Přejít na hlavní obsah
IPR Praha logo
cs
en
Homepage > Občanská shromáždění
Občanská shromáždění (OS) jsou formou deliberativní (deliberace - rokování) demokracie, kdy občané a občanky vytváří informovaná doporučení pro orgány veřejné správy a umožňují tak zapojení veřejnosti do rozhodování. Jsou organizována na úrovni měst, regionů, států, Evropské unie, a proběhlo i úspěšné pilotní globální občanské shromáždění. 

Co jsou to Občanská shromáždění a k čemu slouží?

Občanská shromáždení se využívají často u řešení témat, která zamrzla na mrtvém bodě a je pro ně těžké získat jednotnou politickou a veřejnou podporu. Členové a členky občanského shromáždění jsou vybíráni losem na základě demografických kritérií jako je věk, pohlaví, místo bydliště, sociální status, případně vztah k projednávanému problému. Vytváří tak dočasně miniaturu dané komunity, která má v očích veřejnosti legitimitu. Úlohou OS je provést důkladnou analýzu daného konkrétního problému nebo dilematu, diskutovat různá řešení, zvážit příslušné výhody a nevýhody a nakonec dospět k promyšleným rozhodnutím založeným na vzájemném konsensu. 

Specifikum občanského shromáždění je, že dokáže úspěšně zapojit i ty, kteří se většinově na participacích nepodílejí. Vzhledem k tomu, že OS vtahují do procesu řadu občanů, expertů i nejrůznějších zúčastněných stran (stakeholderů), je to také skvělý nástroj na vedení kultivované veřejné diskuze. To je také jeden z důvodů, proč jsou občanská shromáždění oblíbená na obou stranách politického spektra.

Obliba tohoto rozhodovacího nástroje ve světě rychle roste od Mexika po Malawi, OECD referuje o více než 600 procesech a téměř denně jsou organizována další.

Jaká témata se pro OS hodí?

Jednou z hlavních výhod přijímání doporučení od občanského shromáždění je schopnost pracovat v souladu s očekáváními občanů a občanek a s veřejnou podporou pro realizaci vybraných řešení.

Po tom, co se vedení města rozhodne, že začne využívat občanských shromáždění k získávání doporučení na řešení dilemat dané komunity, je třeba určit, jaké problémy mají prioritu a přesně definovat otázku, na kterou má občanské shromáždění hledat řešení. V této fázi je dobrým nápadem uspořádat setkání s externími odborníky a odbornicemi i zástupci*kyněmi nevládních organizací, jejichž úkolem je dohodnout se společně na tématu. Základní myšlenkou je získat širokou veřejnou podporu pro vybraný problém. 

Pro legitimitu procesu je třeba, aby před začátkem procesu správa, která občanské shromáždění organizuje (vedení města, kraje, státu), vyjádřila veřejnou politickou podporu řešením, která vyjdou z daného procesu a budou mít výraznou podporu členů občanského shromáždění. Polští starostové se například zavazují k implementaci doporučení, která získají víc jak 85 % podporu členů OS. Většinově se podpora pohybuje mezi 80 - 90 %. V případě překážek v implementaci se pak vedení města zavazuje uvést závažné důvody, které vedly k nerealizaci doporučení.

OS se ve světě používá v souvislosti s těmito tematickými oblastmi. Je jasné, že některá témata má smysl řešit jen na národní úrovni či úrovni EU z důvodu pravomocí:

  • Změna klimatu a konkrétní témata, která souvisí jak s mitigací tak adaptací
  • Rozvoj města
  • Potravinová soběstačnost, bezpečnost
  • Zdravotnictví
  • Péče o staré a přestárlé
  • Integrace ve škole
  • Bydlení
  • Doprava
  • Zeleň a biodiverzita
  • Čistota ovzduší
  • Role daného státu ve světě
  • Daně
  • Změny ústavy (na státní úrovni)
  • Budoucnost EU

Je důležité, aby byl úkol pro OS formulován jako co nejkonkrétnější dilema, ke kterému se dá emocionálně vztáhnout a zároveň vyvolává v účastnících chuť hledat řešení. Pokud je otázka k řešení příliš obecná či přehnaně komplexní, je lepší problém rozdělit do jednotlivých částí a zorganizovat sérii občanských shromáždění k tomuto tématu. Příkladem je klimatická krize, která se dotýká obrovského množství oblastí života. Vodítkem pro výběr vhodného tématu je také situace, kdy má město (kraj, stát) zpracovanou konkrétní strategii v dané oblasti a nedaří se mu získat pro realizaci určitých částí dostatečnou veřejnou podporu. Právě tyto oblasti jsou vhodnými kandidáty na to, aby byly řešeny občanskými shromážděními.

