Pražské stavební předpisy – zpracovatelské podklady

Homepage > Pražské stavební předpisy – zpracovatelské podklady

Zde jsou představeny materiály, které sloužily jako podklad při přípravě Pražských stavebních předpisů.

V rámci příprav Pražských stavebních předpisů byla provedena detailní analýza původního dokumentu, stejně jako rešerše stavebních předpisů platných ve vyspělých státech západní Evropy.

Analýza dosavadního předpisu

Analýza dosavadního předpisu, kterou zde představujeme (tj. předpisu, který bude na podzim 2014 nahrazen čerstvě schválenými Pražskými stavebními předpisy), obsahuje kromě historických a legislativních souvislostí především rozbor předpisu ze dvou úhlů pohledů, a to jednak z pohledu stavebních úřadů, které chrání veřejný zájem, a dále z pohledu projektantů/architektů, kteří podle limitů stanovených v obecných technických požadavcích na výstavbu (OTPP) navrhují v Praze stavby. Analytická část se pochopitelně nejvíce věnuje ustanovením, která způsobují největší potíže při výkladu a aplikaci. Jak se v průběhu práce ukázalo, nejvíce otázek vyvstává při řešení pravidel pro umisťování staveb.

Číst více Zobrazit méně

Zvláštní pozornost byla věnována dopadu předpisu na městské prostředí a jeho kvalitu – ukazuje jakým způsobem současný předpis eroduje obytné městské prostředí a přispívá ke vzniku rozvolněných struktur a „sídelní kaše". Zároveň představuje příklady kvalitní tradiční pražské zástavby a současných evropských realizací, které jsou v rozporu nejen s řadou jednotlivých ustanovení OTPP, ale často obecně s principy, na kterých je současná vyhláška založena.

Analýza stávajícího předpisu (6 MB)

Rešerše zahraničních systémů

Součástí analytické práce v souvislosti s obecnými technickými požadavky na výstavbu byla i rešerše stavebních předpisů ve vyspělých státech západní Evropy. Představený analytický materiál, který zde nabízíme ke stažení, pokrývá města Vídeň, Berlín, Mnichov, Kodaň, Amsterdam a Rotterdam. Důvod výběru je nasnadě. Tato města mají, na rozdíl od Prahy, tradici demokratického vývoje nepřerušeného čtyřiceti lety komunistického režimu. Demokratické nástroje rozhodování v území jsou křehké a ladí se velmi dlouho. Nastavení nového pravidla se projeví a ověří vždy až v delším časovém horizontu. Z toho důvodu je vhodné se z těchto cenných zkušeností poučit a neobjevovat již jednou objevené, jsou‐li zdroje poučení takto blízko.

Číst více Zobrazit méně

Každá země má pochopitelně své specifické podmínky, rozdílný historický vývoj a jiné společenské konvence, nicméně v hrubých rysech a principech je mnohé přenositelné. Obzvláště k Vídni máme historicky a kulturně blízko. Vývoj evropského urbanismu a stavby měst mají v mnohém společné kořeny a stavitelské umění se vždy přelévalo přes hranice států. V rámci studia jsme logicky volili Německo, našeho největšího souseda, a severské země pro příkladné vedení výstavby měst a péči o veřejný prostor. V každém městě byl nejprve analyzován způsob zasazení stavebních předpisů do právního řádu, vztah k územním a regulačním plánům a následně pak vlastní „obecné technické požadavky na výstavbu" v jejich struktuře a způsobu formulace zásad. V každém městě bylo navíc podrobněji sledováno několik vybraných témat, které jsou pro přípravu OTPP stěžejní.

Rešerše zahraničních systémů (4 MB)

Odborníci podílející se na Pražských stavebních předpisech

Pavel Hnilička

Architekt a urbanista. Studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a na ETH Zürich. Věnuje se návrhům a realizaci staveb, územnímu a regulačnímu plánování. Jedním z klíčových předmětů jeho zájmu je vztah teorie a praxe. Je autorem knihy Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005, 2012), spoluautorem publikace Sub Urbs: krajina, sídla a lidé (2013) a autorem řady článků o urbanismu a architektuře. Vystupuje na konferencích věnovaných urbanismu. V roce 2010 sestavoval ročenku České architektury 2009–2010. V letech 2007–2010 vyučoval na Ústavu urbanismu Fakulty architrektury ČVUT. Od roku 2014 je prvním místopředsedou České komory architektů.

Jiří Plos

Právník, teoretik a pedagog. Během let 1977–1990 pracoval jako odborný pracovník Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, 1990–1994 jako vědecko-výzkumný pracovník Výzkumného ústavu výstavby a architektury, teorie práva a legislativa v uvedené sféře (VÚVA), 1992–1994 pracoval jako ředitel ústavu. Od r. 1993 do r. 2005 působil jako ředitel kanceláře a sekretář České komory architektů, od roku 2005 jako sekretář ČKA. Od roku 1995 až dosud vyučuje na školách: externě na FA ČVUT Praha (právo, dějiny urbanismu), na FUA TU Liberec (obor právo a obor stavba měst), na AVU Praha (teorie architektury a právo).

David Tichý

Architekt, pedagog a teoretik architektury. Na Fakultě architektury ČVUT absolvoval doktorandský program se zaměřením na mezigenerační koncepty bydlení. Za disertační práci Koncept skupinového bydlení získal cenu rektora ČVUT. Je pedagogem Fakulty architektury ČVUT, kde přednáší a zároveň s Michalem Kohoutem vede ateliér. Pracoval v řadě architektonických kanceláří v České republice a v Německu, od roku 2012 je partnerem v architektonické kanceláři UNIT architekti, kde se převážně věnuje stavbám pro bydlení. Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení, kde se věnuje poradenství. Spolupracuje na výzkumných projektech v oblasti architektury, přednáší na konferencích a publikuje v odborných časopisech.

Filip Tittl

Architekt a urbanista. Spolupracoval s řadou architektonických kanceláří v Praze, pracoval v ateliéru MVRDV v Rotterdamu. Účastní se řady přednášek a workshopů v oblasti urbanismu. Podílí se na výzkumné činnosti a vyučuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Eva Faltusová

Právnička. Zabývá se stavební legislativou. Pracuje pro Českou komoru architektů.

Renáta Pintová-Králová

Stavební inženýrka. Je členkou České společnosti pro stavební právo. Pracovala na odboru územního rozhodování a odboru stavebním Magistrátu hl. m. Prahy. Věnuje se zejména procesům umisťování a povolování staveb.

Konzultační skupina:

Marie Báčová – ČKAIT, představenstvo

Ing. arch. Zdeňka Baštová – Odbor památkové péče Magistrátu

Ing. arch. Jan Kasl – architekt, v letech 1998–2002 primátor Prahy

Ing. Magdaléna Myšková Kaščáková – zahradní architektka a krajinářka

Ing. Jana Kejvalová – odbornice na stavební právo

Ing. arch. Michal Kohout – architekt, urbanista

Ing. Václav Malina – dopravní inženýr

akad. arch. Ivan Nosek – architekt, pracoval pro město Kolín nad Rýnem

Ing. arch. Martin Peterka – architekt, zabývá se stavebním právem

Ing. Vladimíra Špačková – stavební inženýrka, specialistka na požární bezpečnost

Ing. Pavel Štěpán – stavební inženýr, člen představenstva ČKAIT

Ing. Jitka Thomasová – odbornice na městské inženýrství