Přejít na hlavní obsah

Praha plánuje rozšířit novou obchodní třídu. Hradební korzo chtěl vytvořit už Karel IV.

Rada hl. m. Prahy schválila zadání koncepční studie pro ulice Na Příkopě, 28. října a Jungmannovo náměstí. Souvislé území vedoucí od mostu Legií ke Štefánikovu mostu by se mělo stát novým bulvárem a obchodní třídou. Zadání zpracuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), bude hotové začátkem roku 2019.

Ilustrační obrázek aktuality

Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další 4 století.

„Svým umístěním, šířkou i společenským vnímáním je Hradební korzo předurčeno k tomu být z celoměstského pohledu hlavní tepnou veřejného života hlavního města. Budeme zde prosazovat zásadní preferenci pěší a cyklistické dopravy a chceme zde prověřit i návrat tramvají, které tu kdysi jezdily,“ říká Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.

Koncepce navrhne regulaci vizuálního smogu, tj. podobu označení provozoven nebo venkovní reklamy. Bude obsahovat i optimalizaci dopravního řešení s důrazem na MHD, cyklisty a chodce. Dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně.

"Pro úspěch celého projektu je mimořádně důležitá dopravní obslužnost nově vznikajícího korza. Autoři studie přitom musejí myslet nejen na návštěníky, ale v neposlední řadě rovněž na potřeby a zájmy rezidentů a zásobování všech provozoven," uvedl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek.

„Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které dnes vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už dnes plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.

 

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

 

Foto: © Petr Topič, MfD

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

IPR přiblížil práci urbanisty pomocí storytellingu. Za svůj počin získal mezinárodní ocenění

Ilustrační obrázek aktuality

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu. IPR zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se životem v Praze

Ilustrační obrázek aktuality

Do první fáze krajinářsko-urbanistické soutěže na Příměstský park Soutok postupují týmy z Evropy, Asie i Ameriky

Všechny články