Příklady ze zahraničí - Občanská shromáždění na úrovni měst:

  • Belgie, Brusel (2017): Vytvořte si svůj Brusel - Mobilita. Vypracování konkrétních doporučení, jak zlepšit mobilitu v Bruselu
  • Bosna a Hercegovina, Mostar (2021): Čistota města a údržba veřejných prostranství v Mostaru
  • Brazílie, Belo Horizonte (2020): Právo na vzdělání během pandemie
  • Dánsko, Kodaň (2019): Omezení automobilové dopravy na Starém Městě
  • Francie, Arcueil (2022): Vypracování plánu parkování zaměřeného na zlepšení podmínek parkování a sdílení veřejného prostoru ve městě
  • Indie, Auroville (2021): Zásobování vody
  • Maďarsko, Budapešť (2021): Role Budapešti v Evropě
  • Maďarsko, Miskolc (2021): Jak by měl Miskolc zlepšit kvalitu ovzduší?
  • Malawi, Salima (2020): Jak může Rada okresu Salima spravedlivě a transparentně využít peníze z Fondu rozvoje volebního obvodu k dosažení cílů, pro které byl fond zřízen?
  • Německo, Biesenthal (2021): Rozvoj městských lesů
  • Německo, Stuttgart (2020): Rekonstrukce Stuttgartské opery
  • Polsko, Gdaňsk (2016): Jak by měla obec reagovat v případě přívalových dešťů v souvislosti se změnou klimatu?

Občanská shromáždění na úrovni států:

  • Arménie (2023): Budoucnost Arménie
  • Bosna a Hercegovina (2022): Odstranění diskriminace v politickém a volebním prostředí země
  • Chile (2021): Důchody a zdravotnictví
  • Černá hora (2021): Řešení korupce ve zdravotnictví a veřejném sektoru
  • Irsko (2023): Ochrana biodiverzity v Irsku
  • Německo (2022): Důsledky využívání umělé inteligence
  • Polsko (2022): Cesty ven z energetické chudoby
  • Rakousko (připravované 2023) : Koncepce dopravy pro východní region

 

Marcin Gerwin - expert na Občanská shromáždění

 

 

Průběh

Příprava

Vedení města se rozhodne pro zorganizování OS ke konkrétnímu tématu a dohodne se na podmínkách, za nichž budou doporučení OS pro vedení města politicky závazná. Uvolní potřebnou částku, která pokrývá náklady spojené s organizováním a účastí občanů v OS i jeho propagaci, ale také komunikaci daného tématu s veřejností. 

Výběr koordinačního týmu

Nezávislý koordinační tým je vybrán transparentním způsobem, tj. veřejnou zakázkou, která velmi přesně specifikuje jeho potřebné dovednosti, zkušenosti a oblasti odpovědnosti. Koordinační tým je nezávislý a organizuje celý průběh OS. Sestavuje program OS tak, aby umožnil představení všech perspektiv řešení daného problému a vytvořil vhodné podmínky pro diskuzi a následné vytváření doporučení pro samosprávy. Je důležité, aby časová dotace trvání procesu odpovídala komplexitě řešeného problému.

Úkolem koordinačního týmu je:

  • Nastavení průběhu OS a sestavení Knihy pravidel, kde jsou jasně popsány všechny role, průběh, pravidla, etické principy a detaily metodologie i vládní struktura OS a kontrolní orgány.
  • Pomoc při definování tématu tak, aby bylo uchopitelné za daných časových a finančních možností
  • Vytvoření webových stránek, kde budou všechny potřebné informace o OS pro veřejnost i účastníky
  • Pozvání odborníků
  • Definování výběru účastníků a účastnic
  • Zajištění oslovení občanů*ek a jejich náhodný výběr
  • Zajištění facilitace do fáze rokování
  • Zajištění samotného průběhu OS

Jmenování monitorovacího týmu

Monitorovací tým sleduje celý proces OS a kontroluje dodržování nastavených principů, které jsou zapsány v knize pravidel. Tento obsáhlý dokument je veřejný. Dalším úkolem monitorovacího týmu je dohlížet na to, že předkládaná expertní hlediska obsahují co nejširší vědecké spektrum.
V případě, že monitorovací tým zjistí závažná porušení pravidel a koordinační tým není ochoten zjednat nápravu, obrací se pak členové monitorovacího týmu na OECD a požádají o arbitrážní řízení. 

