Refik Anadol patří v současnosti k nejvyhledávanějším světovým digitálním umělcům. Zaměřuje se na projekty, které propojují lidské a strojové vnímání, složitá data převádí v poetické světelné instalace. Jeho praxe sahá od vytváření živých audiovizuálních projekcí na budovy přes galerijní vystavování po celém světě až po imerzivní instalace. Využívá při tom znalosti z oblasti umělé inteligence, architektury, 3D modelování i sochařství. Velký úspěch zaznamenala jeho instalace Wind of Boston. Velmi známá je také jeho projekce na losangelskou filhamornii Walt Disney Concert Hall od světoznámého architekta Franka Gehryho, během které napodobil proces lidského snění a napojil algoritmus na archiv filharmoniků obsahující tisíce fotek, videí i zvukových nahrávek. Refik Anadol se narodil v Istanbulu, žije a pracuje v Los Angeles.

„Věříme, že město je potřeba plánovat na základě dat, ne dojmů. Sbíráme proto relevantní informace o Praze, díky kterým vznikají strategie, podklady, analýzy a další dokumenty důležité pro rozvoj města. Teď ale máme možnost představit pražská městská data doslova v jiném světle. Nečekaně, poeticky, a především skutečně široké veřejnosti, protože Signal Festival patří mezi nejnavštěvovanější kulturní akce v České republice,“ popisuje ředitel Institutu a plánování rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč. 

„Refik Anadol je hvězdou světového digitálního umění. Jsme nesmírně rádi, že se nám jej podařilo oslovit. Pro Signal Festival vzniká naprosto jedinečná instalace, která nebyla k vidění nikde jinde na světě. Anadol používá unikátní pražská data a projekce je šitá na míru velkorysému prostoru v CAMPu, který společně s námi oslaví naše desáté výročí,“ říká ředitel Signal Festivalu Martin Pošta. 

Složitá data, ze kterých je připravovaná instalace pro Prahu, vznikají na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy již několik let. Odborníci pracují s technologií LIDAR (z anglického Light Detection and Ranging) využívající odraz laserových paprsků od objektů. Výsledkem je mračno bodů, které dohromady vytváří virtuální 3D model. V Praze bylo takto nasnímáno 4 500 kmulic a dalších cest bez automobilového provozu, jako jsou například stezky v parcích. Zobrazení Prahy je neobyčejně detailní a celková velikost záznamu činí 16 terabytů dat. Na jeho nahrání by se tak spotřebovalo asi 22 tisíc CD. 

Data ale nevznikla speciálně pro instalaci v CAMPu. Laserový model Prahy používají experti především pro praktické účely. Díky vysoké hustotě a přesnosti jsou data využívána například pro mapování bezbariérovosti zastávek MHD a veřejných prostranství. Technologie je také jedním z podkladů pro 3D model Prahy, do nějž architekti zakreslují nové budovy. 

IPR navíc letos v létě získal jedno z nejprestižnějších světových ocenění na poli dat a geografie, takzvaného „datového Oscara”. Společnost Esri ocenila Prahu za dlouhodobou práci s daty a jejich využití pro městské plánování a zmírnění dopadů na klimatickou změnu. Institut uspěl s tím, jak dokáže soubory informací transformovat v ekologická a ekonomická řešení, a přímo tak zlepšovat kvalitu života ve městě. Bodoval také otevřeností, s jakou data poskytuje veřejnosti a odborníkům, například na portálu Územně analytických podkladů – Praha pod mikroskopem.

„Vybírali jsme několik ikonických staveb a struktur, které reprezentují pražskou architekturu. Diváci by tak mohli v projekci rozeznat třeba Staroměstské náměstí nebo ulice Vinohrad. Site-specific instalace od Refika Anadola je skvělým zahájením naší šesté podzimní sezóny,“ dodává vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl.

Doprovodný program k výstavě:

19/10   18:00    Komentovaná prohlídka výstavy, více informací 

26/10   18:00    Komentovaná prohlídka výstavy, více informací

Celý program naleznete na www.praha.camp.