pro městské organizace, které ulice spravují, udržují a vytvářejí.

„Zatímco pro chodníky v historickém centru se volí mozaiková dlažba, při rekonstrukcích vozovek nebyla žádná jasně daná pravidla,“ uvedl náměstek primátorky Matěj Stropnický. Některé ulice tak byly vyasfaltovány, zatímco jiné vydlážděny bez jasnější koncepce ze strany města. Hlavním cílem dokumentu je proto definovat, v jakých případech lze za vhodnější povrch považovat asfalt, a kdy kamennou dlažbu.

Betlémská, Rytířská anebo Valdštejnská, to jsou jen některé příklady ulic v nejužším historickém jádru, ve kterých by podle koncepce měla být dlažba namísto asfaltu. V nejužším historickém jádru je totiž nutné kultivovat estetickou kvalitu města.  Naopak v místech, která jsou více dopravně zatížená – například tam, kde jezdí automobily i tramvaj zároveň – je vhodnějším řešením asfalt.

“Považuji za nutné zohlednit potřeby na soudobé využití ulic, ale zároveň respektovat historické souvislosti daného místa,”dodal Stropnický.

Dokument z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy ve své podstatě navazuje na Manuál tvorby veřejných prostranství, který město schválilo v červnu loňského roku. Ten slouží v případě rekonstrukcí jako návod pro příjemnější ulice, náměstí a parky.