Oslovení veřejnosti

Obyvatelstvo je v první fázi osloveno nejčastěji dopisem, ve kterém je důležité zmínit strukturu procesu, finanční ohodnocení za účast v OS i podporu samosprávy. V některých oblastech, kde se dá předpokládat větší politická a společenská nedůvěra, je vhodné zařadit i návštěvy domácností či zvýšit počet zaslaných dopisů. Případně získat zástupce menšin nebo specifických sociálních skupin, kteří mohou účast v OS komunikovat dovnitř komunity a tak pomoci k překonání počáteční nedůvěry. 

Posílání dopisů je vhodné doplnit i veřejným vystoupením klíčového politika dané samosprávy a komunikovat organizování OS jak na sítích, tak přímo v prostoru města pomocí plakátů či jiných poutačů, které informují o budoucím OS a politické podpoře jeho výsledků. Jak bylo zmíněno, pro kvalitní proces OS je důležité mít zajištěnou a veřejně vyjádřenou podporu správy. Ta ideálně před začátkem procesu oznámí podmínky, za kterých bude daná doporučení implementovat, tj. jak vysokou procentuální podporu členek a členů OS musí konkrétní doporučení získat. Případně jakým způsobem bude správa komunikovat překážky v jejich implementaci. 

Obyvatelé se mohou registrovat online, či telefonicky.

Výběr účastníků a účastnic

Registrovaní občané a občanky jsou rozděleni do skupin dle předem určených kritérií (věk, vzdělání, pohlaví, geografie, etc.). Výběr účastníků je proveden elektronickým losem pomocí algoritmu využívající simulovaného žíhání, z něhož jsou vytvořeny skupiny, ze kterých se dále náhodně vybírá finální složení OS. Je možné použít program vyvinutý společností Sortition Foundation, losování je také možné uskutečnit prostřednictvím webových stránek vyvinutých týmem Panelot. 

Dobrá praxe stanovuje minimální počet členů OS na 50 členů (a 10 navíc jako rezerva). Pro milionové město je doporučený počet členů a členek okolo stovky lidí. Pro OS na národní úrovni je doporučen počet, který odpovídá množství volených zástupců v parlamentu. Počty jsou odvozeny jednak s ohledem na dosažení dostatečně diverzifikované skupiny a za druhé kvůli potřebné legitimitě.

Občanské shromáždění

Koordinační tým zajišťuje hladký průběh setkání ve spolupráci s úřadem. Je určeno místo a čas konání. Účastníci OS dostávají finanční kompenzace za účast v procesu. Komfort účastníků a účastnic zajišťuje i to, že místo konání je bezbariérové a v rámci programu je nabízeno hlídání dětí (je-li to v konkrétním případě žádoucí).

1. Fáze vzdělávání (veřejná)

  • Úřad města uvede proces s diagnostikou daného problému.
  • Členové a členky jsou seznámeni se svou rolí, schválí si pravidla nenásilné komunikace.
  • Koordinační tým vybere odborníky*ce věnující se tématu v rámci akademické obce, je důležité je vybrat tak, aby představili celé spektrum odborných možností řešení problému.
  • Odborníci a odbornice, zúčastněné strany (nevládní organizace, instituce, církev…) mají krátkou prezentaci o problému a jeho možném řešení. Pokud chtějí, mohou členům a členkám OS dodat další materiály k dostudování.
  • Všechny materiály musí být veřejně dostupné po celou dobu procesu.
  • Osvědčenou praxí je umožnit i další setkání s odborníky, protože si to účastníci často vyžádají.

2. Fáze rokování (uzavřená)

Zde probíhají diskuze a vytváří se konkrétní doporučení. Rokuje se formou malých skupin bez facilitátora, facilitovaných skupin i v plénu. Jednotliví účastníci v rámci skupin rotují, aby se eliminovalo unešení diskuze případným ideovým vůdcem (opinion maker) a zajistila se prostupnost komunikace napříč shromážděním. Facilitátoři podporují skupiny při přípravě doporučení a přitom zachovávají neutralitu, aniž by hodnotili předložené návrhy. Každá skupina má k dispozici tzv.: “fact checkery”, tedy ty, kteří odpovídají na technické a odborné dotazy účastníků OS a dodávají na jejich žádost potřebné informace, tak aby došlo k co nejefektivnější práci na doporučeních.

