Přejít na hlavní obsah

Okolo Vltavské filharmonie může vyrůst první klimaticky neutrální pražská čtvrť

Radní hlavního města Prahy schválili studii, která prověřila a navrhla, jak bude vypadat technická infrastruktura budoucí nové městské čtvrti v Bubnech-Zátorech. Více než stohektarové území je dnes jedním z největších brownfieldů uvnitř města, který čeká rozsáhlý rozvoj. Pro tak velké a komplikované území nechalo město zpracovat podrobný plán umístění zásobovacích sítí. Součástí této studie je využití tepla a chladu z Energocentra plánovaného u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči, které bude vyrábět teplo s využitím odpadních vod za pomoci vysokokapacitních čerpadel. Praha tak má šanci vytvořit první klimaticky neutrální městskou čtvrť, která nebude závislá na plynu nebo uhlí.

Ilustrační obrázek aktuality

Teplo z Bubenče

„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. Energocentrum je jedním ze záměrů, na jejichž konci by měla být Praha nezávislá na ruském plynu. V budoucnu by mohlo být využito Energocentrum v Bubenči i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská. 

Technická studie zásobování sítěmi technické infrastruktury pro rozvojové území Bubny-Zátory prověřila, navrhla a stabilizovala umístění koridorů, zařízení a objektů technické infrastruktury, a to páteřního, ale i distribučního a rozváděcího charakteru. Jejím cílem bylo nalézt bezkolizní umístění sítí v uličním prostoru a zajištění dostatečného prostoru pro výsadbové pásy městské zeleně. Součástí studie je i návrh etapizace budování infrastruktury a odhad investičních nákladů. Ty se pohybují kolem 2,3 mld. Kč pro celé území, předpokládá se však významná spoluúčast investorů v území.

Propojení na centrum

Jedním z klíčových témat studie je právě prověření zásobování území Bubny-Zátory teplem. Studie je zpracována ve dvou variantách. První počítá s využitím současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému, druhá právě s využitím zdroje tepla/chladu z nového Energocentra poblíž ústřední čistírny. Studie prověřila možnost zásobování jednotlivých bloků teplem i chladem, a co je podstatné – prověřila také možnost průchodu páteřního potrubí skrze území ke kolektoru Hlávkův most tak, aby v budoucnu bylo možné připojit na Energocentrum i centrální část Prahy. 

Studii zásobování sítěmi technické infrastruktury pro rozvojové území Bubny-Zátory zajistil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Na základě veřejné zakázky ji zpracoval inženýrský atelier PPU, spol. s r.o. Studie navazuje také na závěry Územní studie Holešovice – Bubny-Zátory, kterou zpracovali Pelčák a partner architekti a německé studio Thomas Müller Ivan Reimann Architekten GmbH. Tato studie se stala podkladem pro změnu územního plánu pro Bubny. Jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů se stane domovem pro 25 000 obyvatel v 11 000 bytech. První domy by zde mohly začít vznikat v roce 2025, úplné dokončení se předpokládá v roce 2040. 

„Bubny-Zátory jsou největším brownfieldem takřka v centru města, který do budoucna nabídne živou čtvrť až pro 25 000 obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro její správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Rada města prověřila Institut plánování a rozvoje, aby koordinoval rozvoj technické infrastruktury v Bubnech na základě této studie a spolupracoval s PREdistribuce, Pražskou vodohospodářskou společností, Pražskými vodovody a kanalizacemi, Kolektory Praha, Pražskou teplárenskou a Pražskou plynárenskou. 

 

 

 

 

 

 

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Jak se žije a pracuje českým architektům v zahraničí? Nakladatelství IPR Praha vydává novou knihu Expati

Ilustrační obrázek aktuality

IPR přiblížil práci urbanisty pomocí storytellingu. Za svůj počin získal mezinárodní ocenění

Ilustrační obrázek aktuality

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu. IPR zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se životem v Praze

Všechny články