Vzdělávání

Studentům se v Praze daří. Na základě zjištěných údajů byl počet vysokoškolských studentů na 1000 obyvatel v letech 2013 až 2020 v Praze ve vztahu k porovnávaným městům na vrcholu. Takto vysoká koncentrace vysokoškolských studentů ve městě představuje dobrý ekonomický, inovační, kreativní i kulturní potenciál. 

Naopak za negativní trend lze považovat, že v daném období hodnota uvedené metriky v Praze každoročně klesala. To stejné platí pro Varšavu i Vídeň, které mají také relativně vysoké hodnoty uvedené metriky. Naopak u měst s nižšími hodnotami, jako je Milán, Barcelona, Amsterdam a Curych, se ukazuje mírně rostoucí trend. Rozdíly mezi městy se proto v letech 2013–2020 zmenšily. 

Graf: Počet vysokoškolských studentů na 1000 obyvatel

Roky: 2013-2020

Oblast: NUTS 2

*Zdroj: Eurostat, Mnichov: stadt.muenchen.de 

Pražské univerzity ale zaostávají z hlediska kvality, jakkoliv lze z žebříčku vyčíst určitou preferenci menších výběrových univerzit před velkými institucemi se širším záběrem. 

Graf: Průměrné skóre v žebříčku THE a počet studentů hlavních univerzit na úrovni jednotlivých univerzit

Roky: 2017–2021

Oblast: NUTS 2

*Zdroj: Times Higher Education

Hodnocení českých a polských univerzit je pozoruhodné vzhledem k výsledkům testů gramotnosti PISA. V nich pražští a varšavští středoškoláci dosahují ve srovnání se západními sousedy lepších výsledků jak v absolutních hodnotách, tak zejména ve výdajích na vzdělávání. Tento jev se nicméně v dalším stupni vzdělání zjevně ztrácí.

Graf: Průměrné výsledky testů gramotnosti PISA

Roky: 2009–2015

Oblast: Území města, Státy

*Zdroj: OECD via Evidence Institute oraz Uniwersytet Warszawski