Před další fází je dobré zorganizovat předběžné hlasování, aby účastníci OS zjistili, zda jsou jejich doporučení srozumitelně formulována či nikoliv a viděli jak velkou podporu jejich doporučení mají v rámci celého OS. To poslouží jako důležité vodítko při další práci na doporučeních.

3. Fáze přezkumu (veřejná)

Předběžná doporučení jsou zveřejněna a předána úřadu, odborníkům i dostupná k připomínkám široké veřejnosti. Úkolem samosprávy je posoudit finanční náročnost i časovou dotaci nutnou k implementaci jednotlivých doporučení. Připomínky jsou předány členům OS ke zvážení.

Při dalším setkání jsou pak přizváni zástupci města, odborníků i stakeholderů, aby svoje připomínky okomentovali a odpověděli na dotazy členů OS. 

4. Fáze finálního rokování (uzavřená)

Je na členech OS, aby tyto připomínky zapracovali do finálních doporučení nebo je odmítli. Stejně tak je na nich, aby případně vyjasnili a upřesnili jednotlivá doporučení, která neměla dostatečnou podporu při předběžném hlasování.   

5. Fáze hlasování (uzavřená, veřejná)

Členstvo OS hlasuje o navržených doporučeních. Členstvo bylo provedeno procesem přípravy doporučení tak, aby výsledek byl kvalitním podkladem pro úřad.

Předání a přijetí doporučení (veřejné)

Členové a členky OS předají svá doporučení zástupcům vedení města. Zároveň jsou tato doporučení veřejně přístupná na webových stránkách občanského shromáždění i města. Úřad přijme doporučení dle pravidel, která byla přijata před začátkem procesu. Je dobrou praxí, že město průběžně komunikuje s občany zavedení jednotlivých doporučení do praxe, případně veřejně informuje o závažných překážkách v implementaci.

Q&A

 

V čem jsou OS jedinečná?

Reprezentativnost skupiny - finanční odměna pro členy OS dává váhu jejich činnosti a zároveň umožňuje, aby se zapojili i ti*y, kteří na obvyklé participační schůzky po práci nemají čas.

Doporučení jsou politicky závazná - úřad se zavazuje, že doporučení občanů zapracuje. 

Vzdělávací fáze - občané mají prostor a informace k tomu, aby dokázali udělat informované rozhodnutí.

Otevřená diskuze - shromáždění podněcují otevřenou diskusi mezi občany. Účastníci mají možnost slyšet různé názory, vést konstruktivní debaty a dospět k pečlivě zváženým závěrům.

Důvěra veřejnosti - shromáždění pomáhají budovat důvěru v politický proces. Když občané vidí, že jejich názor je brán vážně a že se rozhoduje s jejich aktivní účastí, jsou více nakloněni důvěřovat výsledkům.

Řešení komplexních otázek - některé otázky, jako je změna klimatu nebo ústavní reforma, jsou nesmírně složité a vyžadují zapojení širokého spektra společnosti. Občanská shromáždění mohou poskytnout strukturovaný způsob řešení těchto výzev.

Jak dlouho trvá jedno OS?

Příprava jednoho občanského shromáždění trvá průměrně tři měsíce. Samotné shromáždění může proběhnout během jednoho až dvou měsíců. Členové shromáždění se setkávají o víkendech. Vzdělávací fáze tradičně trvá dva až tři dny. Rokovací fáze trvá dva dny a přezkumná fáze s finálním hlasováním jeden den. Dohromady se délka občanského shromáždění pohybuje minimálně kolem šesti dnů.

Jak dlouho trvá jedno OS připravit?

Dle zkušeností ze zahraničí se jedná o 2-5 měsíců.

Kolik stojí jedno OS?

Záleží na konkrétní situaci a rozdělení úkolů mezi úřad a koordinační tým. Cena se pohybuje mezi 50,000 až 70,000 euro (bez ceny za propagaci ve veřejném prostoru a online).

Kde už OS proběhla?

V posledních letech se občanská shromáždění různých forem konala v mnoha zemích po celém světě, například v Německu, Polsku, Maďarsku, Arménii, Brazílii, nebo Chile. 

Seznam zdrojů

Hledáte konkrétní téma? Vyberte, co Vás nejvíce zajímá.

Aktuality Veřejný prostor Doprava Ekologie Revitalizace Studie Praha 7 Praha 6 Koncepční studie Ulice Náměstí Praha 1 Soutěž Park Městský mobiliář Sídliště Řeka Bydlení a realitní trh Protipovodňová opatření Krajina