„Potřeba navýšit počet městských bytů vychází z trendu, který je společný pro většinu Evropy. Tedy, že dostat se k vlastnímu bytu je stále těžší, což vyplývá i z jiné analýzy – Praha v evropském kontextu. A jak známo, v našem hlavním městě je tato situace mimořádně složitá, podobně jako například v Amsterdamu či Barceloně. Řešením je právě nájemní bydlení, a proto se chce Praha na jeho podporu soustředit,“ říká primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Z celkového počtu bytů v hlavním městě je 4,3 % obecních. Přestože je cílem Prahy počet městských bytů navyšovat, analýza z dílny IPR zaznamenala oproti roku 2021 mírný pokles. Tempo úbytku je však výrazně nižší než v minulých letech, což svědčí o nesporných snahách a změnách v přístupu k problematice bydlení. Mezi roky 2021 a 2023 dokonce přibylo do obecního bytového fondu 169 nových jednotek, z nichž 131 bytů tvoří nová výstavba městskými částmi. 

„Už před časem jsme vytyčili tři základní pilíře, jak řešit krizi dostupnosti bydlení v Praze. Založili jsme Pražskou developerskou společnost, která již nyní pracuje na výstavbě 8 tisíc bytů v majetku města. Důležitá je také koordinace záměrů v rámci změn Územního plánu – v největších 23 změnách je zhruba 140 000 bytů. A důležitá je také Metodika spoluúčasti investorů na rozvoji hlavního města Prahy, která mimo zajištění pozemků pro veřejnou vybavenost počítá také s předáváním nových bytů do vlastnictví města a městských částí,“ uvádí náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček. 

Analýza také ukazuje, že tři čtvrtiny obecních bytů spravují městské části a čtvrtinu Magistrát hl. m. Prahy. Jednotliví správci se liší nejen v počtu svěřených bytů, ale také v rozdílných přístupech v bytové politice. Byty ve správě magistrátu se více rekonstruují a zároveň nezůstávají tolik neobsazené. Magistrát také vykazuje vyšší míru povědomí o důvodech a potřebách, na jejichž základě nájemník byt užívá. 

„V předchozích třinácti letech se obecní bytový fond snížil o víc než polovinu. Tento trend se ale už zastavil a postupně se daří bytový fond znovu navyšovat. Ať už výstavbou nových domů, tak koupí již postavených bytových domů, které by byly vhodné jako nájemní byty pro Pražany. Finišujeme s rekonstrukcí bývalého Hotelu Opatov, kde přibude 272 bytových jednotek, rekonstruujeme Baťův dům v Moskevské, kde vznikne 10 bytů a dalších 150 jednotek přibude v Areálu Skloněná. A to je jen vzorek toho, na čem pracujeme. Každý byt se počítá a já dělám maximum pro to, aby co nejvíce Pražanů mohlo v dohledné době bydlet v obecním bytě,“ sděluje Alexandra Udženija, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví.

„Věřím, že lidem v bytové nouzi v Praze také výrazně pomůže zákon o podpoře bydlení, který minulý týden schválila vláda. Obcím přináší osvědčené nástroje a předvídatelné financování a svým důrazem na prevenci pomůže ochránit 1,6 milionu lidí před pádem do bytové nouze,“ připojuje se Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku.

Jak u bytů ve správě města, tak i u těch spravovaných městskými částmi, platí, že jednou z přirozených rolí obecního bytového fondu je poskytovat finančně dostupné bydlení sociálně slabším obyvatelům (10,8 %), seniorům (9 %) nebo klíčovým profesím jako jsou učitelé, hasiči či zdravotní sestry (10,2 %). Rozmístění jednotlivých obecních bytů po Praze je pak poměrně nerovnoměrné a příliš nesouvisí s polohou centra města anebo s účelem využití. Nejvíce městských bytů se nachází na území Prahy 10, 14 a 2.

„Nedostupné bydlení je v Praze často diskutovaný problém. Máme ale spočítané, že situaci by mohl pozitivně ovlivnit růst segmentu nájemního bydlení. I proto od roku 2019 vývoj obecního bytového fondu sledujeme a analyzujeme. Je to klíčové pro nastavení kvalitní bytové politiky a efektivnější správu bytového fondu. Na základě našich dat pak Praha může přijímat informovanější politická rozhodnutí a řídit rozvoj města,“ doplňuje ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč. 

Kompletní analýzu najdete na odkazu zde.